Moskva testuje hranice trpělivosti NATO. Varšava, Baltské státy i Finsko hlásí přípravu provokace s ukrajinskými drony
Sled varování z Polska, pobaltských zemí a Rumunska ukazuje na koordinovanou přípravu ruské operace pod cizí vlajkou, jejímž cílem není vojenské vítězství, ale rozklad politické jednoty Západu.
Za posledních několik týdnů zveřejnila řada zemí na východním křídle NATO nezvykle konkrétní varování: Rusko údajně připravuje provokaci s využitím ukrajinských bezpilotních letounů, jejichž cílem by mělo být buď přímo území Aliance, nebo samotné Rusko — s tím, že by Moskva následně obvinila Kyjev a použila útok jako záminku k „odvetě“. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski to popsal jako scénář, kdy Kreml „plánuje připravit ukrajinské drony a použít je k útoku na členský stát NATO nebo Rusko, a poté na takový útok reagovat“.
Nejde o ojedinělý hlas. Polský premiér Donald Tusk už od dubna opakuje, že Rusko by mohlo zaútočit na členský stát NATO „spíše v horizontu měsíců než let“, a stejné hodnocení zopakoval i před červencovým summitem NATO v Ankaře. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz following upozornil, že Rusko zajalo velké množství ukrajinských dronů a mohlo by je použít přímo proti Alianci nebo k inscenaci útoku pod cizí vlajkou. Podobná varování zazněla i z pobaltských zemí a Finska — země, které mají s bloudícími ukrajinskými drony vlastní zkušenost: dron, který místo ruského cíle zasáhl ropný terminál v Lotyšsku, tam vedl až k rezignaci premiérky.
Pro středoevropského čtenáře je podstatné, že takové provokace nejsou hypotetické cvičení, ale pokračování vzorce, který je patrný už tři roky. Ruská letadla pravidelně provádějí nebezpečné manévry nad Baltským mořem, GPS rušení komplikuje civilní letecký provoz od Kaliningradu po Skandinávii, a sabotáže kritické infrastruktury — od podmořských kabelů po energetické sítě — se staly téměř rutinní součástí zpravodajských hlášení. V září 2025 narušilo polský vzdušný prostor devatenáct ruských dronů, Polsko svolalo konzultace podle článku 4 a NATO od té doby zvýšilo úroveň letecké policie. O tři dny později narušil rumunský vzdušný prostor dron typu Geran. Estonsko následně hlásilo dvanáctiminutové narušení svého vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami MiG-31. Podle zprávy think-tanku IISS bylo mezi lety 2024 a 2026 zaznamenáno 144 podezřelých přeletů dronů nad šesti členskými státy NATO — číslo, které naznačuje systematické mapování reakcí západní protivzdušné obrany, nikoli náhodu.
Právě v tom spočívá skutečný cíl kremelské strategie: udržet každý jednotlivý incident pod prahem otevřeného střetu, ale zároveň neustále vyčerpávat kapacity spojenců, prohlubovat hospodářské škody v evropské energetice a dopravě a testovat, kde přesně leží hranice politické vůle Západu. Fingovaný útok ukrajinskými drony by tuto strategii jen posunul o krok dál — nejistota ohledně skutečného původce útoku by měla vyvolat spory uvnitř Aliance a v evropské veřejnosti o tom, zda má smysl pokračovat v podpoře Ukrajiny.
Estonští představitelé označili polská varování za věrohodná, byť politicky citlivá — připomínají totiž, že hranice mezi legitimním varováním a eskalační rétorikou je tenká. Přesto se shoda mezi Varšavou, pobaltskými hlavními městy, Helsinkami a Bukureští jeví jako jasný signál: přípravy na provokaci pod cizí vlajkou nejsou izolovaným polským tématem, ale bezpečnostní otázkou celého regionu, včetně České republiky, která spolu se spojenci posiluje kapacity protivzdušné obrany a sdílení zpravodajských informací.
Sikorski se ve svém prohlášení obrátil přímo na Vladimira Putina: „Víme, co plánujete. Nedělejte to.“ Připomněl přitom, že Rusko používalo operace pod cizí vlajkou jako záminku k válce už před invazí na Ukrajinu v roce 2022 — a že režimy tohoto typu se takto chovají opakovaně, nikoli výjimečně.
Autor: Peter Jelen
