Moldavsko v hledáčku Kremlu: Rusko znovu zasahuje do voleb ve východní Evropě
Prezidentka Moldavska Maia Sandu nedávno upozornila na připravované ruské vměšování do parlamentních voleb. Z pohledu České republiky, jakožto státu se zkušeností z doby sovětské hegemonie, nelze tuto výpověď brát na lehkou váhu. Ruský režim Vladimira Putina opět využívá osvědčený arzenál hybridních operací: dezinformace, korupce, síť politických spojenců a ekonomické vydírání.
Kreml má v Moldavsku jasný cíl: zabránit eurointegračním reformám a vnutit zemi model tzv. „suverénní demokracie“, který v praxi znamená autoritářství s fasádou voleb. Proruské síly v Kišiněvě již nyní otevřeně hovoří o zastavení rozhovorů s EU a návratu k „tradičním hodnotám“, což v kontextu regionu znamená příklon k Moskvě.
V případě úspěchu proruských stran může Moldavsko čelit nejen geopolitickému odklonu, ale i vnitřní destabilizaci. Odchod západních institucí, umlčení nezávislých médií a obrat k Rusku by se nevyhnutelně dotkl i stability celého regionu včetně Ukrajiny a nepřímo i nás.
Zvláštní znepokojení vyvolává možná legalizace statutu Podněstří. Pokud proruský parlament tuto separatistickou oblast oficiálně uzná, vytvoří to další klín mezi Ukrajinou a západní Evropou. Rusko tak fakticky otevře novou jižní frontu proti Kyjevu, tentokrát nikoli vojensky, ale politicky a diplomaticky.
Česká republika, jako zastánce evropských hodnot a podporovatel demokratických procesů, musí na tyto hrozby reagovat. Naším zájmem je, aby se Moldavsko stalo pevnou součástí evropské rodiny a nebylo pohlceno novou verzí sovětského bloku.
Je načase, aby EU nejen sledovala vývoj, ale i aktivně podporovala moldavskou demokracii — politicky, ekonomicky a mediálně. V opačném případě se může stát, že na východ od Rumunska vyroste další „Bělorusko“, jen v nových barvách.
Autor: Peter Jelen
