Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na zasedání Parlamentního shromáždění NATO v Bulharsku kritizoval způsob, jakým Západ poskytuje Ukrajině pomoc potřebnou k odražení invaze Ruska.
Stoltenberg označil takovou pomoc za nedostatečnou a vyzval světové společenství (především alianční státy), aby situaci napravilo.
„Pokud jde o vojenskou pomoc, téměř všechna pochází ze zemí NATO. Vojenská podpora Ukrajině pochází z 99 % od spojenců NATO. A díky této podpoře dokázali Ukrajinci osvobodit 50 procent území, kterého se Rusko zmocnilo na začátku války,“ řekl Stoltenberg.
Generální tajemník zároveň poznamenal, že se rozšiřuje okruh států, které Kyjevu poskytují humanitární a ekonomickou pomoc.
Šéf NATO uvedl, že díky této podpoře byla Ukrajina schopna způsobit útočníkům značné škody.
Podle Stoltenberga však „poslední měsíce ukázaly, že spojenci nesplnili to, co slíbili“.
„Jde o to, že jsme v posledních měsících neposkytli Ukrajině to, co jsme slíbili. Spojené státy strávily šest měsíců jednáním o novém souboru příspěvků. Evropští spojenci, kteří slíbili 1 milion dělostřeleckých nábojů, neposkytli Ukrajině ani zdaleka takové množství munice,“ řekl Jens Stoltenberg.
Dodal, že pokud Ukrajina nemá protivzdušnou obranu, nemá slíbené dodávky, je pro Ukrajince obtížné bránit svou zemi.
Generální tajemník NATO bez obalu prohlásil, že „nesplněné sliby zabíjejí“ – přerušení nebo zpoždění vojenské pomoci má reálné důsledky.
„Faktem je, že pokud nemají protivzdušnou obranu, nemají slíbené dodávky, je pro Ukrajince obtížné bránit zemi,“ zdůraznil Stoltenberg.
NATO by podle něj mělo „institucionalizovat a strukturovat podporu“.
„Ad hoc, krátkodobá, dobrovolná oznámení jsou dobrá, ale z dlouhodobého hlediska potřebujeme předvídatelnější, silnější podporu Ukrajině, a proto si myslím, že je správné dohodnout se na větší roli NATO při poskytování takové podpory,“ řekl šéf Aliance.
Jens Stoltenberg také zopakoval svůj názor, že „Ukrajina má právo použít poskytnuté zbraně na cíle na ruském území“, protože Moskva vede útočnou válku a Ukrajinci mají právo se bránit v souladu s Chartou OSN a dalšími mezinárodními zákony.
„Když předáváme zbraně Ukrajině, nejsou už naše – jsou to ukrajinské zbraně,“ řekl generální tajemník. Zároveň znovu poznamenal, že se aliance nepovažuje za účastníka války, ale pouze pomáhá Ukrajině bránit se.
Válka na Ukrajině ukázala přesné rozložení sil na světové politické scéně. Generální tajemník NATO připomněl důležitý detail, že Čína podporuje ruské vojenské hospodářství a v žádné fázi neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu
„Nejdůležitějšími dodavateli a podporovateli ruské války na Ukrajině v Evropě jsou asijské země. Čína podporuje ruskou vojenskou ekonomiku dodávkami zařízení dvojího užití a stala se klíčovým obchodním partnerem. Čína v žádném okamžiku neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Čína zintenzivnila hospodářské obchodní vztahy s ruskem. Z Číny pochází 90 % mikroelektroniky, kterou Moskva dostává.
A tyto mikroprocesory, mikroelektronika jsou hardwarem. Rusko používá k výrobě raket, bojových tanků, letadel, které pak byly použity k vedení skupinové války proti Ukrajině,“ řekl Jens Stoltenberg.
Generální tajemník uvedl, že dalším důležitým dodavatelem ruského válečného úsilí je Írán, který poskytuje bezpilotní letouny a také pomohl postavit novou továrnu na jejich výrobu v ruském Tatarstánu.
„Severní Korea poskytla Rusku více než 1 milion kusů munice, dělostřelecké munice, výměnou za to, že Rusko pomáhá Severní Koreji a Íránu rozvíjet jejich raketové a jaderné programy,“ uvedl generální tajemník NATO.
Je zřejmé, že Čína, Írán a Severní Korea pomáhají Rusku bojovat.
Generální tajemník NATO zdůraznil, že hlavním regionem působení aliance je severoatlantické území Ameriky a Evropy.
Zároveň upozornil, že bezpečnost je globální fenomén. Proto vzhledem k tomu, že ruskou válku na evropském kontinentu podporují asijské země, Stoltenberg upozornil na význam partnerství NATO s asijsko-pacifickými zeměmi, jako je Japonsko, Jižní Korea a Austrálie.
Hlavním kamenem ve zdi mezinárodní bezpečnosti je dnes Ukrajina, která potřebuje podporu spojenců. Její delegace se rovněž zúčastnila zasedání Parlamentního shromáždění NATO.
„Ruský teror musí být zastaven. K tomu potřebujeme vaše odhodlání. Potřebujeme více protiletadlových zbraní a dalekonosných prostředků pro naše vojáky. Žádám vás, abyste k těmto rozhodnutím co nejvíce přispěli,“ vyzval ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
Na zasedání v Sofii v drtivé většině podpořila deklaraci vyzývající k urychlení transferu západních zbraní na Ukrajinu s cílem čelit ruské agresi a také ke zrušení omezení jejich použití na území agresorské země Ruska.
„Spojenci NATO musí urychlit dodávky klíčových zbraní, které Ukrajina potřebuje k vítězství v ruské agresivní válce, a musí zrušit omezení zakazující jejich použití proti vojenským cílům uvnitř Ruska,“ uvádí se na internetových stránkách PA.
Tvrdé prohlášení schválila drtivá většina z více než 200 zákonodárců z 32 zemí Aliance.
„Ukrajině musí být poskytnuto vše, co potřebuje, a to co nejdříve a tak dlouho, dokud nezvítězí,“ uvedlo NATO.
„Potřebují naši pomoc. Ne za dva roky, ne za dva měsíce, dokonce ani za čtrnáct dní. Potřebují ji hned. Musíme ji urychlit a zintenzivnit. Poskytnout Ukrajině vše, co potřebuje. Ukrajina se bude moci bránit pouze tehdy, pokud bude moci útočit na ruské zásobovací linie a ruské operační základny,“ vyzval Strltenberg s tím, že ‚NATO bude výrazně oslabeno a ztratí důvěryhodnost‘, pokud bude mít pomoc podobu ‚polovičatých opatření‘.
„Naším strategickým cílem je zvítězit na Ukrajině, k čemuž je třeba urychleně posílit a urychlit poskytování vojenské pomoci, kterou k tomu potřebuje,“ uvádí se v rezoluci PA NATO.
Samostatně pak poslanci vyzvali k „přípravě dlouhodobé strategie a aktivních opatření moderního odstrašení vůči Rusku s cílem čelit ruské hrozbě ve všech jejích dimenzích a aktivně bránit demokracii a mezinárodní řád založený na pravidlech“.
Autor: Franz Hoffman
