Vojenské cvičení bylo zahájeno 24. ledna 2022. Oznámení z Ruska, že dochází k manévrům v Baltském moři, bylo reakcí na prohlášení NATO, které se rozhodlo uvést své síly do pohotovosti a vyslat další lodě a letadla na východ Evropy.
V těchto místech je napjatá situace kvůli stále se zvyšující koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu.
USA podle všeho zvažuje výraznější zapojení vojenských jednotek na východě, jak upozornila česká média s odkazem na informace zveřejněné v listu The New York Times. Přímé nasazení těchto sil na Ukrajině nicméně popřel mluvčí Pentagonu John Kirby.
Ruské cvičení zahrnulo skupinu bojových plavidel Baltské flotily, do níž náleží korvety Stojkij a Soobrazitelnyj. Zapojeny byly i vrtulníky Ka-27. Jejich úkolem je vyhledávání ponorek a lodí nepřátelské strany. Stejně tak mají trénovat pátrací a záchranné operace.
Bylo také avizováno, že další manévry ve Středozemním moři, severním Atlantiku, Ochotském moři a dalších částech Tichého oceánu budou následovat. Celkem se série ruských vojenských manévrů mělo účastnit 140 lodí a více než 10 tisíc vojáků.
Rusko plánuje další vojenská cvičení, NATO připravilo odvetu
Hned 25. ledna také Rusko uspořádalo další vojenské cvičení, tentokrát v Arabském moři. Zúčastnila se ho i Čína. Námořní jednotky obou zemí nacvičovaly taktické manévry a osvobození unesené nákladní lodi.
Když se Rusko rozhodlo zahájit další cvičení v mezinárodních vodách u irského pobřeží, ohradil se vůči tomu vzápětí irský ministr zahraničí Simon Coveney. A to opět především s přihlédnutím k eskalaci napětí na Ukrajině.
Obratem jako reakce na oznámení Ruska o vojenských manévrech přišla pomyslná odveta. Spojené státy společně se svými partnery z NATO zahájily již 22. ledna cvičení ve Středozemním moři. To má trvat celkem 12 dní.
Námořní cvičeni dostalo název Neptune Strike ’22 neboli Neptunův úder. Účastnit se ho má i letadlová loď loď Harry S. Truman.
John Kirby k tomu uvedl, že vzrůstající napětí na Ukrajině hrálo v rozhodnutí zahájit toto cvičení svou roli. Nicméně konstatoval dále, že nebylo navrženo primárně proti takovým scénářům, které by mohly nastat s ohledem na Ukrajinu, jak ho citovala mimo jiné i tuzemská média.
Ve vztazích mezi Ruskem a Západem se dál zvyšuje napětí
Vztahy mezi Ruskem a Západem se tedy dále vyostřují. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na své výroční tiskové konferenci v lednu označil za viníka této situace Západ.
Prezident Putin se na tradiční prosincové konferenci, kde došlo právě i na rozebírání současných vztahů mezi Ruskem a Západem, přímému dotazu ohledně možného napadení Ukrajiny Ruskem vyhl. Prohlásil však, že pomyslný míč je nyní na straně Západu. Ve svém prohlášení se dále nechal slyšet, že doufá v mírové vyřešení celé situace.
Jak se bude situace vyvíjet dále? Geopolitické vztahy mají podle ruských komentátorů vliv především na ekonomiku. Obchod s USA a Evropou zajišťuje Rusku prosperitu. A právě kapitalismus je pro zemi silným hnacím motorem.
Rusko proto stojí o to vztahy narovnat. Zároveň však sleduje i vlastní zájem stát se silnou velmocí s celosvětovým dosahem a především vedle USA získat mnohem více rovnocennou pozici partnera. Posílení obchodních vazeb by tak podle nich mohlo zlepšit i stávající politickou situaci.
Čeští analytici upozorňují na to, že Rusko především stojí o pevné vazby vybudované s Německem, Francií, Velkou Británií a Spojenými státy. Tedy na státy mocné, jejichž prostřednictvím se snaží dosáhnout revize mezinárodního uspořádání, jak uvedl Pavel Havlíček, který je analytikem Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.
Autor: Dana Marková
