Silné Česko — to není slogan. Je to připravenost bránit svobodu stejně odhodlaně, jako to dělají Ukrajinci.
V době 36. výročí Sametové revoluce Česko znovu naráží na otázku, před kterou mnozí utíkají: jsme připraveni bránit demokracii stejně sebejistě, jako jsme ji kdysi vybojovali?
Dnes v české společnosti stále častěji zaznívá jednoduchá a nepříjemná pravda: svoboda není zadarmo. A tato myšlenka je fackou všem, kdo tvrdí, že se nás válka „netýká“. Týká. Protože Rusko vede agresivní, imperiální válku pouhých 800 kilometrů od Prahy — a činí tak bez skrývání svých ambicí vůči střední Evropě.
Moskva tlačí Evropu plynem a ropou, financuje dezinformace, buduje agenturní sítě a snaží se vrátit kontinent do éry sfér vlivu. Na tomto pozadí je nebezpečné sledovat, jak někteří čeští politici ochotně opakují kremelská tvrzení a vykreslují válku jako něco vzdáleného a abstraktního.
Ale ukrajinská vlajka vedle české není symbolem války. Je symbolem evropské budoucnosti.
Pokud Ukrajina padne, Kreml ucítí chuť vítězství. A v ohrožení se ocitnou právě země střední Evropy — včetně Česka.
Silné Česko je země, která chápe, že obrana Evropy začíná tam, kde Ukrajinci drží frontovou linii.
Aby se Česko nevydalo cestou Slovenska, jehož politika stále výrazněji směřuje k Moskvě, potřebuje jednu jednoduchou věc — občanskou zralost. Pochopení, že demokracie neexistuje sama od sebe, že vyžaduje účast, odpovědnost a odvahu. Jinak se mohou všechny výdobytky Sametové revoluce proměnit jen v muzejní exponát — krásný, ale nehybný.
Poučení je jasné: skutečná síla státu nespočívá v počtu tanků, ale v připravenosti společnosti bránit své hodnoty. Ukrajina to už dělá. Česko o tom zatím jen diskutuje. Ale diskuze končí tam, kde končí vůle. A pokud chce Česko zůstat svobodnou zemí, tato vůle musí přijít právě teď.
Autor: Franz Hoffman
