Český ministr zahraničí Jan Lipavský zatím nevidí možnost vyslání českých vojáků na Ukrajinu.
Zároveň se domnívá, že Česká republika již nyní dělá pro ukrajinský stát mnoho během války.
„Máme obranu našeho velvyslanectví, ale to je úplně jiná role. Na Ukrajině zatím žádní čeští vojáci nejsou. Nemyslím si, že by diskuse na toto téma zašla tak daleko,“ odpověděl Lipovský na dotaz Rádia Svobodná Evropa na brífinku na okraj neformálního zasedání ministrů zahraničí NATO, které se koná od 30. do 31. května v Praze.
Diplomat poznamenal, že Česká republika poskytuje Ukrajině humanitární, politickou a vojenskou pomoc.
„Myslím, že děláme hodně. Přijali jsme uprchlíky – v přepočtu na jednoho obyvatele jsme zde přijali nejvíce uprchlíků z Ukrajiny – asi 400 tisíc. A to jsme země s deseti miliony obyvatel. Takže děláme a tolik,“ řekl český ministr zahraničí.
Diskuse ohledně vyslání evropských vojáků na Ukrajinu se po prohlášení francouzského prezidenta stala opět aktuální.
Emmanuel Macron před několika měsíci inicioval možné vyslání vojáků západních zemí na Ukrajinu.
Od té doby některé země nevyloučily vyslání svých vojáků na Ukrajinu. O možnosti takového kroku hovořili zejména představitelé pobaltských států, Polska a řady dalších zemí.
Zároveň je třeba si uvědomit, že se nejedná o účast vojenského personálu těchto zemí přímo v bojových operacích. Mohli by se zapojit do výcvikových a vzdělávacích misí, ochrany kritické infrastruktury, hrát důležitou roli v protivzdušné obraně a odminování ukrajinského území.
Právě v tomto duchu francouzské ministerstvo obrany nedávno oznámilo, že francouzská strana jedná o vyslání vojenských instruktorů na Ukrajinu za účelem výcviku ozbrojených sil.
Potřeba podpory Ukrajiny, ať už v jakékoli podobě, je důležitou podmínkou celoevropské bezpečnosti, pro kterou je Rusko hrozbou číslo jedna.
A vedení České republiky více než kterékoli jiné chápe situaci takovou, jaká je, a vyzývá nejen Evropu, ale i celý svět (především země NATO), aby se spojily na podporu Ukrajinců.
„Vyzývám ostatní státy, aby měly společnou strategii na zadržování ruska, a určitě každý krok, který pomůže Ukrajině, k tomuto cíli také přispěje,“ řekl Jan Lipavský.
Česká republika byla jednou z prvních zemí, která přišla na pomoc Ukrajincům po rozsáhlé invazi rusko-nacistických vojsk na Ukrajinu.
Praha se nezastavuje a nadále demonstruje jasný postoj tím, že pokračuje v podpoře Kyjeva.
A tak teprve nedávno představitelé České republiky oznámili, že první várka granátů podle iniciativy navržené prezidentem Petrem Pavlem dorazí na Ukrajinu již v červnu.
Stojí za zmínku, že takovéto nádobí Prahy nezůstává bez povšimnutí a stává se dobrým příkladem pro dvojice hrdinů nejen v Evropě, ale po celém světě.
V mezinárodním diskurzu se prosazuje i otázka omezení Ukrajiny z hlediska sebeobrany – zda má AFU právo zasáhnout nepřátelské území Ruské federace.
Polsko tak ústy náměstka ministra obrany této země prohlásilo, že „neomezuje Ukrajinu v použití jejích zbraní“.
„Polské zbraně nemají žádná omezení. Ukrajinci mohou bojovat, jak chtějí, a to je velmi důležitý aspekt této pomoci. Ukrajina byla napadena, Ukrajina má právo se bránit, jak uzná za vhodné. Domnívám se, že západní země by měly tato omezení také zrušit,“ uvedl náměstek polského ministra obrany Cesar Tomczyk.
Mimochodem, Spojené státy na této otázce aktivně pracují i v zahraničí. Například ve Spojených státech skupina zákonodárců požadovala, aby ministerstvo obrany „umožnilo Ukrajině provést údery na ruské území s použitím amerických zbraní“.
Prohlášení vyzývá ministra obrany USA Lloyda Austina, aby „za určitých okolností umožnil Ukrajině použít zbraně poskytnuté USA k úderům na strategické cíle na ruském území“.
S podobnou iniciativou vystoupili i vedoucí představitelé Estonska, Litvy a Lotyšska, kteří uvedli, že západní spojenci Ukrajiny by měli zrušit omezení týkající se použití zbraní a poskytnout Kyjevu větší volnost při zasahování cílů v Rusku.
Tento názor podpořily Velká Británie, Švédsko a Finsko.
Sám generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v nedávném rozhovoru pro časopis The Economist uvedl, že Ukrajina by měla mít právo zasáhnout ruské území zbraněmi dodanými Západem.
Takové rozhodnutí aktivně podporuje i francouzský prezident Macron.
Parlamentní shromáždění NATO 27. května vyzvalo své vlády, aby Ukrajině udělily povolení použít západní zbraně k úderu na ruské území.
Dne 28. května vrchní diplomat EU Josep Borrell uvedl, že některé země EU zrušily omezení pro údery ukrajinských ozbrojených sil svými zbraněmi, které dodávají Ukrajině.
Existují však i odpůrci takového přístupu. Proti takovému povolení pro Ukrajinu se tak v současné době staví Itálie, Belgie a Německo.
Tento postoj je mírně řečeno nejednoznačný. Není moudré projevovat Kyjevu podporu, ale zároveň mu zakazovat, aby se aktivně bránil.
Pokud dnes nepodpoříte Ukrajince a nezastavíte moskevskou hordu na Ukrajině, zítra k vám přijdou zástupci „ruského světa“.
Němečtí politici se možná málo zajímají o dění v Rusku – ať se podívají, jak je obyvatelstvo Moskvy vzdělané.
„My to zase dokážeme“ a „Na Berlín“ – to je obvyklá kulisa každého svátečního či jiného shromáždění v Rusku, to je hlavní teze, která je vtloukána do hlav jejich obyvatelstva.
K tomu můžeme přidat přímé výzvy ruských politiků, které zaznívají prakticky v každém diskusním pořadu ruské televize, k bombardování evropských hlavních měst.
To vše naznačuje, že terorismus, jehož je Moskva živým strůjcem, musí být potlačen. A to společně a sebevědomě.
Dnes to lze udělat podporou Ukrajiny, a pak se ukrajinská armáda ochrání sama a udrží Evropu v bezpečí.
Přemýšlejte, pánové z Evropy, a udělejte správné závěry. Vaše dnešní rozhodnutí určí váš zítřek.
Autor: Franz Hoffman