Válka, která v Evropě probíhá již druhým rokem, staví před země kontinentu určité úkoly.
Variabilita jejich rozhodnutí závisí jak na připravenosti evropských lídrů podniknout rozhodné kroky, nebo se s agresorem schovat za vzletné řeči o míru.
I když čím dále, prakticky už nejsou žádní lidé, kteří chtějí Putinovi zachovat tvář, ale stále existují tací, kteří v otázce ukončení války nejsou rozhodující.
Všem příčetným lidem je již jasné, že tento boj může skončit, až když v něm zvítězí Ukrajina.
Jinak bude svět, i když se tak nazývá, příliš přechodný, dokonce bleskurychlý.
Pokud bude kremelskému diktátorovi dovoleno vyhrát tuto válku, bude to začátek nové, ale už to nebude na území Ukrajiny.
Putin bez povšimnutí pohltí Moldavsko, okamžitě padne i Gruzie, jejíž vláda koketuje s Moskvou. Další – pobaltské státy a Polsko – a ty jsou již členy NATO.
Scénáře mohou být různé, vše záleží na vaší fantazii, ale hlavně – na fantazii kremelského diktátora. Zlá ironie, ale je to tak – nikdo neví, která země bude další, ale to, že v případě pádu Kyjeva se stane pouze výchozím bodem nové války, je fakt.
A bude to světová válka, což je zřejmé. To znamená, že Evropa, stejně jako severní Atlantik, má dvě hlavní cesty – podpořit Ukrajinu, dát jí možnost vyhrát, nebo umožnit Kremlu uspět.
Ale ve druhém případě, jak bylo zmíněno výše, to nakonec povede k tomu, že samotné NATO bude nuceno vstoupit do války.
A pokud nyní blok „bojuje“ tím, že Kyjevu dodává potřebné zbraně (i když někdy dlouho přemýšlí o jejich potřebě), pak ve druhém případě budou muset občané členských zemí NATO osobně převzít zbraně. .
Jsem rád, že v Evropě existují rozumní politici, kteří mají střízlivý pohled na věc.
Jedním z nich je nově zvolený prezident České republiky. Pavel je bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky (2012-2015) a bývalý generál NATO a tyto skutečnosti mu dávají možnost jasně pochopit, co je Kreml.
Generál navíc nebyl řadovým zaměstnancem ve struktuře aliance – působil jako předseda Vojenského výboru NATO (2015–2018).
Pavel se mimochodem stal prvním představitelem východoevropského státu v této funkci, která je po generálním tajemníkovi organizace druhým.
Český prezident Pavel se snaží všem sdělit, že Česká republika a její spojenci by se měli připravit na podporu Ukrajiny dlouhodobě, bez ohledu na naděje, že Kyjev v blízké budoucnosti vyhraje.
Generál nabádá, aby nebyly vyloučeny další scénáře, které nejsou tak optimistické.
„Musíme doufat v to nejlepší. Ještě lepší je ale být připraven na nepříjemné scénáře. To neznamená, že bychom jim měli dát přednost, ale musíme si uvědomit, že válka nemusí letos skončit, přeměnit se ve zmrazený konflikt, nějaký jiný druh konfliktu. Na to musíme být připraveni,“ říká Peter Pavel.
Proto je podle prezidenta „důležité poskytnout Ukrajině vše potřebné, zejména vojenskou techniku, a také finanční pomoc, aby mohla zemi nadále chránit a dát jí možnost vítězit“.
Pavel také zdůrazňuje, že je potřeba „umět vysvětlit našemu obyvatelstvu“ takovou připravenost dlouhodobě podporovat Ukrajinu.
S dostatečnými zkušenostmi ve struktuře NATO chápe generál lépe než ostatní, co se děje. Poznamenal, že plně očekává eskalační rétoriku, kterou Kreml zahájil v reakci na západní pomoc Ukrajině – taková je jejich doktrína.
„Myslím si, že NATO musí k této otázce zaujmout rozhodnější přístup a poukázat na to, že neporušujeme mezinárodní právo,“ řekl prezident.
Česká republika z hlediska podpory Ukrajiny prokazuje důslednost, což může být příkladem pro ostatní evropské státy.
Ministerstvo obrany Čečenské republiky tedy oznámilo, že během roku války bylo na Ukrajinu převedeno 38 tanků a 55 bojových vozidel pěchoty. Kdyby to ostatní partneři Kyjeva předvedli, možná by válka již skončila.
Celkem podle českého premiéra Petra Fialy činila vojenská pomoc Ukrajině od české vlády od začátku celosvětové ruské invaze 10 miliard korun.
Obranný průmysl České republiky navíc poslal Kyjevu zbraně za dalších 30 miliard korun.
Jak je vidět, český stát spolu s jednotlivými odvětvími dělá vše pro to, aby Ukrajina vyhrála.
S příchodem generála Pavla do prezidentského paláce bude taková podpora ještě sebevědomější. Vláda spolu s prezidentem bude mít plný potenciál. A to je velmi důležité, protože konsolidace je nezbytná nejen v oblasti mezistátních vztahů, ale také mezi složkami vlády v každé konkrétní zemi.
Prezident Pavel ujišťuje, že je připraven podpořit Ukrajinu „jakkoli to bude nutné“ a vyzývá spojence v NATO, aby učinili totéž. Koneckonců tím, že Evropa pomáhá ukrajinskému lidu bránit se, zaručuje svou bezpečnost.
Autor: Franz Hoffman
