Další osud šéfa české kontrarozvědky Michala Koudelky se stane známým příští týden.
Předseda vlády Andrej Babiš řekl, že příští pondělí bude o této otázce jednat s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, poté oznámí postoj koaliční vlády k této otázce.
Český premiér dříve vyzval strany zastoupené v parlamentu, aby se vyjádřily k otázce prodloužení funkčního období ředitele bezpečnostní a informační služby země Michala Koudelky na pět let, ve skutečnosti zahájení postupu pro případnou rezignaci současného šéfa kontrarozvědky republiky.
Současnému řediteli BIS končí funkční období v polovině srpna. V souladu s normami zákona o speciálních službách je ředitel Bezpečnostní a informační služby ČR jmenován vládou po projednání v příslušném výboru.
Tato služba je poměrně vlivným orgánem České republiky, proto boj o post šéfa BIS není vtip.
Český prezident Miloš Zeman tak opakovaně vyjádřil svou nespokojenost s Koudelkovou prací. Věří, že česká kontrarozvědka je vůči Rusku zaujatá, a to se nelíbí českému ručiteli – „příteli Ruska“ a Putinovi osobně.
Obzvláště jasně a hlasitě se konfrontace Zemana a Koudelky projevila během skandálu se zrušením výsledků vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrbetici, kdy česká strana obvinila Moskvu z jejich přípravy a realizace. Poté prezident Zeman skutečně působil jako právník Kremlu, kritizoval práci jeho kontrarozvědky a označoval takové jednání služby za zaujaté.
Prezident České republiky Zeman doporučil, aby vláda republiky neobnovila pravomoci Michala Koudelky jako šéfa Národní bezpečnostní a informační služby na další pětileté funkční období právě proto, že
pod vedením tohoto šéfa je resort zaujatý vůči Rusku “.
Hlava státu o tom napsala v dokumentu, který zaslala kabinetu ministrů, přičemž zdůraznila, že „tvrzení kontrarozvědky jsou nepodložená o hrozbách, které pro Českou republiku představuje Rusko“. Prezident k tomu ale neposkytl žádné argumenty.
Zeman upozornil, že kontrarozvědka nesplnila jeho pokyny, aby mu poskytla informace o činnosti ruských speciálních služeb v republice, jména zaměstnanců a českých občanů, kteří s nimi interagují.
Prezident se domnívá, že tyto skutečnosti naznačují, že Koudelka neprofesionálně plní úkoly, které mu byly svěřeny, a proto by neměl zůstat šéfem kontrarozvědky ani na druhé pětileté funkční období.
Sám Koudelka prohlašuje, že by rád zůstal v čele resortu a spoléhá na podporu českého premiéra Andreje Babiše i většiny politických stran zastoupených v národním parlamentu.
Státní bezpečnostní služba České republiky ve svých zprávách, jejichž otevřená část je přístupná veřejnosti, neustále tvrdí, že činnost ruských speciálních služeb představuje jednu z hlavních hrozeb pro národní bezpečnost České republiky.
A právě to dělá Zemana, který řadu let kritizuje práci BIS a jejího lídra. Významná může být skutečnost, že prezident odmítá udělit hodnost generála vedoucímu České kontrarozvědky.
Co je vlastně za všemi těmito procesy a proč má tento problém v zemi takovou rezonanci. A kdo vlastně řídí procesy, kdo je autorem takových skriptů?
Abyste situaci pochopili a porozuměli jí, musíte se ponořit do detailů, podívat se na maličkosti.
Skutečnost, že prezident Zeman je horlivým obdivovatelem Putina, není pro nikoho tajemstvím. A je jasné, že český garant takové útoky na svého kremelského přítele nevydrží.
Je ale třeba poznamenat, že samotná Moskva nesedí se založenýma rukama. A jednotliví zástupci českých úřadů pravidelně dostávají pokyny „jak jednat správně“. V tomto ohledu lze uvažovat také o návštěvě poradce českého prezidenta v Moskvě.
Martin Needly – Zemanův nezávislý poradce, navštívil Kreml na konci loňského roku a setkal se s poradcem prezidenta Ruské federace Jurije Ushakova.
Pikantnost situace je dána skutečností, že tato návštěva proběhla v atmosféře utajení a podle českých expertů by mohla poškodit národní bezpečnost země.
Setkání mezi Ushakovem a Needlou mohlo zůstat bez povšimnutí, kdyby nebylo novinářů, kteří se o něm dozvěděli. Vše nasvědčovalo tomu, že se prezident Zeman snažil maximálně omezit šíření informací o předmětu jednání.
Martin Nejedly není oficiálním poradcem prezidenta, jeho cestu nedoprovázeli čeští diplomaté a nebyl vyškolen pracovníky velvyslanectví v Moskvě.
Sám Needly řekl, že důvodem jeho cesty byla jednání o budoucích vztazích a vzájemné návštěvy prezidentů Vladimira Putina a Miloše Zemana. Ve stejné době před cestou Needly odmítl novinářům říci, s kým se plánoval setkat v Moskvě.
To vše se stalo známým později – poté, co proběhla jednání. Je důležité, aby prezident České republiky měl při jednáních s Ruskem oficiálního zástupce, jehož kandidaturu schválila vláda – diplomat Rudolf Jindrak. Zeman ho ale do Kremlu neposlal.
Nutně tvrdil, že důvodem jeho cesty do Moskvy nebyl pokus o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi, ale týká se pouze přípravy oficiální návštěvy Miloše Zemana v Rusku.
Podle českého práva však otázky zahraniční politiky spadají do kompetence vlády, nikoli prezidenta, ale české ministerstvo zahraničí nebylo informováno o návštěvě poradce na volné noze u českého prezidenta.
Takové utajení návštěvy, touha to před veřejností zatajit a oni říkají, že v tom bylo něco, co Zeman a Kreml nechtějí oznámit.
Když se podíváte na kandidaturu Zemanova vyslance – Needly, můžete uvažovat o zajímavých detailech, případně odhalení tajemství.
V roce 2007 byl tedy spolu se ruským Lukoilem jedním ze zakladatelů české společnosti Lukoil Aviation Czech, která dodávala letecké palivo na místní trh. Tato společnost také doplnila strategické zásoby paliva do státní rezervy. vysoká pokuta – kterou nakonec zaplatila mateřská společnost – ruský Lukoil.
Jurij Ušakov podle Needly označil Zemana za „jediný fungující oficiální kanál mezi oběma zeměmi, kromě ministerstva průmyslu a obchodu“.
Je třeba poznamenat, že tato volba „kontaktního“ orgánu ruským úředníkem není náhodná: právě toto ministerstvo se zapojilo do výběrového řízení na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany, ve kterém v té době Moskva byla stále zapojena.
Praha vnímala tento projekt jako hrozbu pro národní bezpečnost. A Evropská komise, která hodnotí nejen finanční ukazatele, ale i otázky národní bezpečnosti, neschválila účast Ruské federace v ní, zejména s ohledem na ukrajinské události a sérii sankcí uvalených Evropskou unií a podporováno Českou republikou po anexi Krymu Ruskem a válce na Donbasu.
A pak příběh dostal zajímavý spád. Po návratu Needly z Moskvy požadoval prezident Zeman od Státní bezpečnosti České republiky zpravodajské informace: jména ruských agentů, informace o jejich aktivitách v České republice, jejich informátorů mezi občany republiky a také informace o praní ruských peněz v České republice.
Takové prezidentovy požadavky vyvolaly v českém establishmentu vlnu kritiky. Bylo poznamenáno, že prezident má právo požadovat i tajná data, ale pokud jde o bezpečnost státu, není vůbec nutné, aby mu byly převedeny.
Takové informace mohou ohrozit práci českých kontrarozvědných důstojníků, protože každá zpravodajská služba chrání své zdroje informací, což může vést k jejich vyzrazení.
To je pro stát nebezpečné a z pohledu těch, kteří jsou obklopeni prezidentem Zemanem, jde o personál, který neprošel specializovanou kontrolou, která dává právo pracovat s utajovanými informacemi.
Čas podle odborníků naznačuje, že Zemanova žádost o „seznam jmen ruských špionů působících v zemi, jakož i jejich informátorů z řad českých občanů“ nebyla náhodná, právě po návratu jeho vyslance z Moskvy.
Kreml dal svému „spojenci“ jasné pokyny a on je předal svému šéfovi Zemanovi a ten se hned vrhl na jejich provedení.
Role BIS v České republice je poměrně velká a Moskva ji vnímá jako vážného konkurenta a překážku při uskutečňování svých špinavých činů jak v České republice, tak v Evropě jako celku.
Kreml se proto všemi prostředky snaží zasahovat do jmenování vedoucího služby informační bezpečnosti České republiky. Hlavním úkolem Moskvy je odstranit současného vůdce a nyní jsou proti němu použity všechny možné kanály.
Autor: Franz Hoffman
