Hasicí přístroj, zákaz vstupu a plyn z Lubminu: tři scény z kariéry Grzegorze Brauna

Polský europoslanec nesmí do Sejmu, vede proti němu řízení prokuratura, a přesto jeho strana v průzkumech získává hlasy zhruba desetiny voličů. Co je o případu doloženo, co tvrdí varšavská vláda a kde už začíná výklad?

Grzegorz Braun je dnes jednou z nejviditelnějších tváří krajní pravice ve střední Evropě. Jeho Konfederace polské koruny se v letošních průzkumech pohybuje zhruba mezi osmi a dvanácti procenty a sám Braun loni v prezidentské volbě obsadil čtvrté místo. Jak se z provokatéra stal politik, kterého nelze přehlížet? A kde končí ověřitelná fakta a začíná politické hodnocení? Pokusme se to oddělit na třech scénách.

Scéna první: chanukové svíce v Sejmu (prosinec 2023)

Během rozpravy po expozé premiéra Donalda Tuska zhasil Braun 12. prosince 2023 práškovým hasicím přístrojem chanukové svíce zapálené na sejmové chodbě. Proud zasáhl také zaměstnankyni, která se ho snažila zastavit. Sankce přišly rychle: klub Konfederace ho pozastavil v členských právech a zakázal mu mluvit z řečnického pultu, prezídium Sejmu mu na několik měsíců snížilo plat a odebralo diety a maršálek Szymon Hołownia podal podnět prokuratuře. Poslanci později Braunovi zbavili imunity. To všechno je doloženo oficiálními vyjádřeními a agenturními zprávami.

Sporné je pouze to, jak čin nazvat. Braun ho později označoval za poslaneckou intervenci; polský ověřovací projekt Demagog toto tvrzení vyhodnotil jako nepravdivé. Právní kvalifikaci ovšem budou určovat soudy, nikoli novináři.

Scéna druhá: zničená výstava a zákaz vstupu (červen 2025)

Zákaz vstupu do Sejmu, o kterém se v Polsku hodně mluví, nepřišel za „systematické pohrdání institucemi“ obecně, jak se občas zjednodušuje. Předcházel mu konkrétní incident. Dne 11. června 2025 Braun v hlavní hale Sejmu zničil více než deset panelů výstavy o LGBT+ komunitě a strážci ho z budovy vyvedli. Hołownia ještě téhož dne oznámil, že europoslanec má zákaz vstupu do parlamentu, a změnil pokyny Maršálkovy stráže tak, aby mohla zasahovat i při ničení majetku.

Kancelář Sejmu následně zveřejnila nařízení, podle něhož zákaz platí od 11. června do konce současného volebního období Sejmu. Opírá se o ustanovení sejmového řádu, které dovoluje nepustit osoby, jež svým chováním narušují důstojnost Sejmu. Hołownův nástupce ve funkci maršálka Włodzimierz Czarzasty zákaz později potvrdil. Zajímavé je, že čin odsoudil i Krzysztof Bosak z Konfederace, i když zároveň kritizoval samotnou výstavu.

Prokuratura mezitím jednala dál: národní prokurátor Dariusz Korneluk oznámil, že Braun slyšel obvinění ze čtyř trestných činů. Podle zveřejněných informací mezi nimi je i červnový incident z roku 2025, veřejné podněcování k nenávisti z důvodu náboženských rozdílů na internetu a urážka náboženského cítění. Jde o obvinění, nikoli o pravomocný rozsudek; Braun je tedy z hlediska práva nadále nevinný.

Scéna třetí: Lubmin (7. října 2026)

V den narozenin Vladimira Putina vystoupil Braun spolu s Romanem Fritzem na konferenci v německém Lubminu, kde končí potrubí Nord Stream, po boku poslance AfD Steffena Kotrého. Podle polských médií prohlásil, že Nord Stream 1 a nejspíš i Nord Stream 2 budou znovu spuštěny a ruský plyn poteče na Západ; obnovu přitom označil za věc byznysu, nikoli historie či politiky. Deník Niezależna připomněl, že totéž potrubí Braun v roce 2021 nazval „paktem Ribbentrop–Molotov 2.0“.

Reakce polské vlády byla ostrá. Ministr Miłosz Motyka mluvil o hanbě a diskvalifikaci a z Varšavy zazněla i slova o zradě. Je užitečné rozlišit: kritika je politickým hodnocením, zatímco samotný fakt – společné vystoupení s AfD za obnovu dovozu ruského plynu – doložen je.

Co je doloženo o vazbách na Moskvu

Veřejně doloženo je několik věcí. Braun vystupuje po boku politiků, kteří požadují návrat ruského plynu. Podle OKO.press jeho strana adresovala dopis ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. A investigativní portál VSquare zveřejnil snímky z prosince 2018, na nichž pózuje s ruským novinářem Leonidem Sviridovem, který byl z Polska vyhoštěn v roce 2015; podle VSquare mu navíc Česko v roce 2006 neoficiálně odebralo akreditaci kvůli podezření na vazby na ruské služby.

Fotografie ani společné vystoupení ale samy o sobě neprokazují, že Braun jedná na pokyn Kremlu. Při přípravě textu jsem nenašel veřejný důkaz, že by byl Moskvou řízen či financován. Taková tvrzení by museli doložit vyšetřovatelé nebo investigativní novináři; bez toho se z nich stává přesně ten typ nepodložené propagandy, před kterým se snažíme čtenáře chránit.

Kolik lidí ho podporuje

V prezidentské volbě 2025 získal Braun v prvním kole 6,34 procenta, tedy 1 242 917 hlasů. Listopadové průzkumy se liší podle metodiky: United Surveys by IBRiS pro Wirtualnou Polskou z 2. listopadu dal jeho straně 11,6 procenta, CBOS v listopadu 7,8 procenta. Podle jednoho průzkumu, o němž informovala RMF24, podporuje stranu 17 procent voličů ve věku 30 až 39 let; výrazně víc u mužů než u žen. Často citované tvrzení o „téměř čtvrtině“ této věkové skupiny jsem ve veřejně dostupných průzkumech nenašel a nepovažuji ho za ověřené.

Co z toho plyne

Případ Brauna ukazuje několik věcí. Zákaz vstupu do parlamentu je nástrojem omezeným: neřeší příčiny podpory a podle průzkumů ji nezastavil. Kritici zákazu upozorňují, že z Brauna dělá mučedníka a že pojem „důstojnost Sejmu“ je široký a může být zneužit jinou většinou. Zastánci namítají, že parlament není veřejné prostranství, kde lze ničit majetek a zhášet svíce hasicím přístrojem. Účinnější než zákazy bude pravděpodobně důsledné trestní řízení, průhledné financování stran a otevřená debata o tématech, která Braun zneužívá – od nákladů na uprchlíky po energetickou závislost.

Pro českého čtenáře je poučení obecné: radikální populismus uspívá tam, kde se bolestivé ekonomické otázky nechají převést na jednoduchého viníka. Odpovědí není mlčení, ale fakta.

Peter Jelen