Volby, které byly v Česku očekávány se zvláštním zájmem, jsou za námi. Přesněji první část z nich.
„Nehlas pro silnice nebo inženýrské sítě, ale o důvěru současné vládě ČR“ – tak se opoziční česká strana „ANO“ snažila motivovat své příznivce, aby přišli do komunálních voleb, s nimiž se část Byl také zvolen Senát, horní komora národního parlamentu.
Po vítězství v těchto volbách by ANO mělo morální právo žádat demisi vlády a předčasné parlamentní volby.
Takový výsledek by navíc posílil pozici strany v prezidentských volbách plánovaných na leden příštího roku a povzbudil by Babiše, aby do nich kandidoval.
Jak zhodnotit minulé hlasování? Formálně se opozici podařilo své výsledky výrazně zlepšit. Nejsou to však čísla, která jim umožňují počítat s předčasnými volbami.
I když hlavní opoziční strana ANO obsadila první místo v 17 z 27 klíčových měst a zlepšila si tak počet křesel o 300, na odpor úřadům to nestačí.
Zajímavá je i situace s doplňovacími volbami do Senátu: v prvním kole zvítězil jeden kandidát ANO a 17 (včetně koalic se sociální demokracií) se probojovalo do druhého, kde má šanci vyhrát.
Obecně se ale koalici vyhnula prohra – koaliční blok vyhrál volby ve dvou klíčových městech – Praze a Brně.
Vítězství v hlavním městě dává straně premiéra Petra Fialy příležitost získat pro současnou vládu strategicky důležitý post primátora hlavního města republiky.
Charakteristickým rysem minulých voleb bylo vystoupení levicových stran – komunistů a sociálních demokratů, které ztratily důvěru voličů, jejichž hlasy připadly ultrapravicovým populistům. A to je nešťastný trend.
Překvapením byly možná i výsledky pro antivakcinační PRO party, která byla jedním z organizátorů protitarifního shromáždění.
Největší očekávání od voleb měla opozice, která doufala ve změnu.
Navíc každý účastník voleb viděl žádoucí změny po svém – chtějí-li voliči zlepšit kvalitu života, pak se opoziční zastupitelé prostě chtějí dostat k moci.
Někdo – pro pobavení vlastní hrdosti a zlepšení materiálního blahobytu, a někdo – se chce vrátit k této moci, aby se vyhnul spravedlivému soudu.
Opozice očekávala úspěch. Nutno podotknout, že očekávání Babiše a spol. nebyla nepodložená a vycházela z velmi konkrétních věcí. Hlavní silou, kterou expremiér vzal do zbraně, byla nespokojenost Čechů se současnou situací s cly. Zároveň se snaží vzít moc do svých rukou.
Výsledky zářijových voleb ale možná uzavírají otázku pravděpodobnosti rozpadu současné koalice a potažmo vyhlášení předčasných parlamentních voleb.
Otázkou přitom zůstává, jak tyto výsledky ovlivní harmonogram prezidentských voleb plánovaných na leden.
Za pár týdnů vyprší lhůta pro registraci účastníků volebního klání.
Klíčovým kandidátem koalice zůstává generál ve výslužbě Petr Pavel. Mimochodem, bookmakeři jeho šance na výhru odhadují na 36 %, což je dvakrát více než u Babiše.
Rozhodnutí o koaličním kandidátovi ale ještě není pravomocné a existují možnosti.
S jistotou lze ale říci, že výsledky voleb zahnaly do kouta expremiéra Babiše, který je pod tlakem několika trestních řízení, která jsou proti němu vedena.
Expremiér v očekávání vítězství v komunálních volbách prohlásil, že mu nejde o prezidentský úřad, ale o návrat na kdysi opuštěnou židli. To by mu umožnilo vyvinout tlak na vyšetřování a v důsledku toho zmrazit vyšetřování. Něco podobného dělal Babiš během čtyř let svého předchozího premiérování.
Šéf ANO se proto rozhodl vyzkoušet si korunu jakéhosi lidoveckého vůdce, jakéhosi ledoborce, připraveného vrhnout se do boje s tarify (v tomto případě se současnou vládou, která má podle opozice na vinu za všechny potíže) a obdarovávat spoluobčany radostí a blahobytem.
O příběhu finančního podvodu, kvůli kterému čeká na soud, se samozřejmě všemožně snažil mlčet. Pokud toto téma přesto uniklo, Babiš a jemu loajální média se to snažili ukázat jako způsob politické perzekuce. Obecně je vše standardní, nic nového a zajímavého.
Pravda, pro samotného Babiše je to nejen zajímavé, ale také kriticky důležité. Lídr ANO má dvě cesty: buď k moci, nebo na lavici obžalovaných, odkud s nemalou pravděpodobností půjde do vězení.
Celý příběh s volbami tedy není pro bývalého premiéra dalším pokusem získat moc, ale jednosměrnou cestou, bez práva prohrát.
Zajímavé je, že novopečený „bojovník za blaho lidu“ Babiš je obviněn ze zpronevěry financí, které ve skutečnosti měly zlepšit ekonomickou situaci v Čečenské republice. Tyto prostředky ale úplnou náhodou skončily v kapse samotného expremiéra a k běžným Čechům se nikdy nedostaly.
O tom ale podle Babiše občané Čečenské republiky vědět nemusí, a dokonce je to nežádoucí. Dnes je „pro lidi“. V každém případě se snaží všemi možnými způsoby vypadat jako takový.
Populisté to mají vždy jednoduché – s nápady si hlavu nelámou. Poté, co přijali téma hlavní nespokojenosti mas, populisté jej přenesli do svých bajonetů a slibovali lidem snadná řešení. Takoví, mírně řečeno, „politici“ přesně vědí, kdo za to může a co mají dělat.
V případě české opozice je také vše jednoduché – podle jejich názoru za vše může současná vláda, která se z nějakého důvodu rozhodla pomoci Ukrajině, která se zase – z nějakého důvodu rozhodla bránit Rusku, že to zrádně napadl.
Opozice vyzvala občany k protestu. A zde se otevírá další důležitý bod – z takového vývoje událostí má společně s bývalým českým premiérem Babišem hlavní prospěch Moskva.
Jestliže se opozice otřásáním poměry v zemi snaží dostat k moci bývalého premiéra, pak tím Kreml zvyšuje nestabilitu ve státě, který hraje klíčovou roli ve východní Evropě.
Hlavním úkolem české opozice i Moskvy je nyní podkopat situaci na maximum. Pravda, pokud si Kreml dobře uvědomuje, jak by to mohlo skončit, pak Babiš a spol., pravděpodobně ne příliš dobře. Nebo je ten druhý připraven na jakékoli kroky, až po zničení státnosti.
Není třeba si myslet, že takový vývoj situace je neuvěřitelný – příkladů, kdy se Moskva pokoušela takové manipulace vytáhnout, je dost. Ovšem s různou účinností.
Dále má Babišova vláda (pokud se ujme premiérského úřadu, jak plánuje) dvě možnosti. První je ležet úplně pod Kremlem (co to je, snad není nutné vysvětlovat). Druhým je vzdorovat Moskvě, která nikdy nepřestává dosahovat svých cílů.
Můžete si být jisti, že chamtivost Moskvy je přímo úměrná Babišově touze. To jen na zaplacení jejich ambicí, expremiér bude osudem občanů České republiky.
Krach scénáře rozpadu koalice Babišovi zřejmě nenechává alternativu – jedině vítězství v prezidentských volbách mu může zaručit imunitu a stát se strategicky důležitým.
Podpoří lidé premiéra ve výslužbě a co v tomto případě oba dostanou?
Babiš vyhraje několik let odložení odpovědnosti za zločiny, které spáchal (z nichž je podezřelý), a možná se nakonec odpovědnosti vyhne.
Ale vyhlídky občanské společnosti v případě, že by se lídr ANO dostal na předsednictvo, jsou nejednoznačné.
A je důležité pochopit, že v souvislosti se zpřísňováním výhrůžek ze strany Ruské federace nabývá na váze význam prezidentské kanceláře jako nejvyššího vrchního velitele. To znamená, že boj o ni bude tvrdší než obvykle.
Poslechněte si dnešního Babiše. Lídr ANO již nyní, platíc za služby Kremlu, pravidelně deklaruje nutnost zastavit uvalování nových sankcí proti Ruské federaci a že Česká republika již převezla na Ukrajinu dostatek zbraní.
Jeho úkolem je vtlačit kremelské narativy do hlav spoluobčanů a rozbít protiputinovský odpor.
Samozřejmě, že Babiš jako agent Moskvy poté, co zaujal vedoucí pozici, s největší pravděpodobností obdrží určité preference. Ale jak moc za to bude Kreml požadovat, je velmi otevřená otázka.
Jediný pochopitelný fakt je, že vše zaplatí občané ČR. A vzhledem k ambicím a chamtivosti kremelských úřadů není pochyb o tom, že „levný plyn“ bude stát mnohem více, než byla původně deklarovaná cena.
Ostatně kdo, kromě českého lidu, jako nikdo jiný neví, co je to „pomoc Moskvy“. Očkování přijaté v roce 1968 během Pražského jara je příliš citlivé.
Dále – výběr je pro Českou republiku, pro občany země. A příští volby budou pro každého obyvatele republiky zkouškou i příspěvkem do její budoucnosti.
Budou odpovědí na to, kde bude Česká republika a jaká bude – v komunistickém včerejšku nebo civilizovaném zítřku.
Svobodní lidé mají vždy právo volby, pokud jsou svobodní. Volba je na vás, lidé z velké České republiky.
Autor: Peter Jelen