Premiér Fiala si vytyčil ambiciózní plán směřování České republiky v rámci Evropské unie i Visegrádu v prohavlovském duchu.
Vzhledem k faktu, že Polsko a Maďarsko nadále pokračují v politice, která prohlubuje konflikt s Evropskou unií kvůli porušování principů právního státu, se jeví tento úkol obtížně řešitelný. Pokračovat ve stopách prezidenta Václava Havla, který byl absolutní demokrat a ochránce dodržování lidských práv a zároveň úzce spolupracovat se státy, ve kterých nejsou tyto principy dodržovány se jeví nejen jako úkol obtížně řešitelný, ale mohlo by také dojít k zproblematizování českého předsednictví v Evropské unii v tomto roce. Porušování lidských práv v Polsku a Maďarsku, prosazování autoritářství, omezování práv menšin, snahy polské strany vyštvat ze země televizní stanici TVN a v neposlední řadě vyjádření podpory maďarského premiéra Viktora Orbána kazašskému prezidentovi se s odkazem Václava Havla v žádném směru neslučují.
SOUČASNOST
Současná situace je poměrně složitá v tom směru, že Česká republika jednak potřebuje regionální spojence, na druhé straně příliš úzké spojenectví mezi Maďarskem a Polskem, kteří jsou považování v Evropské unii za velké potížisty, může zkomplikovat postavení Česka v Evropské unii. Celou situaci ještě ztěžuje fakt, že se uvnitř ODS vytvořila frakce, která se v europarlamentu spojila s polskou stranou a inklinuje také k politice maďarské vládnoucí strany. Důležitou roli hraje i rozhodnutí Pirátů a STAN odklonit se v budoucnosti od Visegrádské čtyřky. Premiér Fiala chce v tomto uskupení států zaujmout rovnoprávné postavení podtržené snahou nedělat žádné ústupky ani kompromisy, ale zároveň být v rámci Evropské unie aktivním hráčem a vyhledavačem platforem pro vytvoření shody s ostatními státy.
MĚNÍCÍ SE POSTOJE K VISEGRÁDU
Ledacos naznačují vyjádření premiéra Fialy, který jasně deklaroval, že se nová česká vláda hlásí k dodržování principů právního státu a liberální demokracie. I když se jednalo o obecné neadresné vyjádření, kritika Maďarska a Polska byla zřejmá. Mnohem konkrétnější byl ve svých prohlášeních nový ministr pro evropské záležitosti M. Bek (STAN), který ve svých vyjádřeních nezpochybnil spolupráci na regionální úrovni v rámci Visegrádu, ale zároveň připustil možnost vyhledávání dalších partnerů směrem na západ. Dalším příkladem měnících se postojů současné vládní koalice je i spor s prezidentem Milošem Zemanem v otázce nejmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničí mimo jiné také kvůli jeho postojům k přehodnocení spolupráce v rámci Visegrádu. Také současná situace v europarlamentu, kde se prominentní poslanci za ODS Jan Zahradil a Alexandr Vondra vyjádřili v tom smyslu, že dění v Polsku a Maďarsku je jejich vnitřní záležitostí, celou situaci ještě komplikuje.
VIZE DO BUDOUCNA
Přes všechny tyto problémy považuje zatím vláda Petra Fialy Visegrád za naprosto zásadní spojenectví. Situace bude zajímavá vzhledem k nadcházejícímu předsednictví Česka v Evropské unii, kdy bude česká strana postavena do role vyjednavačů při řešení současné energetické krize, uznání jádra jako čistého zdroje elektřiny, klimatických změn a dalších problémů. A protože je při klíčových hlasováních česká strana ve shodě se slovenskou, ale mnohem méně s maďarskou a polskou, bude třeba dojednat celoevropský kompromis. Velmi důležitou úlohu v budoucím směřování Visegrádu sehraje také výsledek nadcházejících voleb v Maďarsku.
Autor: Eva Sklenářová
