Kvůli strachu z pandemie koronaviru prudce klesl zájem Čechů o preventivní vyšetření. Například mamocentra mají o stovky pacientek méně, než je obvyklé. Bojí se možné nákazy při vyšetření, a tak se mu raději vyhýbají. Lékaři ale varují, že pro vyléčení onemocnění, jako je rakovina prsu, hraje klíčovou roli právě včasné diagnostikování.
Například v mamocentru v Ústí nad Labem měly pacientky nejmenší zájem o vyšetření v březnu. Nyní se pomalu začínají vracet, i tak je jich ale zhruba polovina z obvyklého počtu.
„Máme ještě mamocentra v Bílině a v České Lípě, tam byl pokles razantnější,“ přiblížil primář centra Petr Váša. Mamografy v těchto městech jsou totiž přímo v areálu nemocnice a ženy by musely kvůli vyšetření projít rozřazovacím stanem.
Průměrně v ústeckém mamocentru odhalili jeden případ rakoviny prsu denně. S úbytkem vyšetření nicméně klesl i počet odhalení nemoci v raném stádiu. A právě z toho mají lékaři obavy.
„Potřebujeme nacházet nádory v tom nejčasnějším stadiu. Pokud nádor najdeme včas, tak v těch raných stadiích je téměř stoprocentně vyléčitelný,“ vysvětlil Váša.
U pozdějších nálezů je již léčba komplikovanější. I proto vyzývají lékaři ženy, aby prevenci neodkládaly. Zároveň je ujišťují, že přístroj po každé pacientce dezinfikují, navíc dodržují doporučenou vzdálenost dva metry.
Není už vážnějších důvodů kvůli vyšetřením nepřijít, míní šéf Homolky
Sníženou účast na mamografických vyšetřeních potvrdil i Petr Polouček, ředitel pražské Nemocnice Na Homolce, ve které účast klesla dokonce až na 10 procent. „Chtěl bych pozvat naše pacienty zpátky. Byli jsme překvapeni tím, jak moc nám klesla účast na preventivních prohlídkách. V této chvíli není vážnějších důvodů se do nemocnice nevrátit,“ řekl v pořadu 90′ ČT24. Dodal, že odkládat onkologická vyšetření není vhodné, a také určitě ne ta, kterým předchází různé bolestivé potíže.
Podle Poloučka současná pandemie potvrdila, že má Česko poměrně zdravý a robustní systém a skvělé zdravotníky.
„Jsem přesvědčen, že pokud přijde druhá vlna, tak ji zvládneme. My jsme byli jednou z těch prvních nemocnic, které musely zajistit kapacity pro pacienty s nemocí COVID-19. Museli jsme poskládat tým téměř 50 lidí, přitom ani nemáme plicní oddělení. Nyní už toto oddělení rozpouštíme, pacienti se buď uzdravili, nebo jsme je poslali jinam,“ dodal.
Ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant uvedl, že během vládních opatření museli omezit provoz pouze na nutné zákroky. V posledních dnech ale opět pacienty obvolávají a plánují operace. V průběhu května a června totiž budou muset dohnat desítky až stovky diagnostických výkonů.
„Když jde například o zánět žlučníku, může se stát, že se z plánovaného zákroku stane zákrok akutní. Je důležité, aby se tyto výkony provedly v určitém čase. To samé platí třeba v případě operace kýl,“ nastínil.
Pandemie pomůže telemedicíně
Přednosta Onkologické kliniky z 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Luboš Petruželka uvedl, že důležité onkologické operace odkládat nemohli.
„Například karcinom prsu, slinivky břišní, plic, to všechno jsou zákroky, u kterých odklad i jeden měsíc může způsobit vážné komplikace.“ Dodal, že návrat do plného provozu bude na jeho klinice pomalý, neakutní kontroly jsou nadále odloženy a screeningové programy budou také postupovat pomaleji. Pokud ale pandemie přinesla něco dobrého, je to dle něj otevření dveří pro telemedicínu.
Také vedoucí Oddělení srdečního selhání z IKEMu Vojtěch Melenovský konstatoval, že i u nich museli omezit běžný provoz. „Po chirurgické stránce to kleslo asi na pětinu, teď už jsme zpět skoro na 60 procentech,“ přiblížil.
Dle lékaře moderní civilizace již zapomněla na to, že vůbec infekční nemoci existují a že může přijít náhlá pandemie. „Myslím, že budeme muset uplatňovat více vakcinačních programů, to je další užitečná lekce. Asi budeme medicínu do budoucna dělat jinak, tahle pandemie je takové 11. září pro zdravotnictví,“ shrnul.
