Vrbětice se vrací do hry: dva srpnové výbuchy zasáhly evropský obranný průmysl
Bulharsko a Itálie zažily během jediného srpnového týdne roku 2026 dva vážné incidenty v zařízeních spojených s výrobou a skladováním munice. Pro českého čtenáře má tato zpráva zvláštní váhu — připomíná totiž případ, který se před více než deseti lety odehrál přímo na českém území: výbuchy ve Vrběticích.Vrbětice jako výchozí bod
16. října a 3. prosince 2014 vybuchly ve Vrběticích dva sklady munice. Po letech vyšetřování dospěly česká policie a bezpečnostní služby k závěru, že za operací stála ruská vojenská rozvědka — konkrétně důstojníci jednotky GRU, tedy vojenské zpravodajské služby ozbrojených sil Ruské federace. Kauza Vrbětice vedla k bezprecedentní diplomatické roztržce mezi Prahou a Moskvou a dodnes představuje nejznámější a nejlépe zdokumentovaný případ sabotáže proti skladu munice na evropském území. Právě tento případ je dnes znovu připomínán v souvislosti s dvěma novými výbuchy, k nimž došlo v srpnu 2026 v Bulharsku a v Itálii.
10. srpna 2026: požár u bulharské firmy EMCO
Dne 10. srpna 2026 vypukl požár v areálu společnosti EMCO poblíž města Trjavna v Bulharsku a následně vyvolal výbuch ve skladu munice. Podle předběžné verze bulharských úřadů měl požár vzniknout v přepravním vozidle a odtud se rozšířit do skladu. Oficiální příčinou je tedy zatím nehoda způsobená vozidlem — areál se však již dříve objevil v předchozích vyšetřováních možných operací ruských tajných služeb.
Majitel firmy EMCO, Emilian Gebrev, přežil v roce 2015 pokus o otrávení. Bulharská prokuratura následně prošetřovala možnou účast šesti ruských občanů na čtyřech výbuších, k nimž došlo v letech 2011 až 2020 ve skladech a firmách spojených s municí v Bulharsku. V některých z těchto objektů byl uložen materiál určený na vývoz do Ukrajiny a Gruzie — proto bulharské úřady již dříve hodnotily tyto případy jako možnou součást série sabotážních operací, jejichž cílem bylo ničit zásoby zbraní a přerušovat jejich dodávky do zemí, které Moskva považuje za protivníky.
13. srpna 2026: exploze v italském závodě KNDS Ammo Italy
Pouhé tři dny po bulharském incidentu, 13. srpna 2026, otřásl silný výbuch závodem KNDS Ammo Italy asi 40 kilometrů od Říma. Jde o významnou součást evropského obranného průmyslu — podnik vyrábí střední a velkorážovou munici a další produkty určené k vojenskému použití. Podle prvních informací mělo v areálu nejprve dojít k požáru v prostoru lisování střelného prachu, který následně vyvolal silnou explozi. Oficiální příčina zatím nebyla stanovena.
Případné vyřazení tak významného zařízení z provozu, byť jen částečné, by omezilo schopnost evropského obranného sektoru zajistit dostatečné množství dělostřelecké munice — právě v okamžiku, kdy se země Aliance snaží obnovit a rozšířit vlastní zásoby.
Ukrajinské arzenály jako varovná historie
Sled podobných incidentů zasáhl v minulosti také Ukrajinu. 29. října 2015 vybuchl sklad munice ve Svatovém v Luhanské oblasti, přibližně 100 kilometrů od tehdejší frontové linie — zahynuly nejméně dvě osoby, nejméně dalších osm bylo zraněno a stovky budov byly poškozeny. Ukrajinští vyšetřovatelé případ hodnotili jako teroristický čin.
23. března 2017 zasáhla série výbuchů arzenál v Balaklii v Charkovské oblasti, jeden z největších skladů munice na Ukrajině s přibližně 138 tisíci tunami materiálu. Vrchní vojenský žalobce tehdy hovořil přímo o sabotáži a možné ruské odpovědnosti. O půl roku později, 26. září 2017, explodoval strategický arzenál v Kalynivce ve Vinnycké oblasti, kde bylo uloženo 83 tisíc tun munice, z toho zhruba 63 tisíc tun stále použitelných. 9. října 2018 pak začaly výbuchy v šestém arzenálu v pořadí, poblíž Ični v Černihivské oblasti. Zástupci ukrajinského ministerstva obrany tehdy zdůrazňovali, že k detonacím docházelo v intervalech a na různých místech areálu — což označili za zřejmý znak sabotáže, nikoli náhodné závady.
Jen v Balaklii a Kalynivce bylo před požáry uloženo přes 200 tisíc tun munice. Ztráta těchto zásob byla vážnou ranou pro ukrajinské ozbrojené síly v předvečer rozsáhlé ruské invaze 24. února 2022. Ukrajinské úřady i vojenské orgány opakovaně vyšetřovaly incidenty z let 2015 až 2018 jako možné operace ruských tajných služeb.
Nárůst ruských hybridních operací v Evropě
Podle hodnocení amerického think-tanku Center for Strategic and International Studies stoupl počet žhářských útoků a sabotáží v Evropě spojených s ruskými aktivitami ze dvou případů v roce 2022 na dvanáct v roce 2023 a na čtyřiatřicet v roce 2024. Západní představitelé dále uvedli 145 zdokumentovaných epizod ruské hybridní činnosti v Evropě — od žhářství přes poškozování infrastruktury až po kybernetické operace a využívání najatých vykonavatelů.
Zranitelnost evropského obranného průmyslu je o to výraznější, že se zásoby munice řady zemí NATO v posledních letech výrazně snížily, zatímco zbrojní průmysl teprve začal navyšovat výrobu ve velkém měřítku. Z vojenského hlediska dává postupné omezování zdrojů potenciálního protivníka ještě před vypuknutím konfliktu Moskvě výhodu oproti pokusu zasáhnout lépe chráněné objekty až po zahájení války. Incidenty rozprostřené do více zemí mohou navíc vyvolat souhrnný dopad na obranný potenciál celého evropského křídla Aliance.
Varování NATO a Bundeswehru
Koncem roku 2025 varoval generální tajemník NATO Mark Rutte, že Rusko by mohlo být připraveno použít sílu proti Alianci přibližně během pěti let. Podobný postoj zaujalo i velení Bundeswehru, které považuje za nutné připravit Německo na možný velký konflikt s Ruskem do roku 2029, případně dříve. V tomto kontextu odpovídá omezování evropské produkce a zásob munice ruským strategickým zájmům a zvyšuje zranitelnost logistických prvků obrany Aliance.
Náhoda, nebo vzorec?
Nelze dnes tvrdit, že každý požár či výbuch v evropském zbrojním podniku je výsledkem ruské sabotáže — oficiální příčina exploze v KNDS Ammo Italy stále není stanovena a bulharské úřady u případu EMCO prozatím uvádějí verzi nehody způsobené vozidlem. Je však doloženo, že ruské tajné služby již operace tohoto typu v Evropě v minulosti využívaly, a že snižování zásob, zpomalování výroby a vyšší zranitelnost zastaralé infrastruktury odpovídají strategickým zájmům Moskvy.
Pro Česko, které si samo prošlo zkušeností Vrbětic, představuje tato nová sekvence — spojující bulharský a italský případ s dřívějšími útoky na ukrajinské arzenály — připomínku, že hrozba sabotáží proti evropské zbrojní infrastruktuře nezmizela. Naopak, na pozadí zesílené ruské hybridní aktivity a varování NATO o možném konfliktu do konce této dekády nabývá téma ochrany výrobních a skladovacích kapacit munice v Evropě na naléhavosti.
Autor: Franz Hoffman
