Čína dnes zahájila další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu a označila je za varování před separatistickými činy tohoto ostrova. Čínská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její lodě a letadla se k Tchaj-wanu přiblíží ze severu, jihu, východu i z Tchajwanského průlivu. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že konflikt nebude eskalovat, zvýšilo ale pohotovost.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te na dnešek svolal bezpečnostní schůzku na vysoké úrovni. Spojené státy vyjádřily znepokojení a vyzvaly Čínu, aby zachovala zdrženlivost a vyvarovala se kroků, které by mohly narušit mír a stabilitu.
Čínské ministerstvo obrany uvedlo, že cvičení jsou reakcí na odmítnutí tchajwanského prezidenta z minulého týdne ustoupit požadavkům Pekingu a uznat Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky pod vládou komunistické strany.
„Spojené státy jsou vážně znepokojeny cvičením v Tchajwanském průlivu a v okolí Tchaj-wanu,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí ve Washingtonu Matthew Miller. „Nezávislost Tchaj-wanu a mír v Tchajwanském průlivu jsou vzájemně neslučitelné,“ komentovalo čínské ministerstvo zahraničí cvičení své armády.
Peking provádí vojenské manévry kolem Tchaj-wanu často, ty dnešní jsou čtvrté větší ze všech směrů za poslední dva roky. Vojenské cvičení má podle Pekingu otestovat společné schopnosti čínských jednotek. Lodě a letadla se mají zaměřit na bojovou připravenost hlídek či blokování klíčových přístavů a území. Nebyla však oznámena žádná střelba ani vyhlášena bezletová zóna, píše Reuters.
„Cvičení slouží jako varování před separatistickými činy tchajwanských sil. Jde o legitimní a nutné operace na záchranu státní suverenity a národní jednoty,“ uvedlo čínské velitelství v angličtině i čínštině. Zveřejnilo také mapu devíti oblastí kolem Tchaj-wanu, kde se cvičení koná. Neuvedlo ale, jak dlouho bude trvat. „Je to důležité varování těm, kteří podporují nezávislost Tchaj-wanu, a znamení našeho odhodlání chránit naši národní suverenitu,“ uvedl mluvčí čínského námořnictva.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
Vojenské manévry kolem ostrova jsou podle agentury Reuters odvetným krokem za projev tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea z minulého týdne, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“. Řekl to u příležitosti státního svátku 10. října, který připomíná revoluci z roku 1911, jež ukončila vládu mandžuské dynastie Čching a vedla k vyhlášení Čínské republiky, za jejíhož pokračovatele se Tchaj-wan považuje. Oficiálně se Tchaj-wan totiž nazývá Čínská republika. Laj ale také v projevu minulý týden ve čtvrtek vyzval k dialogu s Čínou a vyzval Peking, aby využil svého vlivu a pomohl ukončit konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. Čínská státní média projev tchajwanského prezidenta kritizovala.
Na čínské vojenské cvičení reagovalo v neděli americké ministerstvo zahraničí. Reakce Pekingu „vojenskou provokací na rutinní výroční projev“ je podle americké diplomacie neopodstatněná a hrozí eskalací.
Americké ministerstvo zahraničí dodalo, že Spojené státy zůstávají oddány své dlouhodobé politice jedné Číny. Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, s Tchaj-wanem ale má čilé neoficiální styky a dodává mu zbraně, což zdůvodňuje tím, že ostrovu pomáhá udržet obranyschopnost. Nezávislost Tchaj-wanu v současné době uznává jen 12 zemí světa, s nimiž ostrov udržuje diplomatické vztahy. Podle webu tchajwanského ministerstva zahraničí jde většinou o malé státy v Karibiku a Tichomoří.
V Praze je dnes bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, vystoupí na 28. ročníku mezinárodní konference Forum 2000 v pražském Kongresovém centru.
