Zaměstnanci Státní banky Běloruska pochodovali s písní o Lukašenkovi. Bankéři předvedli píseň „Náš Táta je tvrďák“, kterou vytvořil běloruský skladatel Jevgenij Olejnik na slova své manželky Julie Bykové, Lukašenkovy důvěrnice.
Podle novináře Alexandra Něvzorova „píseň samozřejmě nezáří stejným nadšením jako severokorejské hity o lásce ke Kimovi“. „V očích účastníků pochodu není žádný oheň štěstí. Jejich hlasy jsou nudné a většinou protivné. Sbor běloruských bankéřů je dokonalým příkladem takzvaného kozího hlasu. Tendence je ale zřejmá a pochopitelná. Bez kultu diktátora není možné diktaturu udržet.“
Text písně: „Museli jsme žít ve velmi těžké chvíli. Přelomový okamžik v dějinách země. Pokud má stát silného prezidenta, jakékoli bouře nejsou strašné. Nesklonil se a nezřekl se lidu západním ‚partnerům‘ za almužnu… Náš Táta je tvrďák. Je jediný takový na světě. V zemi s Tátou je klid. Jen on nemůže spát.“
Po násilném potlačení protestů, které se konaly proti pochybné prezidentské volbě, ve které diktátor Lukašenko oficiálně zvítězil, nebyl jeho obraz u veřejnosti dobrý. Proto se podnikají pokusy jeho obraz vylepšit a nastolit jakýsi kult osobnosti. Běloruské školní děti se účastní exkurzí na pamětní místa Alexandra Lukašenka. „Belarusfilm“ o něm chce natočit film.
V předvečer prezidentských voleb 2020 v Bělorusku se řada nezávislých médií snažila zjistit, pro koho je jejich publikum připraveno odevzdat svůj hlas. Ve výsledku se ukázalo, že rating Alexandra Lukašenka je velmi nízký, asi tři procenta. Poté úřady zakázaly médiím provádět politické průzkumy.
Politolog a redaktor „Běloruské ročenky“ Vadim Možejko pro DW.com vysvětlil, že kult osobnosti je nedílnou součástí každé autokracie. „Když politik setrvává u moci, společnosti je třeba vysvětlit, proč je tak výjimečný a jedinečný.“ Rok 2020 však přinesl vlastní úpravy. Loajalita k režimu byla povýšena na kult. A funkcionáři na různých úrovních si rychle uvědomili, že mohou Lukašenka chválit a rychle se na něm vyšvihnout.
Politoložka a ředitelka Centra nových myšlenek Lesja Rudniková jmenuje několik důvodů posilování kultu osobnosti Alexandra Lukašenka. Zaprvé se blíží prezidentské volby. „I když Lukašenko sám nakonec kandidovat nebude, jeho osoba a slova budou mít význam,“ vysvětluje expertka. Proto je pro propagandu tak důležité zvýšit pozornost věnovanou jeho osobě, nejlépe v pozitivním smyslu.
Druhým důvodem je podle ní i to, že i příznivci režimu jsou unaveni negativní agendou; již třetím rokem dostávají Bělorusové denně zprávy o represích. „Systematické pronásledování občanů je také velkou zátěží pro státní aparát: vynakládají se na něj další rozpočtové prostředky, přičemž mnozí zaměstnanci jsou nuceni zabývat se represemi místo skutečných problémů, které by měli řešit v rámci svých povinností.“
Lesja Rudniková dodává, že v roce 2020 úřady očekávaly, že se jim podaří protesty rychle uhasit. Nicméně ještě i dnes potřebují vynáklad úsilí pro potlačení nesouhlasících Bělorusů. „Proto se do represí zapojují nejen strážci zákona, ale i zaměstnanci univerzit, škol a státních podniků.“
Zdroj: Forum24
