Ruský velvyslanec v Praze: Putinův muž nechal z mapy zmizet náměstí Borise Němcova

Když velvyslanec Ruské federace v Česku Alexandr Vladimirovič Zmejevský vystupoval počátkem února před Černínským palácem ze svého diplomatického vozu, šel už celkem najisto. Takzvaně na koberečku na českém ministerstvu zahraničí byl za dosavadních pět let ve funkci opakovaně. Hlavu si z toho ale rozhodně nedělá.

Bylo to v polovině února rovných pět let, co se stal Alexandr Vladimirovič Zmejevský velvyslancem v České republice. K pohovoru s českým ministrem zahraničí, či naposledy jeho náměstkem, byl za tu dobu předvolán opakovaně. Ve světě diplomacie to značí již jistou míru rozladění nad vzájemnými vztahy či konkrétními výroky a událostmi.

Naposledy to bylo počátkem února, kdy náměstek ministra Aleš Chmelař tlumočil Zmejevskému nesouhlas se s odsouzením opozičního lídra Alexeje Navalného a brutálními zásahy policie proti pokojným demonstrantům v Rusku.

Postoj Ruska zase dal veřejně najevo sám velvyslanec: 3. února publikoval na webu ambasády svůj komentář, podle nějž to byl spíše on, kdo umravňoval českou stranu: „Jednoznačně jsme upozornili partnery, že vměšování Prahy do vnitřních záležitostí Ruska je nepřípustné.“

Podle něj Praha používá v přístupu k lidským právům dvojí standardy. „Položili jsme otázku, zda Praha vyjádřila znepokojení nad osudem známého aktivisty v oblasti lidských práv. Assangeho, pronásledovaného Washingtonem z politických důvodů,“ předvedl Zmejevský dokonalou ukázku takzvaného whataboutismu. Pokud jde o zásahy proti demonstrantům, připomněl prý při jednání „použití síly Policií ČR proti účastníkům shromáždění na Staroměstském náměstí v říjnu 2020, kteří vyjadřovali svou občanskou pozici“.

Budu to tlumočit Moskvě

V březnu 2018 si Zmejevského povolal tehdejší ministr Martin Stropnický – kvůli ruským výrokům o tom, že smrtící nervový plyn novičok, jimž se ruští agenti v Londýně pokusili zavraždit bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala, mohla vyrobit i Česká republika.

Ani v tomto případě se velvyslanec za nic neomlouval. „Dostalo se nám ujištění, že Rusko ČR a další státy neobviňuje, pouze poukazuje, že tyto chemické látky mají schopnost vyrábět i další jmenované země,“ popsalo průběh schůzky české ministerstvo zahraničí.

V dubnu 2019 přijal Zmejevského ministr zahraničí Tomáš Petříček. Jak tehdy popsal Deník N, řešil s ním téma pronájmu zhruba dvou set diplomatických ruských bytů v Praze a osobu diplomata Alexandra Těrentěva, který pode výpovědí šikanoval některé nájemníky. Ministr požadoval, aby nižšího diplomata Moskva sama stáhla ze země. Na konci srpna Těrentěv skutečně z Česka odjel.

V červnu 2019 ruského velvyslance předvolal dokonce i prezident Miloš Zeman, který se jinak netají vřelými vztahy s Ruskem. Velvyslanci sdělil, že nesouhlasí s přijetím zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace Československa v roce 1968 za válečné veterány a označil to doslova za „drzou provokaci“. Novela, kterou navrhli a prosazovali ruští komunisté, státní dumou neprošla.

V polovině listopadu 2019 si Ministerstvo zahraničí, konkrétně náměstek Martin Povejšil, předvolal ruského velvyslance kvůli tomu, že Rusko zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací, protože údajně verbuje a cvičí demonstranty. „Velvyslanec ujistil náměstka, že bude tlumočit stanovisko české strany v Moskvě,“ uvedla česká diplomacie. Člověk v tísni ovšem nadále v Rusku působit nemůže.

Zasloužilý soudruh z MGIMO

Jak je patrné i z tohoto stručného výčtuZmejevský rozhodně není v Česku nenápadným diplomatem, podobně jako celá ruská ambasáda. Do Prahy přijížděl s puncem Putinova muže, ale i zasloužilého soudruha. Do diplomatických služeb nastoupil už v roce 1979, ihned po absolvování známého Státního institutu mezinárodních vztahů – MGIMO, z něhož se tradičně rekrutovali i příslušníci tajné policie KGB.

V době, kdy jsem končil školu, polovina absolventů dostala umístěnku na ministerstvo zahraničí, třetina šla do KGB a 20 procent do vojenské rozvědky. To byly stabilní kvóty, to dnes není žádné tajemství,“ potvrdil už před lety autorovi tohoto textu Stanislav Čerjňavskij, tehdejší ředitel centra postsovětských studií MGIMO.

Zmejevský (ročník 1957) byl v oné půlce, co zamířila do služeb diplomacie. Až do roku 1996 působil na různých pozicích na ministerstvu, naposledy jako ředitel právního odboru. Od roku 1996 byl čtyři roky zástupcem stálého ruského představitele při OSN v New Yorku.

Následně byl ředitelem Odboru nových výzev a hrozeb ruského MZV, mezi lety 2007-2011 vedl stálou misi Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni. V roce 2011 se pak stal stálým Putinovým představitelem „pro otázky mezinárodní spolupráce v boji s terorismem a nadnárodní organizovanou zločinností“.

V honosné vile někdejšího prvorepublikového bankéře Poppera na Praze 6, jen pár kroků od parku Stromovka, úřaduje už pět let, jmenován velvyslancem v Česku byl 19. února 2016. Je rozvedený, jeho dcera je již dospělá, a tak se může jako zástupce Ruska naplno věnovat práci. A také se činí.

Pravidelně například objíždí různé akce spojené s válečnou historií. Silně se angažoval v odporu proti odstranění pomníku maršála Koněva, pravidelně zdůrazňuje zradu spojenců v Mnichově a naopak připravenost SSSR pomoct Československu.

Vloni 22. června, při projevu na slavnostním ceremoniálu odhalení obnoveného čestného pohřebiště rudoarmějců v Ořechově, kritizoval právě odstranění sochy Koněva a vybudování pomníku vlasovcům v pražských Řeporyjích. „Heroizaci pomahačů nacistů považujeme za zradu památky našich otců a dědů a ničení pomníků osvoboditelů za zbabělou odpornou podlost,“ řekl.

Když pak náměstí Interbrigády v Praze 6 zmizel 20. listopadu i zbývající podstavec pomníku maršála Koněva, napsal, že jde o přímé porušení Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993.

Jako velvyslanec se účastní se i setkávání s českými absolventy MGIMO, jež Rusové vnímají jako ambasadory svých zájmů, či akcí Ruského střediska vědy a kultury v Praze. Dává rozhovory české sekci Ruskem placeného webu Sputnik, na ambasádě pravidelně hostí tuzemské politiky včetně současného i bývalého prezidenta, lobbuje za Rosatom ve snaze získat zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Náměstí z mapy zmizelé

Naopak pro obyčejné krajany toho – podle zkušenosti některých v Česku žijících Rusů – ambasáda mnoho nedělá.

Anna T. je původem z Moskvy, v Praze studuje ČVUT, má zde dlouhodobý pobyt. Rusko se rozhodla opustit po velkých demonstracích v Moskvě před několika lety, v Praze je ve vztahu k ruské ambasádě opatrná. „Rodiče mám v Moskvě, táta byl taky aktivní, chodil na demonstrace, psal na web články. Pak mu začali vyhrožovat, i přes rodinu. Říkali mu, že vědí, že jeho dcera žije a studuje v Praze,“ řekla už dříve Anna pro HlídacíPes.org s tím, že má v plánu usilovat o trvalý pobyt a později i o české občanství.

Ruská ambasáda se podle Anny sice věnuje řadě činností, konkrétní práci pro Rusy žijící v Česku ale poměrně málo. „Když jsem potřebovala nový pas, jela jsem raději do Karlových Varů, protože na pražské ambasádě je čekací doba asi čtyři měsíce, ve Varech jsou to jen dva měsíce. Stejně to nakonec trvalo čtyři měsíce,“ shrnuje.

Zatímco před deseti lety mělo v tuzemsku povolení k pobytu 23 300 občanů Ruské federace, v červnu 2018 to bylo 37 300 a vloni již 41 274 osob. Podle neoficiálních odhadů je ale Rusů v Česku mnohem více. Sami zástupci ruské menšiny odhadují, že Rusů žije v Česku kolem sta tisíc.

Vloni v dubnu vypravilo v souvislosti s covidem Rusko speciální repatriační let pro ty své krajany, kteří raději chtěli opustit Česko a vrátit se domů. Na palubu letadla nastoupilo pouhých 34 lidí.

Se životem v Česku je spokojen i velvyslanec Zmejevský. Česká republika je krásná země a Praha je jedno z nejkrásnějších měst Evropy a světa. Je to velká čest a velká odpovědnost pracovat zde. Ale život není jenom v práci, Praha má spoustu míst, kde můžete dobře strávit čas. Nedaleko od velvyslanectví jsou dva parky. Jeden z nich je doslova sousedící s velvyslanectvím — park Stromovka. Na pracovišti velvyslanectví se tak můžete uvolnit. Takže personál velvyslanectví má možnosti i pro odpočinek,“ pochvaloval si lokalitu v rozhovoru pro Sputnik.

Mimochodem – když Praha vloni v únoru přejmenovala původní náměstí Pod kaštany, kde ruská ambasáda roky oficiálně sídlí, na náměstí Borise Němcova – tedy po zavražděném ruském opozičním politikovi, vyřešilo to Rusko jednoduše. Sídlo ambasády formálně přesunulo na adresu Korunovační 36, kde stojí další z jeho vil.

Na stránce s kontaktními údaji velvyslanectví je i mapa s názvy ulic v azbuce, jméno náměstí pojmenovaného po zavražděném Němcovovi bychom v ní ale hledali marně. Stejně jako promenádu Anny Politkovské (pojmenovanou po zavražděné ruské novinářce) vedoucí hned za ruskou ambasádou. 

Prý povedu hnízdo špiónů

Hlavní pozornost ruská ambasáda v Praze dlouhodobě poutá svým rozsáhlým aparátem diplomatů a administrativně-technických pracovníků i rozsáhlým vozovým parkem s diplomatickými značkami.

Ve vzpomínaném rozhovoru pro Sputnik z roku 2018 si Zmejevský postěžoval, jak se ještě před jeho příjezdem psalo, jak v Praze „povede hnízdo špiónů“ a uváděla se prý „ nějaká nebetyčná čísla“ o počtu lidí na ruské ambasádě. „Ale jak jsme počítali, nesouhlasí tato čísla s celkovým počtem našich zaměstnanců, ani včetně rodinných příslušníků a dětí. Toto hovoří samo za sebe. Myslím si, že konspirační teorie jsou samozřejmě populární a bylo to tak vždycky, ale nemají nic společného s realitou, přinejmenším v tomto případě,“ prohlásil Zmejevský.

Data o počtu lidí na ruské ambasádě, která opakovaně publikoval i HlídacíPes.org, však sedí: vycházejí z oficiálních dat českého ministerstva zahraničí. Na stránkách ministerstva je veřejně dostupná diplomatická listina se jmenným přehledem diplomatů akreditovaných pro Českou republiku včetně jejich rodinných příslušníků s diplomatickým pasem. Teď je jich na na listině osmdesát, včetně konzulátů v Brně a Karlových Varech. Jenže členové administrativně-technického personálu (vybaveni taktéž služebními pasy) tam uvedeni nejsou.

Vloni v létě byl aktuální součet 136 lidí – poté, co kvůli „kauze ricin“ byli z Česka vyhoštěni dva diplomaté. Česko později opustil – tentokrát více méně dobrovolně – i další diplomatický pracovník ruské ambasády, pracovník vojenské sekce. Poté, co jej česká policie v červnu zatkla, když na předměstí středočeských Říčan nakupoval nelegálně náboje do odstřelovacích pušek a další munici.

„Co se tyče přátel, máme jich v Praze a v České republice hodně. Jedná se o lidi, kteří mají rádi naši zemi a její lid, pamatují si na společný boj našich národů za osvobození Evropy od fašismu. Jsme jim velmi vděční a velice si vážíme jejich podpory,“ řekl už dříve velvyslanec.

Jsou to právě i takové zdánlivě neformální vztahy či obdiv k Rusku, které jako rizikové vnímá česká kontrarozvědka BIS. Podle své výroční zprávy mimo jiné spatřuje hrozbu pro českou ústavnost „v činnosti proruských aktivistů, kteří šířili dezinformace“, kdy cílem je „podlamovat důvěru ve zdejší politické uspořádání a v zapojení Česka do západních spojeneckých struktur, jako je Evropská unie či NATO“.

Proti varováním BIS se Zmejevský otevřeně vymezil. „Zaregistrovali jsme prohlášení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky, jenž 19. listopadu t.r. v rozhovoru pro Deník N současně s tradičním souborem propagandistických útoků vůči naši zemi obvinil ruské tajné služby z terorismu. Toto tvrzení nemá nic společného s realitou. Taková nepodložená veřejná obvinění od oficiálních činitelů jsou absolutně nepřípustná,“ napsal ve svém velvyslaneckém komentáři Zmejevský vloni 20. listopadu.

V kritice BIS a jejího ředitelMichalKoudelky si tak Putinův muž dobře rozumí s českýprezidentem Milošem Zemanem, pro něhož je Koudelka veřejným nepřítelem a celá BIS „čučkaři“. 

Zdroj: https://hlidacipes.org

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *