Izrael je podle ministra obrany Joava Galanta otevřený jednání s libanonským šiítským hnutím Hizballáh za podmínky, že by příslušná dohoda zahrnovala vytvoření nárazníkové zóny podél hranice a další bezpečnostní záruky. Galant také zopakoval, že Izrael nemá v úmyslu trvale ovládat poválečné Pásmo Gazy a je „otevřený diskuzi o alternativách“ za podmínky, že v oblasti nebude vládnout skupina nepřátelská vůči Izraeli. Ohledně zpráv, podle kterých izraelská armáda použila munici s bílým fosforem při říjnovém útoku na vesnici v Libanonu, Galant prohlásil, že Izrael operuje v souladu s mezinárodním právem, píše agentura Reuters.
Mezi izraelskou armádou a radikálním hnutím Hizballáh financovaným Íránem se za poslední dva měsíce, od útoku Hamásu na Izrael 7. října, rozhořely střety. Izrael evakuoval řadu obcí poblíž libanonské hranice a armáda si s bojovníky Hizballáhu takřka denně vyměňuje údery.
Izraelský válečný kabinet v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem má v Pásmu Gazy za cíl zlikvidovat islamistické hnutí Hamás, které na Izrael v říjnu zaútočilo. Řada otázek však stále panuje ohledně poválečného uspořádání; Pásmo Gazy je jednou ze dvou oblastí, které tvoří takzvaná palestinská území, na nichž by podle vůle Palestinců měl vzniknout suverénní stát Palestina.
Druhou oblastí je Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu, kde Palestinskou autonomii vede Mahmúd Abbás. Řada západních zemí ve stínu nové války mezi Izraelem a Hamásem opět začala vyjadřovat podporu dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena vyjádřila přesvědčení, že poválečné Pásmo Gazy by mohla spravovat „revitalizovaná“ Palestinská autonomie. Izraelský premiér Netanjahu dnes nicméně podle izraelských médií na jednání za zavřenými dveřmi prohlásil, že Palestinská autonomie chce Izrael také zničit, stejně jako hnutí Hamás, jen to chce udělat postupně.
Nejasnosti ohledně poválečné správy nad územím, na kterém před válkou žily více než dva miliony Palestinců, pokračují, zatímco izraelský ministr obrany uvádí, že „poslední bašty Hamásu v Šidžajáhu a Džabáliji (na severu Pásma Gazy, pozn. ČTK) jsou obklíčené“ a na pokraji kolapsu. Středobodem snažení izraelské pozemní operace je nyní město Chán Júnis na jihu oblasti. Nejkonkrétnější izraelské prohlášení ohledně poválečného uspořádání vydal Netanjahu začátkem listopadu, kdy řekl, že izraelské bezpečnostní složky budou mít nad Pásmem Gazy „bezpečnostní odpovědnost“, a to na „dobu neurčitou“.
