Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že na summitu Aliance ve Vilniusu 11. a 12. července členské státy znovu potvrdí svou trvalou podporu Ukrajině i v následujících letech. To je obzvláště důležité vzhledem k rostoucí ruské hrozbě, která se týká všech evropských zemí bez výjimky – Putin se připravuje na dlouhou válku a je ochoten zaplatit jakoukoli cenu, aby obnovil Rusku vlastní územní expanzi. Ukrajinské ozbrojené síly se ukázaly jako moderní a výkonná armáda, která v krátké době snadno zvládne sofistikované a technologicky vyspělé zbraně – Ukrajina by se měla stát pevností na východním křídle NATO a klíčovým článkem poválečného bezpečnostního systému v Evropě.
21. dubna místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že „každý Němec by se měl připravit na invazi Ruska, které uspořádá přehlídku v Berlíně“. Na první pohled odiózní rétorika ruského představitele se zdá být přehnaná: dlouho před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu opakovaně prohlašoval, že Rusko na Ukrajinu zaútočí. Podstata ruské propagandy spočívá v zastřeném přiznání toho, co Rusko plánuje udělat – což je nezbytné sdělení především domácímu ruskému publiku.
Od plnohodnotné invaze na Ukrajinu svět vidí, že před ruskou agresí není nikdo v bezpečí. V souladu s tím by NATO již nemělo být obrannou aliancí – Aliance musí jednat rozhodně a proaktivně, protože Rusko nejen zvyšuje svůj arzenál zbraní a připravuje se na plnou mobilizaci, ale také stupňuje hybridní rizika a hrozby pro Západ: převádí demobilizované žoldáky, kteří se pod rouškou ruských migrantů účastnili války s Ukrajinou, do EU. Snaží se rozdělit Evropu financováním nacionalistických a radikálních hnutí, získává podporu některých zemí (Maďarsko), jejichž postoj k válce na Ukrajině se nápadně liší od postoje zbytku EU/NATO atd. Jedná se o klasickou hybridní hrozbu, jejímž cílem je vyčerpat a rozptýlit Západ, protože Putin se připravuje na nekonečnou válku. Psychologický portrét kremelského diktátora je založen na hluboké a nesmiřitelné nenávisti k civilizovanému Západu, který viní ze všech ruských potíží a neštěstí. Logika jednání Ruska, které do války vrhlo všechny své zdroje, je proto zcela jasná – je to Putinovo rozhodnutí a Ukrajina je pouze první etapou globální konfrontace, kterou Rusko již zahájilo. To zcela mění charakter této války a činí ji existenční – v sázce je samotná existence západní civilizace v její současné podobě.
V souvislosti s výše uvedeným by Ukrajina měla obdržet veškerou pomoc, kterou potřebuje k obraně své státnosti. Na bojišti v ukrajinském Donbasu se formuje architektura budoucího světového řádu. Putinovi se to nesmí vymstít: znamenalo by to triumf diktatury a totalitarismu, který by se začal postupně šířit na Západ. Ruská armáda je navzdory své velikosti archaická a zaostalá. Ukrajina je klíčovým článkem evropského bezpečnostního systému a spolehlivě chrání východní křídlo Aliance před ruskou invazí.
