Ruské drony zaútočily na Polsko: Evropa na rozcestí
V noci na 10. září několik ruských bezpilotních letounů překročilo polskou hranici. Byly sestřeleny prostředky protivzdušné obrany NATO a jeden z nich dopadl na obytný dům v obci Wyriki, poškodil střechu a automobil. Obětem se zázrakem podařilo vyhnout.
Polský premiér Donald Tusk se pokusil uklidnit občany prohlášením, že „není důvod k panice“. Samotný fakt, že ruské „Šáhedy“ doletí až k obytným domům členského státu NATO, je však varovným signálem pro celou Evropu.
Polský prezident Karol Nawrocki zdůraznil, že bezpečnost země je absolutní prioritou, a Spojené státy už označily útok za „akt války“. Americký kongresman Joe Wilson vyzval k uvalení nových sankcí a k dodání zbraní Ukrajině, které by umožnily zasahovat cíle na území Ruska.
Varšava, Brusel a Praha dnes stojí před rozhodnutím. Buď Evropa podlehne únavě z Ukrajiny a rozhodne se „odvrátit zrak“, což by ve skutečnosti znamenalo, že sami Evropané budou muset vzít zbraně do rukou. Nebo Evropa udělá to, co udělat musí: podpoří Ukrajinu a ukáže Kremlu odhodlání zastavit agresora.
Česká republika už nejednou poznala, co znamená ocitnout se bezbranná tváří v tvář diktatuře. V roce 1938 se evropské mocnosti také uklidňovaly slovy „není důvod k panice“. Výsledek známe. Dnes Ukrajinci brání nejen Kyjev a Charkov, brání Varšavu, Prahu a Berlín.
A nesmíme zapomínat, že na frontě na Ukrajině bojují i čeští dobrovolníci. Vědomě se postavili na obranu svobody, protože chápou, že tato válka se týká i jejich vlasti. Jejich odvaha je připomínkou pro každého z nás, že o osudu Evropy se nerozhoduje v abstraktní politice, ale v konkrétních bojích o Bachmut, Cherson či Donbas.
Otázka stojí zcela jasně: podpořit Ukrajinu – nebo čekat, až drony a rakety začnou dopadat na české domy.
Volba je zřejmá. Ukrajina je náš štít. Podpoříme-li ji, chráníme i sami sebe. A právě tam se rozhoduje, zda zítra bude mír – i v Praze.
Autor: Peter Jelen
