V dnešní době se propaganda a dezinformace staly součástí každodenního života. Přetížení informacemi a velké množství neověřených údajů vytvářejí pole pro manipulaci s občany, které pak často využívají zpravodajské služby a znepřátelené země pro své vlastní účely. Česká republika není výjimkou a dezinformace zde nabírají na síle, zejména v sociálních médiích, kde je malá kontrola nad informacemi a je mnohem snazší něco zmanipulovat nebo překroutit. Abychom této problematice lépe porozuměli, požádali jsme o komentář odborníka na dezinformace Bohumila Kartouse.
Do jaké míry je dnes ruská propaganda integrována do české společnosti?
Je otázka, co můžeme zahrnout pod pojem propaganda. Zda-li pouze to, co emitují ruské státní zdroje, případně lokální zdroje kopírující ruské vzory, nebo třeba i dopad v podobě historických mýtů z dob podřízenosti Sovětskému Svazu, jak se tradovaly zejména ve školním dějepise. Propaganda může být úspěšná pouze tam, kde může být přijata jako pravdivá.
V tomto směru je míra vlivu ruské propagandy v české společnosti asymetrická a více méně souvisí s tím, do jaké míry jsou její příznivci přesvědčeni o důvěryhodnosti mýtů minulosti, případně – u mladších lidí – do jaké míry jsou přesvědčeni o nedůvěryhodnosti současného politického establishmentu v Česku a na úrovni Evropy nebo euroatlantické oblasti. Protože i v případě, že člověk nebyl zásadně dotčen nějakou indoktrinační mýtotvorbou, nabízí se často různé variace na ruskou propagandu jako nejviditelnější alternativa pro vysvětlení stavu světa. A člověk, zejména člověk žijící v nedůvěře a nejistotě, nějaké vysvětlení potřebuje.
Jsou podle Vás protesty v Praze způsobeny ruskou dezinformační politikou, jejímž cílem je rozvrátit českou společnost?
Protesty “proti systému” nejsou způsobeny ruskou dezinformační aktivitou, jsou způsobeny mírou nedůvěry určité části společnosti v to, že systém, v němž žijí, reprezentuje jejich zájmy. Prokremelské dezinformační aktivity pouze zneužívají možnosti identifikovat tuto část společnosti a příslovečně ji nakrmit na míru šitým zdůvodněním, tedy že jde ze strany establishmentu o naplňování zločinných záměrů vůči vlastním občanům ve prospěch nějaké cizí moci, tedy zemí západní Evropy nebo USA. A samozřejmě se k tomu přidává potřebný vzor úspěchu, nejčastěji Putin, ale velmi často také Orban, no a všichni “hrdinní” obránci “vlasteneckých” zájmů, rozumějte populisté. Soulad s prokremelskou propagandou je potřeba symbiózy s narativy, které dominují dezinformačním prostoru. Populismus je oportunistický, chápe se jakékoliv příležitosti zaujmout lehce manipulovatelné voliče, a v tomto směru ani nemá kam uniknout, protože se podařilo tu nedůvěřivou, zranitelnou část společnosti injektovat prokremelskou propagandou. V jiných zemích to nefunguje zdaleka tak dobře. Nedávno proběhly parlamentní volby ve Finsku, tamní populisté skončili druzí. Jenže oni sdílejí s těmi českými pouze jednu základní tezi, tezi o omezení imigrace, což je ale ve Finsku mnohem mnohem pochopitelnější, vzhledem k tomu, kolik přijalo lidí z válkou nebo terorem postižených oblastí blízkého a středního východu nebo Afriky. Jinak jsou finští populisté výrazně proevropští, chtějí efektivně řešit klimatickou krizi a podporovat udržitelnost a jednoznačně podporují Ukrajinu. Takže podobnost s českou variací populismu takřka mizivá.
Je ruská propaganda úspěšná v diskreditaci Ukrajiny mezi Čechy?
Ano, podle výše popsaného vzorce, je úspěšná u lidí, kteří žijí ve stavu nedůvěry v systém nebo minimálně v současnou politickou reprezentaci Česka a EU. A to se samozřejmě může v čase měnit.
Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D. – je český politický aktivista, vysokoškolský pedagog a publicista dlouhodobě se zaměřující na téma inovace vzdělávání. Dlouhodobě se zabývá tématem dezinformací, fenoménu tzv. hoaxů, dezinformačních webů a fake news, a jejich dopadů na společnost.
