Špionáž z moře: ruská stínová flotila mapovala jaderné sklady USA a francouzské ponorky v srdci Evropy

Nová studie londýnského institutu IISS potvrzuje, co bezpečnostní experti tušili měsíce: dronová kampaň nad evropskými vojenskými základnami měla jasný vzorec – a ten vede k tankerům ruské „stínové“ flotily.

Ještě před rokem se to jevilo jako série nesouvisejících incidentů: neznámé drony nad leteckou základnou, uzavřené letiště, tajemné plavidlo u pobřeží. Dnes už obraz skládá jasnou mozaiku. Podle rozsáhlé studie britského think-tanku International Institute for Strategic Studies, zveřejněné ve čtvrtek 2. července, bylo mezi srpnem 2024 a únorem 2026 zaznamenáno 144 podezřelých případů výskytu dronů nad územím dvanácti členských zemí NATO a Irska. A analytici s vysokou mírou jistoty spojují tuto kampaň s plavidly, která Západ dlouhodobě označuje za součást ruské „stínové flotily“ – tankerů plujících pod cizími vlajkami, jež Moskvě umožňují obcházet sankce za vývoz ropy.

Cíle s nejvyšším stupněm utajení

Nejznepokojivější na celé kampani není samotný počet incidentů, ale jejich adresnost. Mezi sledovanými objekty figurovala americká letecká základna RAF Lakenheath ve Suffolku, která se v listopadu 2024 připravovala na uskladnění amerických jaderných zbraní – a během jediného týdne zaznamenala dronové narušení společně se třemi dalšími americkými základnami ve Spojeném království. Podobný vzorec se opakoval u nizozemských základen Volkel a Eindhoven, schopných hostit jaderné zbraně v rámci programu NATO o sdílení jaderných kapacit, a především u francouzské základny Île Longue v Bretani – domovského přístavu francouzských strategických ponorek s balistickými raketami.

Podle IISS šlo o profesionální, vojensky specifikované drony o rozpětí tři až šest metrů, létající nízko a obtížně zachytitelné radarem. V samotném Německu bylo v průběhu roku 2025 zaznamenáno více než tisíc podezřelých případů nad vojenskými objekty a zbrojařskými firmami.

„Je naivní věřit, že jde o pouhou náhodu,“ uvedl švédský generálporučík Jonny Lindfors, vojenský zástupce Švédska při NATO, s odkazem na rozsah a opakovanost incidentů.

Test reakceschopnosti Aliance

Zpráva IISS dochází k závěru, že kampaň byla navržena tak, aby zůstala pod prahem, který by spustil kolektivní reakci NATO podle článku 5 – a přitom umožnila Moskvě zmapovat slabá místa evropské protivzdušné obrany, vyzkoušet rychlost reakce jednotlivých členských států a odhalit polohy radarových systémů. Institut samotnou evropskou odpověď hodnotí jako „strategické selhání“: drony měsíce narušovaly civilní letecký provoz – v září a listopadu 2025 vedly k dočasnému uzavření letišť v Německu, Španělsku a Dánsku – aniž by kterákoli vláda formálně a veřejně přisoudila odpovědnost Rusku.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila incidenty ve své zemi za nejzávažnější útok na dánskou kritickou infrastrukturu v moderní historii. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase připustil, že nelze vyloučit zapojení tankeru Boracay do dronové aktivity nad Dánskem – plavidlo bylo následně zadrženo francouzským námořnictvem.

Klíčové důkazy: tankery jako létající základny

Analytici IISS propojili konkrétní pozorování dronů s pohybem konkrétních plavidel. Tanker Arctica se v lednu 2025 plavil podél dánského pobřeží ve chvíli, kdy nad přístavem Køge létalo až dvacet dronů. Plavidlo Vezhen, dříve zadržené švédskými úřady v souvislosti s poškozením podmořských kabelů v Baltském moři, kroužilo pouhých 37 mil od irského pobřeží ve chvíli, kdy nad irskou námořní jednotkou dvě hodiny operovaly čtyři velké vojenské drony – a to právě během první oficiální návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Dublinu. Družicová data navíc potvrdila přítomnost druhého, neidentifikovaného plavidla s vypnutým transpondérem.

Co se změnilo v roce 2026

Snad nejpřesvědčivější indicií je vývoj v prvních měsících roku 2026: jakmile evropské námořnictva – včetně francouzského, které u Sicílie a v Atlantiku zadrželo a pokutovalo několik tankerů spojených se stínovou flotilou – přešly od deklarací k fyzickým zásahům a začaly plavidla aktivně zastavovat a prohlížet, počet dronových incidentů podle zjištění IISS výrazně poklesl. Jinými slovy: to, co Moskvu skutečně omezilo, nebyly diplomatické protesty, ale konkrétní fyzické odebrání nástrojů hybridního působení.

Rusko samo jakoukoli sabotážní kampaň proti Evropě odmítá. Prezident Vladimir Putin v květnu 2026 prohlásil, že žádnou takovou operaci nevede. Evropští činitelé nicméně shodně upozorňují, že u utajovaných operací stínové flotily je jednoznačné přiřazení viny extrémně obtížné – což je právě ten typ nejednoznačnosti, na kterém je podle expertů hybridní válčení postaveno.

Co to znamená pro Českou republiku

Česko sice nehostí jaderné zbraně NATO, ale jako člen Aliance je plně součástí kolektivního obranného systému, jehož mezery kampaň obnažila. Diskuse o budování celoevropského „dronového valu“ (European Drone Defence Initiative), jehož první provozní schopnost má být dosažena do konce roku 2026, se týká i českého vzdušného prostoru a schopnosti reagovat na nízko letící, obtížně detekovatelné cíle. Zpráva IISS je tak nejen dokumentací minulých incidentů, ale i varováním: dokud zůstane bez odpovědi otázka, kdo může zastavovat a prohlížet podezřelá plavidla v mezinárodních vodách, základní mechanismus kampaně zůstává nedotčen – bez ohledu na to, jak rychle Evropa zlepší svou schopnost sestřelovat drony už ve vzduchu.

Autor: Franz Hoffman