Český ministr zahraničí Jan Lipavský na jednání NATO vyzval další země, aby se zapojily do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu. Řada spojenců Česku za jeho aktivitu děkovala, řekl dnes šéf české diplomacie novinářům v Bruselu.
„Diskutovali jsme o tom, co mohou země NATO udělat více pro Ukrajinu, jak lépe koordinovat pomoc, jestli dokážeme najít další zdroje,“ okomentoval dvoudenní jednání šéfů diplomacií Severoatlantické aliance Lipavský. Mnoho účastníků jednání ve svých projevech zmínilo českou muniční iniciativu. „Je potřeba v tom vytrvat, najít další zdroje. Vyzýval jsem další země, aby se zapojily nebo aby ty předběžné sliby proměnily ve skutečné tak, abychom mohli munici skutečně nakoupit a dodat na Ukrajinu,“ dodal český ministr.
Na dnešním jednání Rady NATO-Ukrajina byl přítomný i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ten ve svém projevu podle Lipavského o české iniciativě rovněž hovořil a uvedl, že jsou za ni Ukrajinci „neskutečně vděční“. „Oni jsou opravdu závislí na naší pomoci a my jsme zase závislí na tom, že Ukrajinci bojují i za bezpečnost celé Evropy, takže jsme v tom společně,“ dodal český ministr zahraničí.
Návrh zakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii předložil český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince – půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300.000 kusů 122 milimetrů. Bruselský server Politico počátkem února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice.
ČR se dívá pozitivně na kandidaturu Marka Rutteho do čela NATO, řekl Lipavský
Česká republika se dívá pozitivně na kandidaturu nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela Severoatlantické aliance, uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský. O tom, kdo nahradí nynějšího šéfa NATO Jense Stoltenberga, zatím ale v alianci není rozhodnuto. Za hlavní kandidáty jsou považováni právě Rutte a rumunský prezident Klaus Iohannis.
„Ty samotné procesy musí proběhnou tak, že všechny členské země vyjádří souhlas, můžeme tedy říct, že každá země má právo veta a souhlas v tuto chvíli ještě není, uvidíme, jak se jednání budou dále vyvíjet,“ řekl na dotaz ČTK Lipavský.
„Jsem zvědavý, jestli bude souhlas všech členských zemí s tím nejpravděpodobnějším kandidátem na stole už v Praze na neformálním setkání ministrů zahraničí na konci května,“ dodal. Neformální jednání šéfů diplomacií se koná v Praze 30. a 31. května. Pokud na této schůzce shoda ještě nebude, bude se Stoltenbergovým nástupcem zabývat alianční summit ve Washingtonu na začátku července.
Rutte má podle diplomatů podporu asi 90 procent členů NATO – včetně Spojených států, Francie, Británie a Německa. Odmítá ho ale například Maďarsko, kterému vadí jeho kritika vlády premiéra Viktora Orbána. Rumunsko by chtělo, aby NATO vedl právě jeho nynější prezident Iohannis. Někteří diplomaté podle agentury Reuters doufali, že již na nynější bruselské schůzce členské státy vyberou Stoltenbergova nástupce. Nyní to ale vypadá, že bude potřeba více času. Původně se hovořilo i o estonské premiérce Kaje Kallasové, ta nakonec ale podpořila právě Rutteho. Nor Jens Stoltenberg skončí v čele Severoatlantické aliance po deseti letech 1. října.
