Evropská unie už nemůže dál přistupovat k otázce svého rozšiřování současným váhavým způsobem a musí pro země aspirující na členství vytyčit jasnější plán. Řekl to dnes český premiér Petr Fiala po skončení neformálního summitu EU ve španělské Granadě. V reakci na vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána uvedl, že mezi lídry převládá postoj otevřený přístupovým rozhovorům s Ukrajinou.
Fiala byl při brífinku tázán na dnešní výrok maďarského ministerského předsedy, jenž vyjádřil pochybnosti o unijní perspektivě Ukrajiny, která loni v červnu získala kandidátský status. Podle českého premiéra je důležité se zemí napadenou Ruskem zahájit přístupové rozhovory, přičemž v tomto duchu na summitu hovořila „naprostá většina vystupujících“. „Jsem přesvědčen, že to je naprosto převládající postoj mezi lídry,“ uvedl Fiala.
Rozšiřování EU bylo jedním z hlavních témat neformálního summitu, který byl zaměřený na dlouhodobé cíle sedmadvacítky. Ve společné deklaraci se objevila formulace, že přijímání nových států je „geostrategickou investicí“ a že budoucnost kandidátských zemí „leží v Evropské unii“, vytyčení konkrétních plánů ale schůzka nepřinesla.
„Není možné pokračovat tímto váhavým způsobem,“ řekl českým novinářům na letišti v Granadě Fiala. „Musíme udělat konkrétní kroky a musíme dát jasnější plán zemím, které dlouhodobě usilují o vstup,“ uvedl. Upozornil přitom země západního Balkánu, z nichž některé mají kandidátský status přes deset let.
S debatou o rozšiřování unie souvisí otázka reformy unijních procesů, která je podle některých lídrů nezbytná. Čtyři největší unijní státy letos navrhly, aby se rozhodnutí v zahraniční a bezpečnostní politice na jednáních zástupců členských zemí přijímala tzv. kvalifikovanou většinou, která je aktuálně definovaná jako skupina minimálně 15 zemí, kde žije alespoň 65 procent unijního obyvatelstva.
„Česká republika nepovažuje za dobré, aby se téma rozšiřování spojovalo se změnou rozhodovacích procesů,“ řekl dnes Fiala. Český premiér je otevřen debatě o změnách, v zájmu zachování jednoty EU však odmítá revizi jejích základních smluv. Zrušení práva veta v Radě Evropské unie považuje za velmi nepravděpodobné, neboť zemí s pochybnostmi o odklonu od jednomyslných rozhodnutí „opravdu není málo“.
Společná deklarace přijatá v Granadě ani v tomto směru není příliš konkrétní a pouze uvádí, že „unie musí položit potřebné interní základy a reformy“ spojené s přijetím nových členů.
