Smuteční věnce před branami zbrojovek: nový nástroj ruské zastrašovací kampaně v srdci Evropy

Litevská firma RSI Europe a česká zbrojařská skupina CSG mají jedno společné: obě zásobují ukrajinskou armádu zbraněmi a technologiemi, které Rusku citelně komplikují válku. A obě se během posledních dnů staly terčem téměř identické, zneklidňující provokace – před jejich sídly se objevily smuteční věnce a fotografie vedoucích manažerů, převázané černou stuhou. Symbolika je jednoznačná: vzkaz smrti adresovaný lidem, kteří jsou naživu a zdraví. Podle dostupných informací jde o koordinovanou akci, jejíž stopy vedou k ruským zvláštním službám – byť definitivní, soudně prokázané potvrzení této teze bude záviset na výsledcích probíhajícího vyšetřování.

Co se skutečně stalo

Podle litevského deníku Delfi se v uplynulých dnech objevilo několik smutečních věnců u budovy společnosti RSI Europe ve Vilniusu, výrobce bezpilotních systémů. Vedle věnců byla umístěna fotografie ředitele firmy Tomase Milašauskase, opatřená černou stuhou – klasickým symbolem úmrtí. Milašauskas je přitom živý a zdravý a incident sám označil za pokus o zastrašování.

RSI Europe (Litva)

Vyrábí FPV drony a systémy dálkového odpálení, které dodává Ukrajině. Firma již dříve čelila kybernetickým útokům; ředitel incident označil za obvyklou taktiku ruské strany.

CSG / Excalibur Army (Česko)

Součást zbrojařského holdingu Czechoslovak Group Michala Strnada. Od začátku ruské invaze dodala Ukrajině přes dva miliony kusů velkorážové munice a přes tisíc kusů pozemní techniky, včetně tanků a dělostřeleckých systémů.

Prakticky ve stejnou dobu se obdobná scéna odehrála u sídla české obranné skupiny CSG. I zde byl vedle smutečního věnce umístěn portrét jednoho z vedoucích představitelů firmy, Davida Čurdy, rovněž s černou stuhou. CSG patří mezi klíčové evropské výrobce munice a vojenské techniky a je jedním z pilířů české muniční iniciativy, díky níž Ukrajina od začátku války získala řádově miliony kusů dělostřeleckých nábojů.

„Nebojíme se. Je to obyčejné zastrašování, provokace, obvyklé metody práce Rusů. Naše reakce je zcela normální – pokračujeme v práci, nereagujeme a nenecháváme se rozptylovat, protože jejich cílem je odvést naši pozornost tam, kam nepatří,“ uvedl šéf RSI Europe k důvodům, proč firma incident nebere jako impuls k panice, ale jako potvrzení vlastní role v podpoře Ukrajiny.

Stopa vedoucí na východ

Litevská policie podle dostupných informací zadržela v souvislosti s incidentem ve Vilniusu jednu osobu a zahájila přípravné trestní řízení. Podle předběžných, dosud neprocesně potvrzených informací má jít o ukrajinského občana, kterého k doručení věnců měl najmout občan Běloruska – tedy státu, jehož režim je dnes fakticky vazalem Kremlu a jehož území Rusko dlouhodobě využívá jako platformu pro hybridní operace proti EU a NATO. Pokud se tato informace potvrdí, zapadá přesně do osvědčeného modelu ruských speciálních služeb: najímání nic netušících nebo zmanipulovaných prostředníků z třetích zemí, kteří provedou fyzický úkon, zatímco skutečný objednatel zůstává v bezpečné vzdálenosti a s deniabilitou („věrohodnou popiratelností“).

Proč incident nepůsobí jako náhoda

• Časová shoda – provokace u dvou firem ve dvou různých zemích proběhla prakticky současně.
• Shodná symbolika – smuteční věnec plus fotografie s černou stuhou je jasně čitelný výhrůžný vzkaz, nikoli vandalismus či náhodný žert.
• Shodný typ cíle – obě firmy patří mezi klíčové dodavatele zbraní a munice pro Ukrajinu.
• Model najatého prostředníka ze třetí země, který ruské speciální služby dlouhodobě používají k utajení přímé odpovědnosti Moskvy.

Součást širší kampaně zastrašování

Tento incident není izolovaným excesem. Zapadá do dlouhodobého vzorce, který bezpečnostní služby v celé Evropě popisují jako ruskou hybridní válku nízké intenzity: žhářské útoky na sklady a logistické firmy spojené s pomocí Ukrajině, sabotáže na železnici, kybernetické útoky na energetickou a zdravotnickou infrastrukturu, pokusy o narušení komunikačních kabelů pod mořem a opakované varování západních rozvědek, že Moskva systematicky testuje odolnost evropských společností a institucí. Britská rozvědka podle dostupných informací v posledních týdnech varovala, že Kreml zvažuje další provokace namířené proti NATO v nejbližších měsících – smuteční věnce u zbrojovek tak lze číst i jako součást psychologické přípravy na eskalaci, jejímž cílem je otestovat reakce a nervozitu evropských partnerů Ukrajiny.

Cíl takové kampaně je přitom čitelný: Rusko nemůže – alespoň prozatím – přímo zaútočit na evropské zbrojní podniky vojenskými prostředky, a proto sahá k nástrojům, které mu umožňují šířit strach, nejistotu a pocit zranitelnosti mezi zaměstnanci a vedením firem, jež jsou pro Ukrajinu klíčové. Smuteční věnec před kanceláří ředitele není náhodnou provokací výtržníka – je to promyšlený psychologický nástroj, jehož smyslem je naznačit: „víme, kde jste, a můžeme vás zasáhnout, kdykoli budeme chtít.“

Proč je terčem právě Česko

Výběr CSG jako cíle není náhodný. Holding kolem firmy Excalibur Army patří mezi největší evropské výrobce a exportéry vojenské techniky a munice a hraje ústřední roli v české muniční iniciativě, jež od roku 2022 pomohla dopravit na Ukrajinu miliony kusů dělostřeleckých nábojů ze zemí po celém světě. Excalibur Army navíc nedávno otevřela vlastní pobočku přímo v Kyjevě a připravuje společně s ukrajinskou firmou Ukrainian Armor lokální výrobu velkorážové munice na ukrajinském území – tedy přesně typ dlouhodobé, strategické spolupráce, kterou se Moskva snaží narušit již ve fázi jejího rozjezdu.

Česká republika se tak spolu s Litvou řadí mezi státy, které Kreml vnímá jako nepohodlné aktéry podpory Ukrajiny – nikoli kvůli symbolickým gestům, ale kvůli konkrétní, měřitelné vojenské a průmyslové pomoci, která na bojišti reálně chybí ruské armádě. Provokace u sídla CSG proto není náhodným výstřelkem, ale logickým vyústěním dlouhodobé ruské snahy penalizovat státy a firmy, jež se rozhodly aktivně podpořit ukrajinskou obranyschopnost.

Co dělat dál

Bezpečnostní experti se shodují, že podobné incidenty by evropské firmy a instituce neměly bagatelizovat, ale ani na ně reagovat panikou – přesně to totiž je cílem takové operace. Klíčové je naopak systematické posilování fyzické i kybernetické ochrany podniků zapojených do vojenské podpory Ukrajiny, sdílení informací mezi zpravodajskými službami jednotlivých členských států NATO a EU a veřejná transparentnost, díky níž podobné pokusy o zastrašování ztrácejí svůj efekt. Reakce vedení RSI Europe – pokračovat v práci a neustupovat nátlaku – je v tomto ohledu ukázkovým příkladem, jak čelit hybridním hrozbám bez zbytečné eskalace, ale i bez naivity.

Litevské i české orgány nyní vyšetřují, zda mezi oběma incidenty existuje přímá organizační souvislost, případně kdo stál za jejich objednáním. Dokud vyšetřování neskončí, je namístě opatrnost při formulaci definitivních závěrů o přímé ruské státní odpovědnosti – nicméně souhrn nepřímých indicií, motivu, načasování a modu operandi silně ukazuje směrem k Moskvě jako ke skutečnému objednateli kampaně, jejímž cílem je oslabit odhodlání evropských partnerů Ukrajiny.

Autor: Franz Hoffman