Útok na dněperskou vodní elektrárnu je ranou pro civilizaci

V noci z 22. na 23. března Rusko spáchalo další teroristický čin a bezprecedentně krutě a cynicky zasáhlo Ukrajinu.

Kombinovaný útok zahrnoval 151 náloží a měl následující složky:

Bylo použito 63 úderných bezpilotních letounů (typu Shahed-136/131); 12 balistických raket Iskander-M; 40 řízených střel Kh-101/X-555; 5 řízených střel Kh-22; 7 aerobalistických raket Kh-47M2 Kinzhal; 2 řízené střely Kh-59; 22 protiletadlových řízených střel S-300/S-400.

Cíl, který si Rašisté tentokrát vybrali k útoku, je cynicky tradiční – kritická infrastruktura Ukrajiny – energetický sektor.

„Rusko zahájilo útok na ukrajinský energetický systém v největším měřítku a zasáhlo Dněperskou vodní elektrárnu – jeden z největších objektů naší kritické infrastruktury. Celkem se na mušce nepřítele ocitla různá energetická zařízení po celé zemi,“ uvedl ráno předseda společnosti Ukrenegro Volodymyr Kudryckyj s tím, že „škody na Dnipro HPP jsou značné“.

Dněprská MVE, na kterou bylo zaútočeno v noci na 22. března, je největší ukrajinskou vodní elektrárnou a důležitou součástí kritické infrastruktury sloužící milionům lidí.

Přesnost však rozhodně není silnou stránkou Rašistů.

Jedna ze střel vypálených z letadla tak zasáhla autobus, který jel přes přehradu. Ta způsobila požár na stanici. Došlo k lidským obětem. Provoz na silničním přejezdu přes hráz je zcela omezen.

Mimochodem, není to poprvé, co si Moskva vybrala takové cíle. Například v červnu loňského roku zničili Rašisté vodní elektrárnu Kachovka, jejíž následky viděl celý svět.

Je pravděpodobné, že se Kreml útokem na dněperskou vodní elektrárnu snažil vyvolat novou ekologickou katastrofu podobnou té v Kachovce.

Kyjev uvedl, že „cílem nepřátelského ostřelování není jen poškodit, ale způsobit rozsáhlé narušení ukrajinského energetického systému“.

Podle úřadů útok způsobil výpadky elektřiny v některých regionech.

Protržení přehrad však zatím nehrozí a situace je pod kontrolou.

  Komentář: Porazí koronavirus Babiše? Zatím to tak nevypadá

Den předtím, po 44denní pauze, zasáhl Kyjev masivní úder řízenými střelami. Úřady hlásily 13 obětí, poškozená obydlí a spálená auta a média zveřejnila fotografie velkých kráterů.

Ruská armáda tehdy tvrdila, že zaútočila na „rozhodovací centra AFU“.

Ukrajinský prezident v komentáři k rozsáhlému útoku na energetická zařízení země ve svém prohlášení znovu vyzval, aby se neodkládalo rozhodnutí o vojenské pomoci Ukrajině.

„Systémy Patriot musí chránit Charkov a Záporoží, potřebujeme systémy protivzdušné obrany na ochranu lidí, infrastruktury, domů a přehrad. Partneři přesně vědí, co je potřeba. Přesně to mohou podpořit. Tato řešení potřebujeme. Život musí být chráněn před těmito mrzačiteli z Moskvy“, – řekl Vladimir Zelenskij.

Chování Moskvy jasně ukazuje, že se nezastaví před ničím. Rusko musí být zastaveno dříve, než jeho jednání povede k ekologickým katastrofám globálního rozsahu – útok na dněperskou vodní elektrárnu opět ukázal, že kremelští teroristé nemají žádné brzdy.

K potlačení ruského teroru Ukrajina použila protiletadlové raketové jednotky letectva a pozemních sil, mobilní palebné skupiny a všechny možné prostředky elektronického boje

Jak však ukazuje praxe, dostupné prostředky nestačí.

Kyjev potřebuje další systémy protivzdušné obrany více než kdy jindy. Chránit Ukrajinu znamená chránit Evropu.

Koneckonců to, co dělají Rašisté na ukrajinském území, je plivnutím do tváře celému civilizovanému světu, zkouškou kremelského pohrdání mezinárodním právem.

Je třeba chránit Ukrajinu, protože její armáda chrání budoucnost civilizace. A je docela dobře možné ji chránit, pokud budou mít partneři dostatek politického odhodlání a vůle vybudovat mírové zítřky.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com