V noci ze 14. na 15. dubna Írán zaútočil na Izrael 120 balistickými raketami a více než 170 bezpilotními letouny.
Podle velitele Izraelských obranných sil Daniela Hagariho izraelský systém protivzdušné obrany s pomocí dalších zemí zachytil 99 % vzdušných hrozeb: z více než 30 křižujících raket odpálených Íránem bylo 25 zachyceno mimo Izrael a žádný z odpálených dronů nedosáhl izraelského území.
Téměř všechny íránské rakety byly sestřeleny na velkou vzdálenost, nad Sýrií a Jordánskem. To otevřelo svůj vzdušný prostor izraelskému letectvu.
Zde se však syrská protivzdušná obrana snažila Izraeli zabránit v zachycení íránských raket – informovala o tom britská organizace „Syrian Observatory for Human Rights“.
Podle izraelské strany bylo kromě Íránu provedeno několik odpalů z území Iráku, Jemenu a Libanonu.
Izraelské obranné síly uvedly, že vývoj pokračuje a armáda je připravena na další útoky.
V prvním veřejném prohlášení po íránském úderu izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že útok byl odražen.
„Zachytili jsme ho. Zablokovali jsme ho. Společně zvítězíme,“ napsal na sociálních sítích.
IDF uvedly, že Izraeli při odražení masivního útoku pomáhaly USA, Velká Británie a Francie.
Americký prezident Joe Biden, který přerušil svou dovolenou a vrátil se do Washingtonu na mimořádné jednání o situaci na Blízkém východě, uvedl, že americké síly pomohly Izraeli sestřelit „téměř všechny“ drony a rakety.
Americký ministr obrany Lloyd Austin zase uvedl, že americké síly „zachytily desítky raket a bezpilotních letounů vypálených z Íránu, Iráku, Sýrie a Jemenu na cestě do Izraele“.
Podle CNN americké síly na Blízkém východě zachytily více než 70 bezpilotních letounů a nejméně tři balistické rakety.
Přední světové mocnosti a organizace útok Íránu odsoudily.
Francie uvedla, že Írán „riskuje potenciální vojenskou eskalaci“, v čemž Paříž podpořila OSN.
Británie označila útok za „bezohledný“ a Německo pacifisticky prohlásilo, že Írán a jeho příznivci „musí okamžitě přestat“.
Čína tradičně vyzvala strany, aby „zachovaly klid a zdrženlivost“, zatímco Rusko cynicky „vyjádřilo krajní znepokojení nad další nebezpečnou eskalací v regionu“.
V zásadě všichni reagovali v souladu se svou dříve zvolenou strategií. Dnes se však situace dramaticky změnila.
Události, které se odehrávají na Blízkém východě, jsou důsledkem měkké politiky nevměšování a loajality vůči agresorovi, kterou civilizovaný svět předvádí přinejmenším od roku 2014, kdy hlavní agresor naší doby zažehl plameny války na východě Evropy.
Na anexi ukrajinského Krymu Moskvou a vypuknutí války na východě Ukrajiny reagovali přední političtí aktéři příliš loajálně.
Skutečnost, že události na Ukrajině a v Izraeli jsou vzájemně propojeny, je nepopiratelná. Tvrdí to i Institut pro studium války, který bez obalu uvedl, že „Írán se učí od Ruska: noční úder na Izrael je podobný ruským útokům na Ukrajinu“.
„Íránský útok na Izrael byl podobný úderům, které Rusko pravidelně podniká proti Ukrajině. Írán se od Rusů a Hútíů učí, aby mohl vyvinout účinnější úderné operace proti Izraeli a USA,“ uvedli vojenští experti pro ISW.
Upřesnili, že během útoku agresor prováděl pokusy o proniknutí do systému protivzdušné obrany západního typu: „Íránci spolu se svými spojenci provedli promyšlený kombinovaný útok: byly použity bezpilotní letouny kamikadze a rakety různých typů, jejichž údery byly synchronizovány ve snaze překonat izraelskou protivzdušnou obranu.“
Rusko s touto taktikou velmi aktivně experimentuje již dva roky při své agresi proti Ukrajině a snaží se maximalizovat její účinek.
Vojenští experti výslovně varují, že úzká vojenská spolupráce mezi Íránem a Ruskem je pro Západ spojena s velmi nepříjemnými důsledky. „Osa zla“ v podobě rf, číny, KLDR a íránu zdokonaluje svou válečnou taktiku.
„USA, jejich spojenci a partneři čelí stále těsnější skupině protivníků, kteří si vzájemně pomáhají a učí se jeden od druhého,“ uvádí ISW.
O budoucnosti tohoto světa rozhodne to, jak na popsané události svět zareaguje.
Například podle některých médií (s odvoláním na vlastní zdroje) USA odmítly podpořit jakýkoli izraelský protiútok proti Íránu. Podle nich to Joe Biden řekl Benjaminu Netanjahuovi během telefonického rozhovoru v noci na 14. dubna.
Otázkou je, zda se dočkáme odpovědi ze strany samotných Izraelců. Írán varoval izraelské vedení, že po nočním útoku může zahájit útok většího rozsahu.
„Naše odpověď bude mnohem větší než dnešní vojenská akce, pokud Izrael podnikne odvetný úder proti Íránu,“ řekl státní televizi generálmajor Mohammad Baqeri, náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil.
„Naše operace skončily a nemáme v úmyslu v nich pokračovat,“ dodal.
Baqeri dodal, že Teherán prostřednictvím Švýcarska varoval USA, že pokud Washington podpoří jakoukoli izraelskou vojenskou akci proti Íránu, budou napadeny americké základny.
Íránská mise při OSN již dříve vyzvala USA, aby se do konfliktu „nevměšovaly“.
Izraelci a všichni civilizovaní lidé by však měli pochopit ještě jeden důležitý detail: to, co se stalo v říjnu 2023 (útok Hamásu na Izrael), a současný íránský útok na Izrael se odehrávají za přímé účasti Moskvy, která sní o přesměrování hlavního partnera Izraele, USA, z Ukrajiny.
Není pochyb o tom, že kremelská klika se bude snažit toto období co nejvíce využít k dosažení svých cílů na Ukrajině.
Osud nejen Ukrajiny, ale i tohoto společenství samotného závisí na reakci mezinárodního společenství na tuto hrozbu.
„My na Ukrajině dobře známe celou hrůzu podobných útoků,“ tak reagoval ukrajinský prezident Zelenskyj na íránský úder na Izrael. A ví, o čem mluví – nejde jen o slova, ale o osud celého národa. Národa, pokud se Rusko na Ukrajině nepodaří zastavit.
Účinnou obranou Ukrajiny je dnes odpovídající úroveň protivzdušné obrany. Jejím zajištěním Západ ochrání Ukrajince i své občany před krvelačnými choutkami kremelské kliky.
Pamatujte, že váš zítřek závisí na tom, jak budete reagovat na dnešní události.
Autor: Franz Hoffman