Srpnová smrt zakladatele žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenije Prigožina byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska. Kreml to odmítl komentovat, jedná se podle něj o výmysl.
WSJ píše, že letadlo s Prigožinem letos 23. srpna spadlo poté, co asi 30 minut po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel. Ruský prezident Vladimir Putin v říjnu uvedl, že se v tělech obětí letecké havárie našly střepiny ručních granátů, což podle listu není pravda.
„Atentát na šéfa žoldnéřů se připravoval dva měsíce a schválil ho nejstarší z Putinových spojenců, prezidentův důvěrník a bývalý špion Nikolaj Patrušev,“ píše WSJ.
Patrušev podle listu Putina před rostoucím Prigožinovým politickým i vojenským vlivem varoval už loni v létě. Putin nicméně varování odmítl, obzvlášť ve světle úspěšného nasazení wagnerovců na ukrajinské frontě. Podle bývalého ruského příslušníka ruských zpravodajských služeb se ale postoj ruského prezidenta změnil v říjnu 2022, kdy mu Prigožin zatelefonoval a „nevybíravě“ si postěžoval na nedostatek munice. Patrušev u hovoru byl a použil ho jako argument, proč by se Putin měl distancovat od šéfa wagnerovců, který nerespektuje autoritu Kremlu.
„(Loni) v prosinci bylo jasné, že Patrušev vyhrál. I když Prigožin veřejně brojil proti armádě a nedostatku dodávek, Putin ho ignoroval. Na telefonáty neodpovídal. Na začátku (letošního) června pak Kreml oznámil plány na ukončení působení Wagnerovy skupiny na Ukrajině a nařídil žoldnéřům, aby se hlásili u ruského ministerstva obrany,“ píše WSJ. Prigožin následně 23. června spustil ozbrojenou vzpouru a spolu s 25.000 muži a tanky vyrazil nejprve do Rostova nad Donem, kde je velitelství ruského Jižního vojenského okruhu. Jeho muži poté táhli na Moskvu.
Patrušev v tu dobu převzal záležitost do svých rukou a pověřil několik lidí, aby se Prigožinovi dovolali, píše WSJ s odkazem na bývalého příslušníka ruských zpravodajských služeb a hodnocení západních zpravodajců. Šéf wagnerovců ale telefony nezvedal, Patrušev proto zkoušel jako prostředníky Kazachstán a Bělorusko. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko pak vydal prohlášení, podle kterého s pomocí souhlasil.
„Po zbytek léta v Moskvě zavládla nervozita. Jenom málokdo si v Kremlu myslel, že Prigožinovi ozbrojená vzpoura projde. Patrušev jim ukázal, že se nemýlili,“ píše WSJ, podle kterého bylo plánem Kremlu v čase mezi vzpourou a smrtí nechat Prigožinovi prostor a odhalit jeho nejbližší spojence.
Tajemník ruské bezpečnostní rady vydal příkaz k operaci na likvidaci Prigožina na začátku srpna, uvedl ruský zdroj WSJ. Putinovi Patrušev později plány ukázal, přičemž ruský prezident neměl námitky, uvedly západní zpravodajské služby s tím, že o několik týdnů později byla pod křídlo Prigožinova letadla Letadlo Embraer Legacy 600 letícího z moskevského letiště Šeremeťjevo do Petrohradu umístěna nálož. Zahynulo všech deset lidí na palubě.
Zprávu listu dnes důrazně odmítl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Wall Street Journal bohužel v poslední době rád fabrikuje brakové historky,“ řekl mluvčí. Kreml už dříve označil obvinění, že Prigožinovým skonem stál Putin, za „absolutní lež“.
