Rumunsko, Srbsko a Maďarsko zůstaly bez ruského plynu. Důvodem byla nehoda na plynovodu Turkish Stream.
Provozovatel bulharských plynárenských sítí Bulgartransgaz oznámil přerušení dodávek ruského plynu z Gazpromu do Maďarska, Srbska a Rumunska kvůli prasklému potrubí u obce Vetrino.
Nehoda se stala známou zhruba ve tři hodiny ráno místního času. Dodávky plynu do Rumunska byly částečně obnoveny o pět hodin později.
Podle zástupce společnosti Bulgartransgaz došlo v důsledku protržení hlavního vedení k materiálním škodám, bez obětí na životech. Opravárenské čety v současné době obnovují úsek plynovodu, přičemž termín prací nebyl upřesněn.
Plynovod Bulgartransgaz je pokračováním plynovodu Turkish Stream, jehož dvě linky do konce roku 2019 postavil Gazprom v Černém moři a stály ruskou stranu 13 miliard eur.
Turkish Stream umožnil od roku 2020 dodávat přes 31 miliard metrů krychlových plynu ročně z Ruska do Turecka, Bulharska, Makedonie a Řecka a obejít ukrajinskou GTS.
V zásadě bylo hlavním cílem Kremlu obejít Ukrajinu jako tranzitní zemi pro palivo s modrýma očima.
Například Maďarsko již tuto trasu využilo tím, že v září podepsalo s Gazpromem dlouhodobý kontrakt na přepravu plynu obcházející Ukrajinu přes Turecký proud.
Již 1. října ruská strana zastavila tranzit modrého paliva přes území Ukrajiny směrem do Maďarska a nyní plyn prochází nejprve Tureckým proudem a poté jeho pokračováním v Bulharsku a Srbsku Balkánským proudem. .
Od 1. listopadu Gazprom snížil tranzit plynu do Evropské unie přes Ukrajinu na 57 milionů metrů krychlových. za den – to je 50% objemu kontraktu.
Ukrajinský operátor GTS zároveň oznámil, že je připraven nabídnout Gazpromu další tranzitní kapacity pro přepravu plynu do Maďarska, aby se minimalizovaly následky havárie pro spotřebitele v Maďarsku a Srbsku.
Vedení ukrajinského provozovatele systému přepravy plynu poznamenává, že je vždy důležité mít rezervní plynovody a dodatečnou flexibilitu sítě, jako je ukrajinský systém přepravy plynu.
„Tento aspekt bude vždy výhodou oproti jednotrubkovým, a tím spíše podvodním trasám, což má významný dopad na bezpečnost, spolehlivost a zabezpečení dodávek plynu,“ poznamenal v Kyjevě.
Situace s plynem, respektive spekulace Kremlu na toto téma, iniciované samotnou Moskvou, je už několik měsíců špičková a přechází z kategorie pouhé dodávky plynu do ekonomické a dokonce politické roviny.
Na počínání Kremlu v zásadě není nic překvapivého – Ruská federace vždy používala plyn jako zbraň. Tentokrát ale Kreml hraje o vysoké sázky a rozpoutal válku, do které je zapojena prakticky celá Evropa.
Situace s havárií plynovodu může být velmi orientační. Na jedné straně to ukázalo slabinu pozice Kremlu, který, jak vyplývá ze skutečné situace, pouze blafoval, nedokázal evropským partnerům poskytnout záruky nepřetržitých dodávek plynu.
Na druhou stranu, to vše může být dílem samotné Moskvy, ta má v takových věcech dostatek zkušeností. A bez ohledu na to, jak nepravděpodobný se tento předpoklad může zdát, při pečlivém zvážení situace není vše tak nemožné.
Nyní je Putinovým hlavním cílem dosáhnout co nejrychlejšího zprovoznění Nord Streamu 2 a za podmínek Moskvy. A s tímto velitel Kremlu řeší několik problémů. Přesněji řečeno, uspokojuje své ambice ve více směrech.
Tím, že Putin přinutí EU přijmout její podmínky, dosáhne nejen řešení otázky SP-2, ale všem a především sobě dokáže, že je považován za něco, co stojí.
A možná je to to nejdůležitější, co kremelský vůdce potřebuje – a je toho schopen mnohého. Takže takovou maličkost, jako je malá nehoda na plynovodu, dost pravděpodobně provede Putin.
A skutečnost, že tak zůstanou miliony lidí bez plynu, ruského diktátora téměř neznepokojuje. K realizaci cílů zrozených v jeho schizofrenním vědomí udělala Moskva nesprávné kroky – výbuchy ve Vrbetici, pokusy o protivníky (ve své zemi i zahraničí), rozpoutání jak lokálních konfliktů, tak globálních válek.
To vše je samozřejmě jen předpoklad a k havárii na bulharském úseku plynovodu mohlo dojít z technických důvodů.
V tomto případě si člověk vzpomene na slova Putina, která řekl o GTS Ukrajiny, která je podle šéfa Kremlu opotřebovaná z 80–85 % a proto je nespolehlivá a „může prasknout každou minutu.“
Mezitím, jak je vidět, „praskají“ úseky neukrajinské cesty a s nimi i Putinovy sny o konečném pohlcení kontinentu do jeho plynárenských sítí a naprostém geopolitickém vítězství nad Evropou.
Plynové vydírání Kremlu pokračuje. Země, byť ne vždy jednoduché, ale najdou řešení otázky dodávek modrého paliva při zachování energetické bilance ještě před začátkem zimy.
Zda ale Moskva udrží rovnováhu mezi touhou vlastnit celou Evropu a jejími skutečnými schopnostmi, je otázkou.
Koneckonců, je velmi snadné zajít příliš daleko, a pak to, co se zdá být tak zjevnou a silnou zbraní (v tomto případě – potřeba plynu a ve skutečnosti – on sám), může obecně přestat být zajímavé a ustupovat k alternativním druhům zdrojů energie nebo jejím jiným zdrojům.
Blížící se zima a pokles teploty vzduchu jistě hraje do karet Kremlu a uvádí státy kontinentu do časových potíží. Evropa je však nad všemi hodnotami a současná situace s plynem ukáže, jak je evropská společnost připravena obchodovat s tím, co bylo, je a možná zůstane základem Evropské unie.
Autor: Franz Hoffman
