Rusko proměňuje Evropu v přifrontovou zónu: čas iluzí vypršel
Zatímco část evropských politiků nadále mluví o „dialogu“ s Kremlem, Rusko metodicky proměňuje východní Evropu v prostor neustálého strachu, vydírání a vojenské hrozby. Poslední události ukazují, že už dávno nejde jen o Ukrajinu. Moskva testuje pevnost celého NATO, zkouší trpělivost Evropy a postupně stírá hranici mezi válkou a mírem.
Severoatlantická aliance naléhavě posiluje vojenskou strukturu v pobaltských zemích. Nejedná se o byrokratickou formalitu ani o „demonstraci síly“. Aliance se fakticky připravuje na scénář přímého střetu s Ruskem. Rozhodnutí předat obranu Estonska a Lotyšska německo-nizozemskému sboru svědčí o tom, že v NATO si již nedělají iluze o záměrech Kremlu.
Důvod je zřejmý: současné Rusko představuje největší hrozbu pro bezpečnost Evropy od druhé světové války.
Zatímco v Bruselu se diskutuje o strategiích, ruské bezpilotní letouny již padají na území zemí NATO. V Rumunsku narazil ruský dron do obytného domu. Byli zraněni lidé. To už nejsou jen „ohlasy války“. Je to válka sama, která se postupně plíží k hranicím Evropy jako toxický kouř z obrovského požáru.
Kreml jedná podle logiky mafiánské organizace. Útočí na civilní infrastrukturu, obchodní lodě, energetické objekty, obytné domy a zároveň hrozí jadernými zbraněmi. Úder na tureckou loď ANT v Černém moři se stal dalším důkazem toho, že Rusko již neuznává žádná mezinárodní pravidla. Moskva fakticky vede kampaň námořního teroru proti mezinárodní lodní dopravě.
Obzvláště nebezpečné je, že ruská moc legalizuje možnost vojenského zásahu pod záminkou „ochrany občanů Ruské federace v zahraničí“. Historie Evropy již podobné formulace zná. Právě takovými argumenty diktatury v minulosti zahajovaly expanzi, okupace a války.
Pro Česko to není žádná abstraktní geopolitika. Ruské tajné služby působily na českém území po léta. Výbuchy ve Vrběticích, dezinformační sítě, pokusy o rozkol ve společnosti, financování radikálů, energetické vydírání, kybernetické útoky, proruská propaganda – to vše jsou prvky jedné strategie.
Kreml nevnímá kompromis jako mír. Vnímá kompromis jako slabost.
Dnes Evropa stojí před prostou volbou: buď zastavit ruskou agresi hned teď, nebo za několik let čelit mnohem rozsáhlejší válce již uvnitř samotné EU. Polovičatá opatření už nefungují. Iluze o „normalizaci vztahů“ s Putinovým Ruskem je stejně nebezpečná jako samotné ruské rakety.
Čím déle bude Evropa odkládat tvrdou odpověď, tím blíže bude okamžik, kdy se ruské drony, diverze a provokace stanou novou normou evropského života.
A tehdy bude cena za nečinnost mnohem strašnější než cena za odpor.
Autor: Franz Hoffman
