Přáda z ČLK: Část lékařů má vyčerpané přesčasy, proto se do služeb nevracejí

Někteří lékaři mají vyčerpaný zákonný limit přesčasů, což může být jeden z důvodů, proč se po uzavření dohody mezi ministerstvem zdravotnictví (MZd), vládou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) zatím nevrací do služeb. ČTK to dnes řekl viceprezident České lékařské komory (ČLK) a lídr podzimního protestu lékařů Jan Přáda. V nemocnicích, kde výpovědi z přesčasové práce lékaři zatím nestahují, se podle něj dál řeší podmínky provozu od ledna.

„U části lékařů to nebyla výpověď, ale jenom oznámení, že překročili zákonný limit. Tam nebylo možné, aby se vrátili do pracovního procesu,“ uvedl Přáda. Výpovědi z přesčasů podalo podle dřívějších informací přes 6000 lékařů a v nemocnicích to vedlo v různé míře v omezení péče. Odkládaly se některé naplánované operace či vyšetření nebo se snižovala kapacita lůžek či sálů. „Přes svátky je plánovaná péče minimální,“ konstatoval viceprezident ČLK s tím, že provoz mají oddělení většinou už naplánovaný.

V některých nemocnicích lékaři podle Přády stále jednají o dalších konkrétních obrysech dohody, podle které nemocnice dostanou od VZP nabídku na další finanční bonifikaci za to, že svým zaměstnancům podle dohody s MZd navýší měsíční odměnu. U lékařů by mělo jít podle stupně dokončeného vzdělání o 5000 až 15.000 korun měsíčně, u ostatních zaměstnanců o pět procent platu či mzdy.

Protest lékařů v létě nastartovalo zdvojnásobení maximálního možného počtu hodin, které mohou dobrovolně za rok odpracovat. Součástí dohody je i opětovné snížení limitu na 416 hodin za rok, tedy průměrně osm hodin za týden. Z průzkumu spolku Mladí lékaři ale vyšlo, že nemocniční lékaři odpracují průměrně přes 900 hodin přesčasů za rok.

„My jsme nechtěli, že tady uděláme nějaké rychlé záplaty a vrátíme se všichni do toho, jak to tady vypadalo poslední měsíce a léta. Ale aby se hledaly způsoby, jak práci zefektivnit a jak ji lépe naplánovat,“ řekl Přáda.

  Pavel podpořil přijetí Istanbulské úmluvy, ČR ji dle něj měla ratifikovat dávno

V nemocnicích se proto v současné době řeší, jak naplánovat provoz od ledna. Pokud projde změna zákoníku práce, kterou bude tento týden projednávat Senát, aby mohla platit od ledna 2024, bude zákonný limit 416 hodin a ve výjimečných a neplánovaných případech bude možný pobyt na pracovišti po dobu 24 hodin, pokud lékař bude mít další den volno.

„Na spoustě míst se opravdu hledají cesty, jakým způsobem by se to mělo řešit. V první řadě tím, že třeba začínají odcházet po službě domů, tak jak by měli a co by měli i pacienti vyžadovat, aby se o ně staral odpočatý lékař,“ doplnil Přáda. Dalším opatřením jsou podle něj například kompenzační volna za víkendy strávené v práci.

MZd podle dřívějšího vyjádření mluvčího Ondřeje Jakoba nepodmiňuje navýšení platů v nemocnicích tím, že by všichni lékaři museli výpovědi z přesčasové práce stáhnout. Ani v současné době se všichni lékaři pracující v nemocnicích do těchto služeb nezapojují. Celkově jich podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pracuje v nemocnicích asi 23.000 a do služeb podle ČLK nastupuje asi 13.000 z nich.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com