Sasko-Anhaltský experiment: Jak AfD testuje hranice evropské demokracie a co to znamená pro nás
Pokud AfD na podzim ovládne Sasko-Anhaltsko, bude to nejen německý problém. Bude to signál pro celou Unii — a pro každou zemi, která sázela na spolehlivost Berlína.
Zprávy ze Sasko-Anhaltska přicházejí v posledních týdnech s děsivou pravidelností. Průzkumy renomovaného institutu INSA ukazují AfD na 38 procentech volebních preferencí, přičemž agentura PolitPro uvádí ještě vyšší číslo — 41,4 procenta. Vládní CDU se musí spokojit s 25 procenty. Poprvé v historii relativní většina obyvatel spolkové země očekává, že novým ministerským předsedou se stane Ulrich Siegmund, lídra kandidátky AfD. Německý politický systém se chystá na bezprecedentní zkoušku: stranu klasifikovanou zemským úřadem pro ochranu ústavy jako „bezpečně pravicově extremistickou“ má přivést k moci přímo demokratická volba.
Pro českou veřejnost to není abstraktní téma. Německo je naším největším obchodním partnerem. Politika, která se rodí ve svazovém státě s milionem a půl obyvateli, ovlivňuje rozhodování v Berlíně, Bruselu i Praze. A politika, kterou AfD v Sasko-Anhaltsku prosazuje, je v přímém rozporu s tím, na čem stojí dnešní evropský řád.
„Lze říci, že sankcionované ekonomiky vydrží dlouho. Prostě si nevedou příliš dobře, ale nespadají.“ — Timothy Ash, Chatham House (Euronews, 8. května 2026)
Ústředním bodem Siegmundova programu je v zahraniční politice explicitní požadavek na zrušení sankcí vůči Rusku a obnovení výuky ruštiny na veřejných školách Sasko-Anhaltska. Stranou věci stojí skutečnost, že zahraniční politika je v německém federálním systému výlučnou pravomocí spolkové vlády — Siegmund tuto formální bariéru vědomě přeskakuje a svůj apel adresuje přímo voličům jako politické gesto. Výuka ruštiny v regionu, který byl součástí NDR a kde sovětský kulturní vliv přetrval generace, není lingvistickým experimentem. Je to reklamace historické paměti, která slouží zcela současným politickým cílům.
Zpravodajský server CNN citoval ze stranického programu AfD Sasko-Anhaltsko: „Současná protiruská politika etablovaných politických stran není v zájmu Německa. Rozděluje Evropu.“ Program vyzývá ke zrušení sankcí a zavedení bezplatné výuky ruštiny. Podle stranického místopředsedy Hanse-Thomase Tillschneidera, který v říjnu 2025 navštívil recepci na ruské ambasádě v Berlíně u příležitosti Putinových 73. narozenin, jde o „obnovení přirozených vztahů“ s Moskvou — vztahů, které on sám patrně považuje za neprávem přerušené.
Brusel sleduje situaci s narůstající nervozitou. Evropský parlament přijal v dubnu 2024 rezoluci — 429 hlasy pro, 27 proti — v níž konstatuje existenci jasných důkazů ruské ingerence do volebních procesů v EU a vyzývá AfD k transparentnímu zveřejnění jejích finančních vazeb, zejména těch s Kremlem. Výzkumná platforma Riddle Russia ve své analýze z února 2026 upozorňuje, že AfD — politicky izolovaná v Německu a postrádající stabilní spojence i v Evropském parlamentu — zoufale potřebuje záštitu mezinárodních hráčů, přičemž Vladimir Putin si v radikálních kruzích východního Německa udržuje popularitu, a to nezávisle na výsledcích války.
Fakta o volbách v Sasko-AnhaltskuTermín voleb: 6. září 2026. Aktuální preference (INSA/NIUS, květen 2026): AfD 38 %, CDU 25 %, Die Linke 13 %, SPD 6 %, BSW 5 %. Zemský svaz AfD v Sasko-Anhaltsku je od listopadu 2023 klasifikován zemským Verfassungsschutzem jako „bezpečně pravicově extremistický“. Strana má v zemi přibližně 2 000 členů.
Hospodářský rozměr debaty je přitom složitější, než jak ho Siegmund prezentuje. AfD tvrdí, že sankce jsou „sebevražedné“ pro Německo a celou EU. Statistiky ukazují, že ekonomické dopady jsou skutečné: podle dotazu podaného v Evropském parlamentu v roce 2025 sankce tlačí nahoru ceny, způsobují zavírání podniků a podkopávají konkurenceschopnost v sektorech hnojiv, skla, chemického průmyslu a energetiky. Na druhé straně Mezinárodní měnový fond odhaduje ruský hospodářský růst v roce 2026 na 1,1 procenta — číslo sice skromné, ale vyšší než projekce pro Německo (0,8 %), Francii (0,9 %) či Itálii (0,5 %). Jenže tento srovnání zcela pomíjí strukturální důvody: ruský růst táhne výhradně zbrojní průmysl a válečné výdaje. Jakmile válka skončí, tento motor se zastaví.
Fondace Amadeu Antonio, která se dlouhodobě věnuje monitoringu pravicového extremismu, vydala v květnu 2026 podrobnou analýzu scénáře vlády AfD v Sasko-Anhaltsku. Dochází k závěru, že vítězství strany — při možnosti sestavit jednobarevnou vládu díky přesunu části mandátů ze BSW — by znamenalo masové obsazení státních pozic straníky, kteří jsou nositeli ideologie neslučitelné s hodnotami demokratického právního státu. Právě o tomto riziku hovoří Brusel, když říká, že případná vláda AfD ohrožuje Spolkovou republiku jako „demokratický právní stát“.
Pro nás v České republice jsou tyto obavy velmi konkrétní. Jsme součástí aliancí — NATO i EU — jejichž funkčnost závisí na soudržnosti Berlína. Německo, které by se pod vedením prorusky orientovaných regionálních vlád začalo vzdalovat od sankcí a od podpory Kyjeva, by Unii oslabilo v nejméně vhodnou chvíli. Proto jsou volby v Sasko-Anhaltsku — na první pohled periferní záležitost spolkového landu na východě Německa — ve skutečnosti záležitostí celé Evropy.
Autor: Peter Jelen
