V Česku přibylo proti předloňsku 29.800 exekucí. Celkem jich bylo 4,06 milionu korun. Dlužníků s exekučním řízením je ale ve srovnání s rokem 2022 zhruba o 20.700 méně. Celkem jich je 645.700. Zadlužený má v průměru šest exekucí a je mu 46,7 roku. Údaje k 5. lednu na svém webu zveřejnila Exekutorská komora.
Sněmovna teď jedná o insolvenční novele s případným zkrácením oddlužení. Podle návrhu by se mohla zavést i základní srážka ze mzdy ve výši deseti procent minimální mzdy a pro lidi s malým výdělkem pak ve výši šesti procent. Organizace na pomoc lidem v nouzi a ombudsman to odmítají. Varují před rozšířením práce na černo a zhoršením situace dlužníků.
K 5. lednu evidovala exekutorská komora 4,059.035 exekucí. V roce 2022 jich bylo 4,029.280. V covidových letech 2020 a 2021 překračoval počet řízení 4,42 milionu. Za posledních osm let byl nejvyšší v roce 2018, kdy dosáhl téměř 4,68 milionu. Ke snížení počtu přispěla milostivá léta či zastavování takzvaných bagatelních exekucí.
Exekuci mělo letos na začátku ledna 645.742 osob. V roce 2022 jich bylo 666.420. Dlužníků s exekučním řízením od roku 2017 ubývá. Tehdy jich komora zaznamenala 863.000. Průměrný věk zadlužených roste. Na začátku letošního roku dosahoval 46,7 roku. Předloni byl průměrný dlužník zhruba o tři a půl měsíce mladší. V roce 2016 mu bylo 44 let. Tehdy měl průměrně pět exekucí, na začátku letoška je to o řízení víc.
Splátky dluhu se strhávají ze mzdy. Dlužníkům musí zůstat nezabavitelné minimum, které odpovídá dvěma třetinám ze součtu životního minima a normativů na bydlení. Pro letošek je to 12.705 korun. Za každou další vyživovanou osobu se připočítá čtvrtina této částky. Loni byla nezabavitelná částka vyšší o 933 korun vyšší, dosahovala 13.638 korun. Za poklesem je snížení normativů na bydlení. Pro minulý rok je vláda dočasně zvedla kvůli drahým energiím.
Kvůli inflaci kabinet životní minimum navyšoval a upravil i normativy. Nezabavitelná částka tedy několikrát rostla. Podle České asociace věřitelů a exekutorské komory tak přestává srážení ze mzdy fungovat. Prosazují zavedení „základní srážky“. Podle návrhu by se mohlo strhávat deset procent minimální mzdy. Letos to je 1890 korun. Lidem s výdělkem pod minimální mzdou by se sráželo šest procent, tedy 1134 korun.
Opatření by se mohlo přidat do insolvenční novely pozměňovacím návrhem. Ombudsman Stanislav Křeček to kritizuje. Podle něj by se tak podstatné úpravy neměly do občanského soudního řádu dostávat jako nahodilé změny. Ochránce práv poukazuje na to, že dlužníci po letošním snížení nezabavitelného minima platí víc a po zavedení základní srážky by jim zůstalo ještě méně. Odrazovalo by to od legální práce.
Organizace na pomoc lidem v tísni označili základní srážku za prolomení nezabavitelného minima. Podle nich by poškodila legálně pracující dlužníky a splátky by se zvedly zanedbatelně. Organizace varují před rozšířením práce na černo a chudoby. Za účinnější považují navyšování mezd.
