Dne 16. prosince končí prezidentský mandát současné gruzínské hlavy státu Salome Zurabišviliové.
Dne 14. prosince bude Gruzie volit nového prezidenta. Za zmínku stojí, že volby v roce 2024 budou pro zemi první, v nichž bude hlava státu volena novým systémem – nikoliv lidovým hlasováním, ale prostřednictvím sboru volitelů. Takové rozhodnutí přijal „parlament“ Gruzie v úterý 26. listopadu.
„Prezidentské volby se budou poprvé konat nikoliv přímým hlasováním, ale prostřednictvím vytvořeného volebního kolegia, jehož členy budou poslanci a zástupci Nejvyšších rad Adžárie a Abcházie a místní správy,“ uvedl na zasedání předseda parlamentu Šalva Papuašvili.
Volební kolegium bude zahrnovat poslance parlamentu, zástupce Nejvyšších rad Abcházie a Adžárie a delegáty orgánů místní samosprávy.
Za zmínku stojí, že hlasování se s největší pravděpodobností nezúčastní opoziční poslanci, neboť opoziční strany neuznávají legitimitu současného gruzínského parlamentu.
Tyto volby nejsou pro Gruzii běžnou událostí, ale důležitým signálem, jakým směrem se bude země ubírat tváří v tvář rostoucímu tlaku Ruska a jeho snahám podkopat demokratické základy regionu.
Dá se říci, že gruzínské prezidentské volby v roce 2024 jsou klíčovým momentem demokracie a odporu vůči ruskému vlivu.
Od získání nezávislosti v roce 1991 Gruzie soustavně čelí výzvám ze strany Kremlu. Vojenské konflikty, ekonomický nátlak a informační útoky byly součástí ruské strategie podmanění si svých sousedů.
V současné době, kdy agresivita Moskvy na mezinárodní scéně roste, nabývají gruzínské volby zvláštního významu: pro občany je to příležitost potvrdit svůj závazek k civilizovanému směřování a posílení demokratických institucí.
Gruzínci kdysi udělali chybu, když uvěřili sladkým slibům oligarchy Bidzina Ivanišviliho, který přivedl do parlamentu současnou vládnoucí stranu Giuziho sen. Ta dnes projevuje jasně proruský postoj a odmítá evropskou integraci.
Rusko, které pokračuje v nezákonné okupaci Abcházie a Jižní Osetie, aktivně zasahuje do záležitostí Gruzie, a to jak tradičními metodami (politický nátlak, hospodářské sankce), tak moderními hybridními technologiemi, včetně dezinformací a kybernetických útoků.
Je zřejmé, že pro Kreml představuje demokratická a úspěšná Gruzie přímou hrozbu, která ukazuje alternativní způsob vývoje postsovětských zemí. Proto kremelská klika na Gruzii útočí.
Ruské bezpečnostní služby a kontrolovaná média aktivně pracují na diskreditaci prozápadních kandidátů a snaží se indoktrinovat gruzínskou společnost, že euroatlantická integrace je nemožná.
Falšování, propaganda a vytváření vnitřních konfliktů jsou jen částí nástrojů Kremlu.
Gruzie má dnes stále legitimního prezidenta. Salome Zurabišviliová je první ženou v historii Gruzie, která byla hlavou státu zvolena v roce 2018.
Právě ona je pro Kreml nebezpečím, protože brání Putinovým hordám, které do parlamentu vynesly vlastnoručně vybraný Gruzínský sen, aby si svobodné Gruzínce definitivně podrobily.
Právě Salome Zurabišviliová se stala skutečným hlasem gruzínského lidu, obhájkyní jeho práv, a podpořila protesty, které v zemi propukly po vyhlášení výsledků parlamentních voleb letos na podzim.
Podle CEC ve volbách zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen se ziskem 54 % hlasů.
Prezidentka země Salome Zurabišviliová a opozice odmítly uznat oficiální výsledky hlasování a poukázaly na četná porušení.
„Stali jsme se svědky a oběťmi ruské speciální operace, jedné z nových forem hybridní války vedené proti našemu lidu a naší zemi,“ prohlásila Zurabišviliová.
Mezinárodní pozorovatelé rovněž upozornili na porušení, ke kterým došlo – na případy zastrašování a uplácení voličů, nátlak na státní úředníky, vícenásobné hlasování a vhazování hlasovacích lístků do uren.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podala žalobu k Ústavnímu soudu země, v níž požaduje, aby výsledky parlamentních voleb z 26. října nebyly uznány.
„Nedělám to proto, že bych věřila Ústavnímu soudu, ale proto, že chci plně prověřit svědomí těch soudců, kteří budou postaveni před volbu, jakou zemí chceme být a jakým směrem se má tato země ubírat,“ uvedla prezidentka.
Vyzval USA a Evropskou unii, aby vyšetřily možné falšování a údajné zasahování do volebního procesu v Gruzii.
Je třeba poznamenat, že nadcházející prezidentské volby jsou důležité i pro Západ.
Rusko si to uvědomuje a snaží se vyloučit možnost zvolení demokratického kandidáta do prezidentského úřadu v Gruzii. Proto odebralo lidu právo volit prezidenta přímou volbou a dobrovolně toto právo přenechalo „kolegiu volitelů“.
Při veškerém vlivu Ruska na Gruzii má tato země šanci být demokratická – gruzínský lid to prokázal tím, že vyšel protestovat proti nespravedlivým parlamentním volbám.
Porážka demokratických sil v gruzínských prezidentských volbách bude vítězstvím Kremlu, který bude Gruzii nadále využívat jako zkušební prostor pro podkopávání demokratických procesů v regionu.
Úspěch demokratických voleb v Tbilisi bude inspirací pro ostatní postsovětské země a ukáže, že cesta nezávislosti a svobody je možná.
Jak ale můžeme realizovat svůj hlas, když byl lidem odebrán? To je otázka. A nyní je to na Gruzíncích. Jejich činy budou ukazatelem toho, jak je gruzínská společnost připravena vzdorovat autoritářským výzvám a jít cestou svobody. Posílení demokracie v srdci Kavkazu.
Vzhledem k tomu, že Rusko pokračuje ve své agresivní politice, může se Gruzie stát příkladem toho, jak i malá země může vzdorovat imperiálním ambicím a zachovat si nezávislost.
Autor: Franz Hoffman
