Rusko poskytuje světu vakcínu Sputnik V, ale jeho vlastní obyvatelstvo zaostává s očkováním

Rusko začalo energicky vyvíjet vakcínu proti covid-19, ale již netouží po očkování vlastní populace. Samotný prezident Vladimir Putin dává přednost očkování proti běžné chřipce. Analytici uvedli, že země přijímá objednávky vakcín z celého světa tak využívá snahu o potlačení pandemie k rozšíření své sféry vlivu.

Srbský prezident Aleksandar Vučič v lednu řekl: „V dnešní době je mnohem snazší vlastnit jaderné zbraně než vakcíny.“ V té době do Srbska dorazil téměř milion čínských vakcín od společnosti Sinopharm.

Srbská premiérka si ale nechala aplikovat vakcínu od západní firmy Pfizer-BioNTech. Od té doby země doplnila desítky tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, podepsala smlouvu na vybudování továrny na plnění lahviček s ruskými vakcínami a má nejrychlejší proces očkování na evropském kontinentu. Bělehrad má v současné době tolik vakcín, že začal rozvíjet vlastní „očkovací diplomacii“, poskytuje tisíce dávek do sousední Severní Makedonie a připravuje se na dodávku dalších vakcín do dalších zemí.

Soutěž o vakcínu

Rusko je jednou ze zemí, která pomáhá Srbsku na cestě do neporazitelného světa. Od začátku pandemie byly koronavirem infikovány více než čtyři miliony lidí, což je na druhém místě za USA, Indií a Brazílií. Kromě toho na tuto nemoc zemřelo téměř 85 000 lidí v zemi. Není divu, že vývoj vakcín byl vždy nejvyšší prioritou Ruska. A mnohokrát se mu to podařilo.

V současnosti Rusko vyprodukovalo a schválilo hned tři preparáty: Sputnik V, EpiVakKorona a CoviVac. Vakcínu, pojmenovanou po symbolu sovětského vesmírného úspěchu, úřady schválily v srpnu. Do poloviny roku jí má být vyrobeno 83 milionů dávek. A zatímco většina zemí začínala s vakcinací až po Vánocích, Rusko očkovalo Sputnikem V jako první na světě už loni na konci listopadu.

Vhodným tempem mohla tato 146 milionů zemí očkovat velkou část populace. Má však určité překážky. Sputnik V byl uznán ruskými úřady před koncem klinického hodnocení a účastnili se ho nedostatečně zastoupení dobrovolníci. Vědci to důrazně kritizovali. Poté byla vakcína testována pouze na několika desítkách vojáků. Nelíbí se jí také nízká transparentnost procesu jeho vývoje.

Ani ruská veřejnost přitom své vlastní vakcíně nedůvěřuje. Prosincový průzkum provedený nezávislou společností Levada Center ukázal, že více než polovina Rusů ji odmítá (58 %). 60 % z odmítačů chtělo počkat, až bude látka dobře otestována, nebo se bála vedlejších účinků.

Rusko mělo v polovině února naočkováno kolem 2,2 milionu lidí, přičemž obě potřebné dávky vakcíny Sputnik V dostalo 1,7 milionu osob. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na Denise Logunova, náměstka ředitele Národního centra pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji, jež vakcínu Sputnik V vyvinulo.

Naproti tomu k 25. únoru v méně obydlené oblasti Chile (18,73 milionu obyvatel) očkovaly vakcínou během tří týdnů 3 miliony lidí. Chile proto dostalo očkování na jednoho obyvatele covid-19 před všemi evropskými zeměmi kromě Velké Británie a blíží se Spojeným státům. Výroba není omezena. Podle údajů analytické společnosti Afirmity vyvezlo Rusko 388,1 milionu dávek vakcín do zahraničí (do asi 20 zemí). Někteří prodali, jiní darovali. Problém nemusí spočívat v nedostatečné přípravě, ale v preferencích, které se mírně liší.

Diplomatický boj

Server Politico napsal, že rostoucí úsilí o co nejrychlejší očkování souvisí s používáním vakcín jako mocenského nástroje. Vakcíny otevřely své brány Číně, Rusku a Indii v oblastech, které dosud neměly dopad, jako je Jižní Amerika, Afrika a jihovýchodní Asie. Vladimir Putin podle serveru využívá k nabízení Sputniku V diplomatické summity. Moskvě se hodilo i zpoždění v očkovacím programu Evropské unie k tomu, aby prodala své preparáty Budapešti.

Tyto země nejsou jedinými účastníky diplomatické očkovací hry. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také na konci února připustil, že sdílel vakcíny se spřátelenými zeměmi, které v minulosti prokázaly přízeň Izraele. Mezi země, kam vakcínu poslal, patří i Česká republika (5 000 dávek). Tato částka je však ve srovnání s výše uvedenou oblastí zanedbatelná.

Co budou Rusko či Čína za svoji štědrost chtít? Platbu za poskytnutí vakcíny nebudou zřejmě vyžadovat okamžitě, myslí si analytici. „Rusko a Čína se neobracejí na rozvojové země s heslem něco za něco,“ řekla k tématu Agathe Demaraisová z výzkumné a analytické divize společnosti Economist (EIU). „V dlouhodobém horizontu se to ale vyplatí. A ruské a čínské vedení chápe, že pandemie tu s námi bude ještě po dlouhou dobu.“ Rusko i Čína se dle ní snaží posílit své globální postavení. Dodala, že jde o dlouhodobou strategii, takže jestli jsou obdarované země chudé nebo bohaté, nyní nehraje žádnou roli.

„Posílení naší dlouhodobé globální přítomnosti způsobí, že budou mít dopad na rozvojové země. Postupem času budou klást určité malé požadavky, které tyto země nebudou moci odmítnout. Rusko a Čína se snaží prezentovat jako zachránci, ale jsou tu i rizika – měly problémy s výrobou, nedostatečně očkují svou vlastní populaci. Je možnost, že jen nadměrně slibují a sliby nesplní,“ varovala Demaraisová, která strávila několik let jako diplomatka v Moskvě.

Čína a Rusko neposkytují jenom vakcíny, ale také továrny na jejich výrobu a pracovníky jako součást své dlouhodobé strategie. Prozatím byl Sputnik V schválen (pro nouzové užívání) asi ve dvacítce zemí světa. Kromě Maďarska jsou to například Argentina, Bělorusko, Arménie, Turkmenistán, Bolívie, Pákistán, Palestina, Srbsko nebo Spojené arabské emiráty.

Na nedostatečnou poptávku si Ruská federace rozhodně nemůže stěžovat. Podle údajů Národního centra pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji země obdržela předběžné objednávky na 2,4 miliardy dávek z 50 zemí světa, což by znamenalo naočkování 1,2 miliardy lidí. Podle agentury TASS bude Rusko schopné dodat v roce 2021 dávky vakcíny pro 700 milionů osob.

„Stále přemýšlíme, proč Rusko nabízí, teoreticky, miliony a miliony dávek, zatímco nedělá dostatečné pokroky ve vakcinaci svých vlastních obyvatel,“ komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Tohle je otázka, která by měla být zodpovězena,“ cituje ji Politico.

Stálá mise Ruské federace při EU na slova von der Leyenové okamžitě reagovala s tím, že očkování vlastních občanů představuje pro Rusko absolutní prioritu. Zastoupení trvalo na tom, že snahy dodávat vakcínu Sputnik do jiných zemí nijak nesouvisejí s dostupností pro ruskou populaci. Proč je stále tak málo Rusů naočkováno a tolik očkovací látky se vyváží, ale neuvedlo.

Další zvláštností je, že se Sputnikem (ani jinou vakcínou proti covidu) zatím nenechal naočkovat ruský prezident Vladimir Putin. Ten přitom již několik měsíců nevyšel na veřejnost právě z obavy před nákazou. Vakcína by mu tedy umožnila se opět pohybovat mezi lidmi.

Podle listu Kommersant Putin uvedl, že si nehodlá „hrát na opičku“ a nechat se očkovat před zraky kamer. Vysvětlil také, že má očkovací plán, který zahrnuje vakcinaci proti chřipce a pneumokoku, a proto musí být termín očkování proti covidu stanoven s rozmyslem.

Putin však nevyloučil, že si po konzultaci s lékaři nechá aplikovat Sputnik V na konci léta či začátkem podzimu. O tom, že se nechá očkovat, se poprvé zmínil v rozhovoru s korejským prezidentem Mun Če-inem v září roku 2020. V prosinci loňského roku ale na tiskové konferenci řekl, že se zatím nemůže nechat očkovat, protože vakcína v Rusku ještě není dostupná lidem jeho věkové kategorie. O několik dní později však ruské ministerstvo zdravotnictví zahájilo očkování osob nad 60 let. Putin letos oslaví 69. narozeniny.

Země EU Sputnik V nadále odmítají tvrzení, že přípravek dosud nebyl schválen Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). EMA však ani neschválila jeho použití, protože od 17. února Brusel nezaregistroval žádost výrobce o schválení.

Členské země EU, které očkování daným preparátem povolí, proto budou podle ní muset nést zodpovědnost za důsledky.

Tereza Hermochová