Kdo ohlídá hlídače? V Magdeburgu usedla ke kontrole kontrarozvědky strana, kterou kontrarozvědka sleduje

Zemský sněm Saska-Anhaltska zvolil do orgánu, který dohlíží na zemský Úřad na ochranu ústavy, dva poslance AfD – strany, již týž úřad označuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Čtvrté křeslo získalo BSW. Pro spojence, kteří si s Berlínem vyměňují citlivé poznatky o ruských agentech, je to varovný signál.

Čtvrtek večer v Magdeburgu

Ve čtvrtek 19. listopadu zvolil zemský sněm Saska-Anhaltska čtyři poslance do Parlamentního kontrolního grémia (PKG). To je orgán, který dohlíží na zemský Úřad na ochranu ústavy, tedy místní obdobu kontrarozvědky. Úřad sleduje extremisty, odhaluje špionáž a mapuje také aktivity ruských zpravodajských služeb. Do čtyřčlenného grémia poprvé v historii pronikli dva poslanci Alternativy pro Německo (AfD): předseda zemského sněmu Tobias Rausch a vnitropolitický mluvčí Matthias Büttner. Doplňují je Chris Schulenburg z CDU a Thomas Schulze, předseda poslaneckého klubu Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW). V minulém volebním období přitom AfD v grémiu zastoupena nebyla.

Pozorovaný kontroluje pozorovatele

Právě v tom spočívá paradox, který německá média nazývají střetem zájmů. Zemský úřad označuje saskou-anhaltskou AfD od listopadu 2023 za prokazatelně pravicově extremistické uskupení. Šéf úřadu Jochen Hollmann po zářijových volbách, které AfD vyhrála, hovořil o dosavadním vrcholu normalizace pravicového extremismu ve východoněmeckých zemích. Strana, jejíž činnost úřad dokumentuje, tak získala polovinu míst v orgánu, který rozhoduje o tom, zda a jak se úřad ke svým povinnostem staví.

Čísla ukazují, jak těsná byla arytmetika. AfD má v zemském sněmu 39 z 83 mandátů, tedy stejně jako CDU, SPD, Linke a Zelení dohromady. Její návrh získal 44 hlasů při potřebných 42, takže se neobešel bez podpory z jiných klubů. BSW, které má pět poslanců, neuspělo se svým kandidátem Thomasem Schulzem v prvním kole ani jediným hlasem, večer však už mezi zvolenými stál. Dva zástupci AfD a jeden zástupce BSW dohromady tvoří tři ze čtyř křesel, tedy formální většinu, pokud by hlasovali společně.

Co grémium ví – a koho jmenuje

Grémium je pravidelně informováno o práci a poznatcích úřadu. Jednání jsou podle zákona přísně důvěrná a členové jsou vázáni mlčenlivostí. Poslanci se přitom na rozdíl od externích členů dalších kontrolních orgánů zvláštní bezpečnostní prověrce nepodrobují: ustanovení o rozšířené prověrce se na členy zemského sněmu nevztahuje.

Důležitá je i druhá role grémia. Právě ono jmenuje nezávislou komisi G10, která kontroluje zásahy do listovního, poštovního a telekomunikačního tajemství, tedy především odposlechy. Členové komise G10 nesmějí zasedat v PKG, takže AfD ani BSW do ní své lidi neusadí. Podílejí se však na výběru těch, kdo o odposleších rozhodují. Kontrolovaný subjekt tak získává vliv nejen na dozor, ale i na dozor nad dozorem.

Důvěra jako měna spojenců

Evropská bezpečnost stojí na pravidelné výměně informací mezi službami. Funguje pravidlo, že poznatek, který partner poskytne, nesmí jít dál bez jeho souhlasu. Čím důvěrnější zdroj, tím přísnější pravidlo. Pokud si německá služba nebude jistá, kdo všechno uvidí její zprávy o ruských agentech, začne zvažovat, co ještě sdílet, a stejně se zachovají její partneři. Aby bezpečnost utrpěla, není nutné, aby někdo něco vynesl. Stačí, že partneři přestanou sdílet.

Právě tuto obavu německé úřady už vzaly vážně. Podle deníku Die Zeit, na který odkazují další média, obsahuje připravovaná reforma tajných služeb ustanovení, podle něhož může Verfassungsschutzverbund, tedy spolek spolkového a zemských úřadů, omezit spolupráci s jednotlivými zeměmi. Stane-li se tak, ohrožují-li se přemrštěně důležité bezpečnostní zájmy spolku nebo některé země. Ve spolkovém sněmu přitom AfD ani Linke v obdobném grémiu nezasedají, protože jejich kandidáti nezískali potřebnou většinu.

Pohled z Prahy

Česko ví, jak trpělivé a důsledné ruské služby umějí být. Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 připsala česká vláda v roce 2021 důstojníkům ruské vojenské rozvědky GRU a od té doby se hybridní hrozby staly součástí běžné bezpečnostní debaty. Poučení je jednoduché: protivník hledá nejslabší článek v řetězci a nemusí jít o zpravodaje s falešným pasem, může jít i o legální politický vliv a přístup k informacím.

Dodejme, že AfD dlouhodobě prosazuje zmírnění sankcí vůči Rusku a BSW kritizuje sankce i dodávky zbraní Ukrajině. Neznamená to, že by jejich poslanci informace vědomě předávali. Důkazy o něčem takovém nikdo nepředložil. Znamená to ale, že politická orientace obou stran je z hlediska spojenců legitimním důvodem k obezřetnosti.

Co říkají zastánci

Druhá strana argumentuje, že opozičním stranám patří v parlamentním dozoru místo podle výsledku voleb a že zvolení proběhlo demokraticky, s hlasy a návrhem i z řad CDU. Zdůrazňuje také, že členové grémia podléhají mlčenlivosti, jejíž porušení má právní následky. Vyloučit je z dozoru nad službou by podle nich znamenalo oslabit parlamentní kontrolu, nikoli ji posílit.

Oba argumenty mají váhu, ale neodpovídají na jádro problému. Otázka nezní, zda někdo poruší zákon. Zní, zda partneři Německa uvěří, že se tak nestane, a bez této víry se výměna informací, na níž stojí i naše bezpečnost, zadrhne. Magdeburg proto není jen německou záležitostí. Je to zkouška, jak dlouho udrží evropské demokracie pravidla, která samy vytvořily k vlastní ochraně.

Peter Jelen

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.