Sněmovna opět schválila dobrovolnou přesčasovou práci lékařů

Sněmovna dnes znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezónní pracovníky senátoři, dolní komora odmítla. Předlohu, která přinese i další změny, nyní dostane v původním sněmovním znění k podpisu prezident Petr Pavel. Úpravy programu zabraly Sněmovně přes šest hodin, Babiš měl dlouhý projev.

Ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci ve zdravotnictví se do novely dostalo poslaneckou úpravou při jejím dřívějším sněmovním schvalování. Má platit do konce roku 2028. V současnosti se taková přesčasová práce řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích právě dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů či záchranářů.

Dobrovolnost zpochybňovala v debatě Věra Adámková (ANO), podle které si mladý lékař nedovolí přednostovi říci, že nebude sloužit. Ministr práce a sociálních Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil před poslanci diskusi o řešení přesčasů a slaďování pracovního a soukromého života lékařů. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je třeba systém reformovat ke „standardnímu fungování“, aby lékařům vyhovoval.

Obnovení další dobrovolné práce ve zdravotnictví obsahovala sněmovní i senátní verze novely, jejíž podstatná část vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Sněmovna teď měla ještě možnost předlohu jako celek nepřijmout, což se nestalo, byť opoziční zákonodárci nepodpořili žádnou z verzí. Jurečka poznamenal, že Česko je v začlenění směrnic do právního řádu ve zpoždění a už nyní mu podle něho reálně hrozí postih 65 milionů korun za každý z dvojice evropských předpisů, přičemž částka každý den poroste.

Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Senát neúspěšně prosazoval zmírnění striktního zadávání práce tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací. Senátor Jan Grulich (TOP 09) k výtkám, že by šlo o nedostatečné převzetí směrnice, uvedl, že věc by mohla posoudit jen Evropská komise. Poukazoval také na to, že členské státy se mají vyhnout zbytečné administrativní zátěži zejména menších zaměstnavatelů.

  Starostové nominovali na místopředsedkyni Sněmovny Věru Kovářovou

Pracovníci na dohody by podle novely také měli od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.

Úpravy programu zabraly Sněmovně přes šest hodin, Babiš měl dlouhý projev

Úpravy programu schůze zabraly Sněmovně více než 6,5 hodiny dnešního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. První řadoví poslanci se dostali k přednesení svých návrhů po více než pěti hodinách od začátku dnešního jednání, koalice jejich snahy o dodatečné zařazení debatních bodů odmítla.

Stejně jako minulé úterý vyvolal šéf ANO přestřelku s koaličními politiky, kteří opětovně odmítli jeho opakované označení současného režimu za „novou totalitu“, což chtěl probrat jako zvláštní bod. „Ano, není to totalita, ale je to něco nového,“ připustil nakonec Babiš. „Díkybohu nemáme tu totalitu,“ uvedl také expremiér. Trval ale na kritice přístupu veřejnoprávních médií k zástupcům ANO, aby zároveň řekl, že „nikdo nemá nic proti České televizi“.

  Zástupkyně škol: Ulehčení teoretické části maturit není potřeba

Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) ocenil, že Babiš na rozdíl od minulého vystoupení mluvil klidně. Odmítl, že by koalice nálepkovala své odpůrce slovem „dezolát“, stejně jako Babišovu tezi, že veřejnoprávní média straní koalici. „Nejsme v nové totalitě, pane předsedo, nejsme,“ řekl. Zástupci ANO by měli šetřit emotivními vyjádřeními, které vzbuzují dojem, že je to normální. Nikdo by se neměl stát pionýrem extremismu, dodal.

Ostřejší reakci ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vyvolalo vystoupení místopředsedy Sněmovny za ANO Karla Havlíčka, jenž chtěl, aby poslanci jednali o „totalitních manýrech pětikoalice“. Podle Výborného plivl Havlíček do tváře všem obětem totalit 20. století. „Že vám není stydno,“ prohlásil ministr na adresu stínového premiéra za ANO. Havlíček vymezil totalitu jako snahu uzurpovat si veřejný prostor prostřednictvím byrokratickému aparátu s cílem postupně umlčovat oponenty. „Podle nás se tak děje,“ řekl.

Dolní parlamentní komora by podle dosavadních opozičních požadavků měla projednat například hospodaření státu, vývoj státního dluhu, navrhované zvyšování některých daní a plánovaný nákup vojenských letounů F-35. Opoziční poslanci požadovali tři desítky změn programu schůze, z nich více než třetinu Babiš. Koalice už v úvodu prosadila možnost nočního jednání. Vládní většina chce, aby se dolní komora vypořádala aspoň s novelami drážního zákona a zejména zákoníku práce, které poslancům vrátil s úpravami Senát.

Babiš dorazil k řečnickému pultu opětovně vybaven složkami papírů. V úvodu slíbil, že bude „hodný“, pak rekapituloval své návrhy na doplnění programu schůze z minulého úterý, kdy mluvil šest hodin, a přidal i další. „Doufám, že už jsem předstihl Alenku (Schillerovou) a Karla (Havlíčka) (oba za ANO), na Okamuru nemám,“ řekl Babiš k délce vystoupení. Narážel na to, že zatím nejdelší projev předsedy SPD trval bez přestávky zhruba sedm hodin. Babiš obsáhle líčil negativní komentáře, které kritizovaly jeho minulé vystoupení. Hájil se tím, že čelil urážkám ze strany koalice.“Teďka jsem se dozvěděl, že asi patřím na psychiatrii, podle pána z novin,“ uvedl mimo jiné.

  Vláda chystá zkrácení covid pasu, někteří přijdou o bezinfekčnost

Předseda ANO například chtěl, aby Sněmovna přednostně probrala, kdo je bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, za které byl po minulém vystoupení označen Bartoškem mimo jiné kvůli termínu nová totalita. „Já chci tenhle bod, kdo je tady bezpečnostní riziko,“ řekl Babiš. Odmítl také tvrzení, že by rozděloval společnost. „Já vyvolávám vlny nenávisti? Ne. Vlny nenávisti vždycky vyvolávali proti mně,“ řekl.

Značnou část Babišova vystoupení zabralo zevrubné předčítání analýzy předvolebních debat adeptů na prezidenta v České televizi. Šéf ANO je použil jako argument, že veřejnoprávní média nejsou nestranná a nahrávají vládní koalici. Postěžoval si mimo jiné, že ho moderátor debat „infantilizoval“.

Lídr SPD Okamura chtěl, aby Sněmovna probrala třeba sliby vládních stran či konkrétních členů vlády, že se nebudou zvyšovat daně. Tématem sněmovního jednání by měl být podle Okamury také třeba návrh migračního paktu Evropské unie.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová prosazovala, aby Sněmovna jednala o hospodaření státu pod bodem nazvaným „Hledá se ministr financí“. Poukazovala například na požadavky některých členů kabinetu ministrů na zvýšení jejich kapitol v navrhovaném státním rozpočtu na příští rok, jak jej předložilo ministerstvo financí, a na tempo zadlužování. Probrání vývoje státního dluhu chtěl také předseda poslanců SPD Radim Fiala. „Je to prostě katastrofa, je to totální sešup ne od deseti k pěti, ale od deseti k nule,“ uvedl.

Z drážní novely o právech cestujících v železniční dopravě navrhli senátoři vypuštění možnosti konzervace málo využívaných místních železničních tratí. Obávají se jejich rušení bez náhrad. Novela zákoníku práce počítá mimo jiné s dočasným zavedením sporné možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Předloha ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Senát novelu vrátil poslancům k novému projednání pouze s tím, že chce zmírnit striktní zadávání práce takzvaným dohodářům tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com