Česká republika se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístila na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky dnes publikovala nezávislá organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.
Česko si proti loňskému žebříčku polepšilo o dvě místa a je příčku před Francií, hůře jsou na tom například i Spojené státy, Španělsko, Itálie či Slovensko. Nejlepší ohodnocení ČR získala v kategoriích, které hodnotí stav bezpečnosti a základních práv, kde se umístila 18. na světě. Autoři zprávy vidí největší slabiny v kategoriích otevřenost vlády a absence korupce. V rámci hodnocení evropského a severoamerického regionu figuruje Česko na 15 místě z 31 zemí.
Premiantem se opět stalo Dánsko následované Norskem, Finskem, Švédskem a Nizozemskem, které se pravidelně umisťují v první pětici. Těmto zemím se kromě již zmíněných témat daří i v kategoriích jako je omezování vládní moci, stav trestního či občanského práva a vymáhání regulací. Nejlepším postkomunistickým státem Evropy je deváté Estonsko, dvě příčky před Českem se umístila také Litva.
Nejvýraznější oslabení právního státu zaznamenala WJP v Súdánu, Barmě, na Haiti, v Afghánistánu a v Nikaragui.
Na celosvětové úrovni se stav právního státu podle autorů zprávy zhoršuje již pátým rokem. Z údajů WJP vyplývá, že sledovaná kritéria se letos zhoršila v 61 procentech ze 140 zemí. V těchto státech podle dokumentu dohromady žijí bezmála 4,4 miliardy lidí.
„Dostáváme se z pandemie, ale celosvětová recese právního státu pokračuje,“ uvedla výkonná ředitelka WJP Elizabeth Andersenová. „V jádru právního státu jde o spravedlnost – tedy o odpovědnost, rovná práva a spravedlnost pro všechny. A méně spravedlivý svět bude jistě nestabilnější,“ dodala.
WJP je nezávislá organizace snažící se přispět ke zlepšení úrovně právního státu v celém světě. Index právního státu vychází ze statistických údajů a porovnání řady průzkumů, názorů místních obyvatel a právních expertů.
