Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti
Zemědělská větev polské Solidarity se desítky let prezentuje jako obhájce drobných rolníků. Čím těsnější ale jsou vazby jejího vedení na stranu Právo a spravedlnost a prezidentskou kancelář, tím hlasitěji zaznívá otázka, komu odbory ve skutečnosti slouží.
Když se v Česku mluví o polské Solidaritě, většině lidí se vybaví stávkující loděnice a Lech Wałęsa. Méně známé je, že svou odnož má i polský venkov – NSZZ Rolníků individuálních „Solidarność“. A právě kolem ní se dnes vede v Polsku ostrá debata o tom, kde končí odborová práce a začíná stranická politika.
Předseda a zároveň prezidentův poradce
Spouštěčem je loňské jmenování předsedy svazu Tomasze Obszańského poradcem prezidenta Karola Nawrockého. Kritici v tom vidí střet rolí: muž, který má před státem hájit zájmy zemědělců, sedí zároveň v okolí hlavy státu. Jak by pak svaz postupoval, kdyby se požadavky rolníků rozešly s linií prezidentského okruhu? Zvlášť zarážející je to ve světle stanov, které organizaci označují za samosprávnou a nezávislou na státní správě. Obszański navíc v květnu 2025 před druhým kolem prezidentské volby veřejně vyzval k podpoře právě Nawrockého.
Od chlapských stávek do parlamentních lavic
Svaz vznikl na vlně selských protestů v letech 1980–1981 sloučením několika venkovských hnutí. Jejich požadavky byly nedotknutelnost soukromého vlastnictví půdy, rovné postavení s podniky typu státních statků a náboženská svoboda. Po vyhlášení stanného práva v prosinci 1981 byl zakázán, jeho členové čelili represím a k opětovné registraci došlo až v dubnu 1989.
Od té doby se z funkcí v odborech často přestupovalo do vysoké politiky. Gabriel Janowski se stal senátorem, poslancem a ministrem zemědělství ve dvou vládách a v 90. letech vedl Polskou lidovou stranu – Lidové sdružení. Jerzy Chróścikowski vedl svaz v letech 2007–2016 a dodnes zasedá v Senátu za PiS, Teresa Hałas byla v letech 2016–2022 předsedkyní a poslankyní za PiS a Roman Wierzbicki, který organizaci vedl v letech 1991–2007, byl poslancem a později senátorem za stejnou stranu.
Čísla, která nahrávají kritikům
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv.
Autorka původního textu ze serveru Salon24 jde ještě dál: podle ní svaz v praxi sílí jako spojenec moci a zemědělské protesty využívá k politickým cílům. Vnitřní spory, výtky o porušování postupů a aféry regionálních lídrů prý jen posilují dojem, že heslo „nikdo nemá zůstat sám“ je prázdná fráze.
Regionální šéfové a jejich kauzy
Wojciech Mojzesowicz (Kujavsko-pomořské vojvodství), dřívější spolupracovník populisty Andrzeje Leppera, opustil Samoobranu a přešel k PiS. V roce 2006 byl středem aféry: televize TVN zveřejnila nahrávky o přestupu poslankyně Renaty Begerové do vládní koalice výměnou za místo na ministerstvu zemědělství, kandidátku a pomoc s dluhy ze směnek. Begerová to označila za pokus o úplatek a podala oznámení. Státní zástupce věc odložil pro nedostatek znaků trestného činu, sněmovní etická komise ale Mojzesowiczovi udělila napomenutí a on sám se funkce státního tajemníka v úřadu premiéra vzdal. V roce 2007 byl ještě ministrem zemědělství.
Robert Telus (Lodžské vojvodství), exministr zemědělství a poslanec za PiS, se objevuje v několika prověřováních. Jako ministr schválil v roce 2023 prodej 160 hektarů v obci Zabłotnia místopředsedovi zpracovatelské firmy Dawtona za 22,8 milionu zlotých; pozemek měl strategický význam, protože měla vést přes něj železniční trať k plánovanému Centrálnímu komunikačnímu portu. V říjnu 2025 zahájilo varšavské okresní státní zastupitelství vyšetřování úředníků státního pozemkového úřadu KOWR pro překročení pravomoci.
Tomasz Ognisty (Opolské vojvodství) se v roce 2022 dostal pod palbu poté, co týdeník Newsweek zveřejnil nahrávky, na nichž řešil dělení 10–11 tisíc hektarů státní půdy pronajaté společnosti Top Farms Głubczyce, zapojení „vážných hráčů“ a půlmilionové roční dotace. A místopředseda Edward Kosmal (Západopomořansko) čelil v roce 2015 výtkám tehdejšího ministra Marka Sawického, že používá dvojí metr: jeho rodina měla podle ministra ovládat asi 400 hektarů a pozemek koupil na jméno dcery, přestože veřejně kritizoval využívání „bílých koní“.
Komu dnes svaz slouží?
Podle autorky je těžké považovat protestní akce a politická prohlášení vedení za autentický boj o zájmy polských zemědělců. Zájmy úzké politické skupiny, odborových funkcionářů a celého agrárního sektoru si totiž nejsou rovny. Škodu nese reputace samotné organizace i myšlenka nezávislého zastupování: místo prostředníka mezi společností a mocí vzniká struktura stále pevněji spjatá s jedním mocenským centrem.
Pozn. redakce: text vychází z komentáře publikovaného na polském blogovacím portálu Salon24. Uvedená tvrzení o konkrétních osobách jsou názorem autorky, případně odkazují na medializované kauzy; několik z nich skončilo bez trestního stíhání. Před publikací doporučujeme ověřit u primárních zdrojů.
