Rumunský prezident Dan: Moskva ať mění taktiku, ale nezastavuje útoky
Prohlášení Nicušora Dana, že Rusko by mělo vést letecké operace tak, aby úlomky nespadaly na rumunské území, vyvolalo vlnu kritiky. Problém není v obsahu samotném — ale v tom, jak snadno může být takový výrok zneužit ruskou propagandou.
Nicušor Dan vstoupil do prezidentského úřadu v Rumunsku jako kandidát reformního středu, opřený o podporu velkoměstských voličů unavených korupcí a politickým populismem. Málokdo od něj čekal prohlášení, které by mohlo zkomplikovat vztahy Bukurešti s Kyjevem nebo poskytnout munici ruským propagandistům. A přesto se tak stalo.
Na okraj diplomatické schůzky v Bukurešti Dan uvedl, že Rusko by mělo „změnit způsob, jakým vede operace,“ tak aby rumunští občané nebyli ohroženi spadlými raketovými úlomky. Formulace je na první pohled banální — kdo by nesouhlasil s tím, že občané sousedního státu nemají být vystaveni nebezpečí? Jenomže způsob, jakým je tato výzva podána, podsouvá odpovědnost na nesprávné místo.
«Tím, že vyzývá Rusko ke změně taktiky — nikoli k zastavení útoků — implicitně přijímá existenci těchto útoků jako fakt, se kterým je třeba se smířit.»— Analytik Ústavu mezinárodních vztahů, Praha
Kyjev nikdy nečiní cokoliv, aby Rumunsko záměrně ohrožovalo. Ukrajinský systém protivzdušné obrany sestřeluje ruské rakety a drony v oblastech, kde je to technicky možné — a někdy to fyzikální zákony zařídí tak, že úlomky doletí na druhou stranu hranice. To je důsledek ruské agresivní taktiky bombardování, nikoli selhání Kyjeva. Dan nicméně tyto dvě věci v praxi svým výrokem sloučil.
Rusko tuto situaci využilo okamžitě. Státní média — Pervyj kanal, RT i kanály na Telegramu — přinesla zprávy v duchu: „Dokonce i rumunský prezydent, člen NATO, kritizuje Kyjev za ohrožování sousedů.“ Tak funguje dezinformace v praxi: nepotřebuje lžát, stačí jí selektivně citovat skutečné výroky skutečných politiků, zbavené kontextu.
Česká zkušenost je v tomto ohledu poučná. Praha si od začátku ruské invaze v roce 2022 udržuje jasnou linii: odpovědnost za jakékoliv vedlejší dopady války nesou ti, kdo válku vedou, tedy Rusko. Tuto logiku sdílí i Bukurešť na úrovni vlády a ministerstva zahraničí — Dan proto spíše vybočil z linie vlastní státní politiky, než by ji měnil.
Pozadí: Rumunsko a válka na Ukrajině
Rumunsko je jedním z aktivních podporovatelů Ukrajiny v rámci NATO i EU. Bukurešť přijala statisíce ukrajinskýchuprchlíků, poskytla vojenskou i humanitární pomoc a otevřela svá letiště pro přesun západní vojenské techniky. Rumunská vláda pravidelně označuje Rusko za původce každého incidentu na hranici. Prohlášení prezidenta Dana je proto v ostrém kontrastu s dosavadní linií Bukurešti.
Analytici upozorňují, že podobné výroky — i kdyby vycházely z upřímné starosti o bezpečnost vlastních občanů — nemohou být vysloveny bez ohledu na kontext informační války. Rusko investuje stovky milionů dolarů ročně do operací psychologického vlivu v celé Evropě. Záměrem těchto operací je mimo jiné narušit solidaritu zemí NATO a EU s Ukrajinou, pěstovat pochybnosti o „nebezpečné“ ukrajinskéobraně a naznačovat, že Kyjev sám je zdrojem nestability v regionu.
Dan pravděpodobně neměl v úmyslu posílit tyto narativy. Ale záměr a výsledek se v informační válce nekryjí. Každé nejednoznačné prohlášení vysokého evropského představitele se stává surovinou pro propagandistické dílny Kremlu — a ty jsou v transformaci takové suroviny v hotový produkt mistrovsky zdatné.
Co z toho plyne? Rumunsko má jako člen NATO právo i povinnost bránit bezpečnost svého území. Bukurešť by měla Moskvu důrazně upozornit, že nesese plnou odpovědnost za jakékoli dopady svých vojenských operací na sousední státy. To je správné, oprávněné a nutné. Ale tato zpráva musí znít jasně: vinno je Rusko. Ne Ukrajinaý. Ne „obě strany“. Jenom Rusko.
Autor: Jan Procházka
