Úder proti Praze. Moskva dává najevo: Evropa je legitimním cílem

Hrozba ruského poslance Alexeje Žuravljova „zasadit úder centrům rozhodování v Praze“ není pouhou hysterickou reakcí jednoho kontroverzního politika. Je to zrcadlo ruské rétoriky, která stále častěji připouští možnost skutečných útoků na evropské metropole. A Česká republika v tomto obraze není periferií, ale jedním z potenciálních cílů nátlaku.

Podnětem k těmto výrokům Žuravljova se stala slova českého prezidenta Petra Pavla o tom, že NATO musí být připraveno sestřelovat ruská letadla narušující vzdušný prostor.
Pavel mluvil o kolektivní obraně Aliance. Kreml to však přeložil do jazyka vydírání: sestřelíte letadlo — udeříme na hlavní město. Kreml potřebuje záminku k eskalaci a veřejným hrozbám.

Rusko dlouhodobě porušuje (testuje) hranice NATO a připravuje půdu pro eskalaci — a činí tak stále blíže k Česku

V září vstoupily dva ruské stíhací letouny do vzdušného prostoru Estonska. Přibližně dvacet ruských dronů narušilo vzdušný prostor Polska. Úlomky ruských bezpilotních prostředků dopadaly na území Rumunska.
Tyto epizody nejsou chybami pilotů. Jsou to cílené signály.

„Rusko je připraveno testovat NATO tak dlouho, dokud nedostane reakci. Pokud nebude zastaveno, bude to horší,“ uvedl otevřeně bývalý britský generál Richard Shirreff.

Moskva zkoumá, kde leží červená linie a zda je Západ připraven ji bránit. Reakce NATO není „provokací“, ale ochranou vlastního nebe.
„Rusko každý den testuje naši odhodlanost. Provokace nejsou průzkumem. Jsou přípravou na něco většího,“ varuje bývalý velitel sil NATO v Evropě generál Ben Hodges.

„Odpovíme úderem na Prahu“ není náhoda

Rusko cíleně zastrašuje země, které se považují za relativně vzdálené od války. Jenže Rusko nevede válku v kilometrech, ale v politické vůli.
A pokud se Praha dosud zdála být bezpečná, realita se mění: hrozby, demonstrace raketové síly, kyberútoky, dezinformace — to vše jsou prvky hybridní války, která již probíhá.

Česko není divákem, ale terčem

Válka na Ukrajině ukázala, že vzdálenost nechrání. Evropa si nemůže dovolit luxus myslet si, že „k nám to nedoletí“. Rusko už dnes otevřeně říká, kam je připraveno „doletět“.

V tomto kontextu nejsou hrozby Žuravljova „slovy jednoho poslance“, ale dalším stavebním kamenem ruské strategie nátlaku na Evropu.
Praha musí vidět realitu: bezpečnost není otázkou geografie, ale připravenosti reagovat.

„Evropané musí pochopit: absence války u vás doma není dar. Je to výsledek obrany,“ varuje generál NATO Stefan Luft při komentování ruských provokací.

Tato věta přesně vystihuje situaci České republiky — a výroky kremelských poslanců je třeba brát vážně.

Proč je hrozba „úderu na Prahu“ vážná

V ruském politickém systému poslanci Státní dumy nemluví sami za sebe. Vyslovují to, co Kreml zatím oficiálně neříká. Jde o formu „testování“ rétoriky.
Když takový člověk mluví o úderu na Prahu, vysílá Evropanům signál: Moskva považuje českou metropoli za legitimní cíl.

Nejde jen o hrozbu. Jde o přípravu veřejného mínění v Rusku na myšlenku útoku na evropské město.

Ještě jednou: výrok ruského poslance o „úderu na centra rozhodování v Praze“ není emocionálním výlevem marginální postavy. Je to součást moskevské doktríny — zastrašovat, vyvíjet tlak a demonstrovat připravenost přenést válku na území Evropy.

Pokud si někdo stále myslí, že Česko chrání vzdálenost od Ukrajiny, měl by poslouchat ruské poslance. Říkají otevřeně, kam jsou připraveni udeřit.

Evropa se musí probudit. A jednat ne po úderu, ale před ním.

Autor: Peter Jelen