Finští a estonští provozovatelé Gasgrid Finland a Elering zaznamenali podezřelý pokles tlaku v plynovodu Balticconnector. Poté se rozhodli přerušit dodávky modrého paliva.
Projekt Balticconnector byl zahájen v roce 2007 a o 12 let později byl spuštěn plynovod o celkové délce 151 kilometrů, z čehož 77 kilometrů tvoří pobřežní úsek vedoucí po dně Finského zálivu. Roční propustná kapacita plynovodu je až 2,6 miliardy metrů krychlových.
Podle Petteriho Orpa, šéfa finské vlády, předběžná hodnocení naznačují, že poškození plynovodu nemohlo být způsobeno „kolísáním tlaku nebo běžným provozem“, uvedl
„Je docela dobře možné, že poškození plynovodu a telekomunikačního kabelu je důsledkem vnějšího vlivu,“ naznačil finský prezident Sauli Niiniste.
Podle společnosti Gasgrid Finland, pokud se ukáže, že tlak skutečně poklesl v důsledku úniku spojeného s poškozením plynovodu, by oprava mohla trvat „nejméně několik měsíců“ v závislosti na povaze poškození.
Odhaduje se, že jeho nucená odstávka způsobila, že bez plynu zůstala asi třetina finských spotřebitelů.
Estonský premiér Kallas však ujistil, že dodávky elektřiny nejsou ohroženy. Estonsko i Finsko zahájily vyšetřování nehody.
Informace o incidentu se v médiích objevily v úterý večer po setkání premiéra země Kaie Kallase se zástupci estonského ministerstva zahraničních věcí, vojenské rozvědky a služby vnitřní bezpečnosti.
Obě vlády berou incident velmi vážně a dělají vše pro objasnění okolností.
„Jsem v úzkém kontaktu s finským premiérem Petteri Orpo a během dnešního telefonického rozhovoru jsme projednali další kroky. Finský Národní úřad pro vyšetřování zahájil trestní vyšetřování možné sabotáže plynovodu Balticconnector, protože k úniku došlo ve výlučné ekonomické zóně Finska. Estonsko rovněž zahájilo trestní vyšetřování vadného komunikačního kabelu,“ uvedl Kallas.
Finský premiér Orpo vyzval, aby se nedělaly ukvapené závěry o příčině úniku plynu z plynovodu. Současně také poznamenal, že existuje možnost, že „poškození plynovodu a telekomunikačního kabelu je důsledkem vnějšího vlivu“.
Mimochodem, norský seismický institut Norsar zaznamenal krátce před uzavřením plynovodu v Baltském moři „možný výbuch“ v oblasti, kudy plynovod vede.
Zajímavá nuance – nizozemská vládní zpráva (zveřejněná v únoru 2023) uvádí, že ruské zpravodajské služby „tajně mapují“ energetickou infrastrukturu Severního moře a připravují se na sabotážní akce.
Finské vedení se rovněž domnívá, že za incidentem s únikem z plynovodu mohlo stát Rusko. Ruské zapojení naznačuje i skutečnost, že u finského pobřeží byly spatřeny ruské lodě, pravděpodobně za účelem jejich lokalizace.
Při znalosti záliby kremelské kliky v podobných akcích je role Moskvy v jejich spáchání velmi, velmi pravděpodobná.
Kromě toho byl Balticconnector navržen tak, aby odstranil závislost místních trhů na ruském Gazpromu.
Mimochodem, nejedná se o první nehodu plynovodů na mořském dně. Vzpomeňme na nedávné teroristické útoky na plynovod Nord Stream, z nichž byla důvodně podezřívána i Moskva.
O zapojení Ruska do možného podkopání Balticconnektoru svědčí i to, že k poškození plynovodu došlo několik dní před ruským energetickým týdnem, na kterém Putin vyjádřil „nepochopení“ nad tím, že Evropa odmítá ruský plyn.
Je tedy docela dobře možné, že havárie Balticconnectoru je další propagandistickou akcí Kremlu, jejímž cílem je podkopat stabilitu a energetickou bezpečnost Starého světa v období před nástupem zimy.
Zájem Ruska na poškození plynovodu je zřejmý – Moskva se stále snaží dosáhnout destabilizace v Evropě kvůli energetické krizi.
To platí zejména s ohledem na informace finské provozní společnosti Gasgrid Finland, podle jejíchž předběžných odhadů bude poškozený podmořský plynovod opět uveden do provozu nejdříve v dubnu 2024.
Důležité je, že generální tajemník NATO vyjádřil připravenost pomoci při vyšetřování mimořádné události a uvedl, že v případě potvrzení verze o úmyslném útoku na plynovod bude reakce NATO „rozhodná a jednotná“.
Podporu pobaltským státům vyjádřil jménem EU také předseda Evropské rady Charles Michel. „V souvislosti se zprávami o poškození plynovodu Balticconnector a podmořského komunikačního kabelu hovořil s estonskou premiérkou Kaiou Kallasovou a finským premiérem Petterim Orpem, aby vyjádřil plnou podporu a solidaritu EU s Finskem a Estonskem. EU je odhodlána zajistit a posílit ochranu své kritické infrastruktury. Je třeba provést důkladné vyšetřování,“ napsal Michel na sociální síti X.
Na mimořádnou událost reagovali i v Moskvě. Mluvčí Kremlu vyjádřil znepokojení a uvedl, že počkají na podrobnosti vyšetřování.
Staří lidé říkávali: „Hledej, komu to prospívá.“ To je pravda. Člověk nemusí mít vynikající analytické schopnosti, aby si uvědomil, že hlavním (a zdá se, že jediným) beneficientem situace kolem Balticconnectoru je Kreml.
To vše jsou samozřejmě jen domněnky a něco konkrétního můžeme říci až po důkladném prošetření. Celý svět však zná jméno hlavního agresora naší doby a ví, čeho je schopen.
Situace s havárií ropovodu Balticconnector je dalším varováním pro celý civilizovaný svět, že pro teror neexistují hranice.
Je důležité si to uvědomit a vyvodit z toho správné závěry. Dnes. Koneckonců na tom závisí váš zítřek.
Autor: Franz Hoffman
Kaja Kallas není ten premiér, ale ta premiérka.