Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (vpravo) a jeho estonský protějšek Margus Tsahkna na tiskové konferenci po jednání o válce na Ukrajině, ekonomické i bezpečnostní spolupráci a digitálních technologiích, 2. dubna 2024, Praha.
Praha – Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.
Česko má možnost v zemích mimo EU pořídit nejméně 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. S návrhem na nákup munice mimo unijní státy přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února a následně o plánu informoval český prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
K nákupu se dosud připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Litvu, Finsko či Nizozemsko a Lucembursko až po Island. Česká vláda ve středu schválila další příspěvek ČR do iniciativy. Jeho výši premiér Fiala neuvedl, munice podle jeho vyjádření dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců.
„Vítám estonský zájem o českou muniční iniciativu. Myslím, že se jednoznačně shodujeme na tom, že dostatečná obrana Ukrajiny je obranou nás všech,“ řekl Lipavský.
„Rozhodně podporujeme tuto iniciativu, zároveň pracujeme na konkrétních návrzích. Před dvěma týdny vláda rozhodla, že bude připraven nový balíček vojenské podpory pro Ukrajinu v hodnotě 20 milionů eur, převážně munice, takže v tomto směru podporujeme českou muniční iniciativu,“ poznamenal na dotaz ČTK Tsahkna.
Obě země také podle ministrů podporují protiruské sankce. „I jejich co nejúčinnější vymáhání včetně využití zmrazeného ruského majetku na podporu Kyjeva,“ uvedl šéf české diplomacie. Evropská unie zároveň připravuje už 14. balíček sankcí, podle Tsahkny je důležité se zaměřit na boj proti hybridním hrozbám.
Česká republika přišla dříve s návrhem omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Ten se do schváleného 13. balíku sankcí nedostal. Estonsko podle Tsahkny návrh rozhodně podporuje.
Ministři zahraničí se shodli také na nutnosti rozšíření EU, Tsahkna vyzval k dalším praktickým krokům s ohledem na Ukrajinu, Moldavsko či země západního Balkánu.
Tsahkna také ocenil působení českých armádních jednotek v Pobaltí, konkrétně jsou v Litvě a Lotyšsku. „Už čtyřikrát bylo české letectvo v Pobaltí a doufám, že i v budoucnosti se bude této mise účastnit. Je velmi důležité střežit vzdušný prostor Estonska, tento typ spolupráce je pro nás naprosto zásadní,“ uvedl. „Jsem moc hrdý, že to jsou čeští vojáci, kteří se účastní předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí, kde pomáhají společnými silami bránit východní křídlo aliance,“ dodal Lipavský.
Česko podle ministra zásadně odsuzuje vydání zatykače na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Ruské postihy jsou ukázkou snah Kremlu zastrašovat západní politiky, míní. „Věřím, že díky našemu společnému odhodlání se to Putinovu režimu nikdy nepodaří,“ dodal Lipavský. „I Česko má na ruském seznamu hledaných své zástupce. Nesmíme dovolit Moskvě, aby nám diktovala, jakým způsobem si máme vykládat naše vlastní dějiny,“ doplnil ministr.
Ruský zpravodajský kanál SHOT v polovině března uvedl, že Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků. Z českých politiků začaly podle těchto informací ruské úřady stíhat starostu městské části Praha 6 Jakuba Stárka (ODS) a jeho předchůdce Ondřeje Koláře (TOP 09) kvůli odstranění sochy maršála Koněva v pražské Bubenči v roce 2020.
