Meziroční inflace v Česku v červnu zmírnila na 1,5 procenta
Meziroční inflace v Česku letos v červnu zmírnila z květnových 2,1 procenta na 1,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad růstu spotřebitelských cen z úterý. Ke zmírnění inflace podle statistiků významně přispěl pokles cen pohonných hmot v poslední době po březnovém prudkém zdražení.
„Nafta se v červnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru zhruba za 37 korun za litr a benzin Natural 95 za necelých 40 korun za litr. V případě benzinu Natural 95 to byla nejnižší hodnota od letošního března a v případě nafty od února,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Pohonné hmoty sice dál meziročně zdražovaly, ale růst jejich cen výrazně zpomalil. V červnu činilo zvýšení cen paliv a maziv ve srovnání s loňskem 14,9 procenta, zatímco v květnu zdražovaly o 26,3 procenta.
Nadále pokračoval meziroční pokles cen potravin a nealkoholických nápojů, který se v červnu prohloubil z květnových 1,9 procenta na 3,4 procenta. Zlevnilo například maso o 6,2 procenta, máslo o 35,5 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 29,4 procenta a oleje a tuky o 21,1 procenta. Po květnovém zdražení o deset procent v červnu také zlevnila vejce, a to o 9,5 procenta.
Nadále se snižovaly rovněž ceny odívání a obuvi. Oblečení zlevnilo o 2,2 procenta a obuv o 5,4 procenta.
Na meziroční růst celkové cenové hladiny měly v červnu nadále největší vliv i přes mírnější zdražování ceny v oddíle doprava s nárůstem o 5,7 procenta a také ceny alkoholických nápojů a tabáku s nárůstem o 4,3 procenta. Zvedly se třeba ceny destilátů a likérů o 2,6 procenta, vína o 2,7 procenta, piva o 1,4 procenta a tabákových výrobků o 5,8 procenta.
V bydlení stouply ceny nájemného za bydlení o 5,9 procenta, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 5,1 procenta, vodného o 3,9 procenta, stočného o 3,8 procenta a tepla a teplé vody o 1,7 procenta. Ceny elektřiny naopak meziročně klesly o 11,5 procenta a zlevnil i zemní plyn o 5,2 procenta. Náklady vlastnického bydlení, tzv. imputované nájemné, meziročně vzrostly o 5,2 procenta, zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Ceny stravovacích služeb vzrostly o 4,2 procenta a ceny ubytovacích služeb o 6,1 procenta.
Ceny zboží celkově v červnu meziročně klesly o 0,4 procenta. Ceny služeb naopak o 4,5 procenta vzrostly.
Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v zemi v červnu o 0,3 procenta. Ceny zboží se snížily o 0,8 procenta, zatímco ceny služeb o 0,4 procenta vzrostly. Klesly oproti květnu ceny pohonných hmot a maziv o 8,1 procenta a například ceny vajec o 19,7 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 11,4 procenta a másla o 9,4 procenta. Průměrná červnová cena másla 142 korun za kilogram byla podle statistiků nejnižší od srpna roku 2021. Rostly podle ČSÚ hlavně ceny v oddíle rekreace, sport a kultura, třeba organizované dovolené a zájezdy zdražily o 2,6 procenta. Z potravin zdražily hlavně brambory o 6,7 procenta.
Česko si v červnu v evropském žebříčku inflace polepšilo. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen o 1,5 procenta znamenalo čtvrtou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných zemí, zatímco v květnu bylo Česko sedmé. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, jejíž závěry má ČTK k dispozici. Rychleji než v Česku rostly ceny ve všech sousedních zemích.
ČSÚ dnes také zveřejnil informace o květnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny se meziročně i meziměsíčně zvýšily shodně o 0,8 procenta. Ceny dovozu byly ve srovnání s loňským květnem vyšší o 3,2 procenta a meziměsíčně o 0,7 procenta. „Značně se zvýšily ceny koksu a rafinovaných ropných produktů, ve vývozu o 50 procent a v dovozu o 68,7 procenta. Tento růst byl tlumen meziročním posílením kurzu koruny vůči euru a dolaru,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Analytici: Nízká inflace k poklesu sazeb nepovede, postaraly se o ní potraviny
Nízká inflace ke snižování úrokových sazeb centrální banky nyní nepovede, protože se o ni postaraly dvě nevyzpytatelné položky spotřebního koše, potraviny a pohonné hmoty. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Pokles inflace pod dvě procenta podle nich nejspíš nebude mít dlouhého trvání.
„Výsledky jsou mnohem nižší, než se kterými počítala analytická obec. Nicméně z pohledu ČNB se mnoho nemění, když inflaci táhnou dolů rozkolísané složky, které mohou rychle otočit směr. Ostatně nám to ukázal tento týden, kdy příměří na Blízkém východě je v ohrožení, což se projevilo nárůstem ceny ropy Brent na světových trzích až o desetinu,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. „V podobném duchu se vyjádřil i člen bankovní rady Jakub Seidler, tudíž návrat ke snižování úrokových sazeb můžeme vyloučit,“ dodal.
Zpomalení inflace na 1,5 procenta vypadá na první pohled jako výrazný obrat, jeho příčiny jsou ale z velké části jednorázové, souhlasil partner skupiny Moore CR Petr Kymlička. Uklidnění situace na Blízkém východě srazilo ceny ropy a s nimi i pohonných hmot, meziročně zlevňují také potraviny a energie. Pohled pod povrch je však podle něho méně optimistický. Ceny služeb rostou tempem okolo čtyř a půl procenta a pokračuje růst mezd, který neodpovídá vývoji produktivity, podotkl.
„Hlavní příčinou nečekaně nízké červnové inflace jsou potraviny, které vykázaly meziměsíční zlevnění o 1,3 procenta,“ upozornil analytik Investiky Vít Hradil. Pokud by se potraviny od celkového výsledku odečetly, činila by meziroční inflace 2,6 procenta. Na příznivý efekt potravin přitom nelze dlouhodobě spoléhat a s velkou pravděpodobností bude v nadcházejících měsících slábnout. Navíc je nutné vést v patrnosti, že oficiální hodnotu inflace stále snižuje i administrativní zásah v podobě převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát, které inflační statistiku opticky zlepšuje o několik desetin procentního bodu, poznamenal.
„Meziroční inflace pod dvěma procenty je skvělou zprávou pro českou ekonomiku i české domácnosti,“ řekl ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Bez výrazného zlevňování potravin by se ale i podle něj na takto nízkou inflaci Česko vůbec nedostalo. Právě potraviny v současnosti v Česku zlevňují téměř nejrychleji v celé Evropské unii, rychlejší pokles cen vykazuje už jen Švédsko, připomněl.
Už na podzim by se meziroční inflace mohla vrátit nad dvě procenta a na přelomu roku může atakovat hranici tří procent, odhadl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Problém spočívá v tom, že zatímco zvýšená inflace ve službách má dlouhodobější charakter, současné zlevňování potravin nemusí vydržet dlouho. Vedle toho se do spotřebitelských cen začnou postupně promítat i dražší energie. Inflační výhled pro příští rok, který je pro ČNB klíčový, proto zatím nevypadá příliš optimisticky, uzavřel.
