Trump: USA nebudou před Ruskem bránit země NATO, jež nedávají dost na obranu

Pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim na pomoc nepřijdou. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil na předvolební kampani v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, ať si dělá, co chce, informují americká média.

Televize CNN Trumpova slova označila za „ohromující“ přiznání, že by Trump v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci Trumpova slova označil za „odporná a šílená“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes uvedl, že jakékoliv náznaky, že by si členové NATO vzájemně nepřišli na pomoc, podkopávají bezpečnost celé aliance a ohrožují americké i evropské vojáky. „Každý útok na Severoatlantickou alianci bude čelit společné a silné reakci,“ dodal. Trumpovy výroky podle agentury Reuters podrobili kritice i někteří evropští politici.

Sedmasedmdesátiletý exprezident před svými příznivci vzpomínal na setkání s prezidentem jedné „velké země“, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odvětil: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ řekl za potlesku svých přívrženců. Dodal, že státy musejí za obranu platit.

Kdy se událost, na kterou Trump vzpomínal, stala, ani o jakou zemi šlo, neupřesnil. Eurokomisař Thierry Breton ale v lednu vzpomínal, jak Trump v roce 2020 na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové řekl, že Evropa v případě vnějšího napadení nemůže počítat s pomocí Spojených států. „Musíte pochopit, že kdyby byla Evropa napadena, nikdy vám nepřijdeme na pomoc,“ řekl tehdy podle Bretona Trump.

  Stoltenberg pohrozil Rusku politickými důsledky, pokud neuklidní situaci na hranicích s Ukrajinou

Bílý dům aktuální Trumpova slova rázně odsoudil. „Povzbuzovat vražedné režimy k invazi do zemí našich nejbližších spojenců je odporné a šílené – a ohrožuje to americkou národní bezpečnost, globální stabilitu i naši ekonomiku.“ Zdůraznil také, že prezident Joe Biden, který se nejspíš s Trumpem v listopadu znovu střetne ve volbách hlavy státu, bude nadále hájit americké bezpečnostní zájmy, místo aby „vyzýval k válkám a podporoval pomatený chaos“.

„Nemůžeme si o naši bezpečnost každé čtyři roky házet mincí v závislosti na těch či oněch volbách, jmenovitě na prezidentských volbách v USA,“ řekl eurokomisař Breton v reakci na sobotní Trumpova slova. Dodal, že vedoucí představitelé Evropské unie chápou, že EU musí rozšířit své vojenské výdaje a kapacity. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela pak lehkovážná prohlášení ohledně bezpečnosti a solidarity v rámci NATO jen slouží zájmům ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Motto aliance NATO – jeden za všechny, všichni za jednoho – představuje konkrétní závazek. Podkopávat důvěryhodnost členských zemí aliance znamená oslabovat celé NATO,“ napsal na síti X polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. „Žádná volební kampaň není omluvou k tomu, aby si někdo zahrával s bezpečností aliance,“ dodal.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že Trumpovým slovům o odepření pomoci členům NATO nevěří, označil je za pouhou součást předvolební kampaně. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský uvedl, že nebude a nemůže komentovat každý výrok z americké volební kampaně.

Trump už v letech 2017 až 2021, kdy byl prezidentem, fungování NATO kritizoval a hrozil, že Spojené státy alianci opustí. Tvrdě také tlačil na to, aby členské země plnily svůj závazek a dávaly na obranu nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).

Na tuto úroveň dlouhodobě nedosahovalo ani Česko, které patřilo ke slabším členům aliance, pokud jde o toto měřítko. Rozpočet na loňský rok počítal s výdaji na obranu ve výši 1,5 procenta HDP, letos by podle plánů ministerstva obrany měly tyto výdaje poprvé po letech dosáhnout dvou procent HDP.

  Bojují proti dětem: výsledky nočního ostřelování Žitomyru

Kvůli reálné možnosti, že se Trump znovu stane prezidentem, panují podle agentury Reuters v Evropě obavy, že by tento miliardář a politik mohl ohrozit závazky Spojených států vůči alianci. Značně odlišný postoj než Biden dává Trump také najevo, pokud jde o ruskou invazi na Ukrajinu, kde vyzývá ke zmírnění napětí a opakovaně připomíná, kolik peněz už Spojené státy daly na podporu této východoevropské země.

Od doby, co Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu, dosáhla americká pomoc Kyjevu zhruba 75 miliard dolarů (1,8 bilionu Kč), ostatní země NATO a další partnerské státy daly dohromady přes 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Mezi členskými zeměmi NATO dávají Spojené státy na obranu v absolutních číslech zdaleka nejvíce a i v poměru k HDP patří k premiantům. Za rok 2022 jejich výdaje podle Světové banky činily 3,5 procenta HDP.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com