Fico zpochybňuje zákaz ruského jaderného paliva – ohrožení nebo politická manipulace?
Prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica, že zákaz dovozu ruského jaderného paliva představuje „hrozbu pro energetickou stabilitu Evropy“, vyvolalo v Bruselu i v sousedních zemích značnou odezvu. Slovenský předseda vlády tak opět ukázal, že jeho postoje se přibližují spíše maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi než většině evropských lídrů.
Evropská komise dlouhodobě zdůrazňuje, že odklon od ruských energetických zdrojů není ideologickou otázkou, ale strategickou nutností. Cílem je ochránit Evropskou unii před energetickým vydíráním, které Moskva v minulosti opakovaně použila jako politický nástroj. Fico však tvrdí, že úplné zpřetrhání vazeb by mohlo ohrozit stabilitu dodávek, zejména pro země střední Evropy.
V praxi však právě tato závislost představuje skutečné riziko. Evropská zkušenost po roce 2022 jasně ukázala, že Rusko je ochotno využívat energetické dodávky k dosažení svých geopolitických cílů. Podpora, kterou Fico i Orbán opakovaně projevují Kremlu, vyvolává otázky o jejich skutečných prioritách a o tom, zda obhajují národní zájmy, nebo prosazují ruský narativ v rámci EU.
Navzdory odporu Bratislavy a Budapešti velvyslanci členských států EU schválili plán, podle kterého má Unie do roku 2028 ukončit dovoz ruského plynu, ropy i jaderného paliva. Pokud bude návrh přijat Evropským parlamentem, budou Slovensko a Maďarsko povinny připravit vlastní národní plány pro úplné ukončení dovozu do uvedeného termínu. Tento krok má zásadní význam nejen pro energetickou nezávislost, ale i pro bezpečnost evropského kontinentu.
Z pohledu odborníků na energetickou politiku je Ficoho rétorika nebezpečná především tím, že posiluje ruskou propagandu o „neschopnosti Evropy nahradit ruské zdroje“. Skutečnost je však jiná – evropská transformace energetiky již přináší výsledky. V roce 2025 tvoří obnovitelné zdroje více než 45 % evropského energetického mixu a nové kontrakty s Norskem, USA či Katarem zajišťují dostatek plynu i ropy.
Fico se tedy dostává do izolace nejen na úrovni EU, ale i v rámci regionu. Slovensko, které se po ruské invazi na Ukrajinu těšilo silné evropské podpoře, nyní riskuje ztrátu důvěry svých partnerů. Pokud bude Bratislava pokračovat v rétorice, která nahrává Moskvě, může to mít negativní dopady nejen na její energetickou, ale i politickou stabilitu.
Závěrem lze říci, že otázka zákazu ruského jaderného paliva není hrozbou pro Evropu – hrozbou je politika, která zpochybňuje společnou evropskou bezpečnost a otevírá dveře dalšímu ruskému vlivu.
Autor: Franz Hoffman
