novinky.czNástroje Chytré karantény budou moci hygienici využívat v budoucnu i pro jiné nemoci než je covid-19. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová počítá s tím, že se systém implementuje i na další infekční onemocnění, například na žloutenku. „Máme připravené postupy, jak používat prvky Chytré karantény, aby to bylo jednotné,“ uvedla.
„Určitě bude všechno pokračovat dál, není úplně vyhráno, proto s tím budeme pracovat dál. Připravujeme vše na to, abychom tyto systémy používali nejenom na covid, ale na všechna infekční onemocnění. Nyní to cheme dotáhnout do konce s covidem a potom to postupně implementovat na ostatní infekční onemocnění jako jsou žloutenka, salmonelóza,“ popsala hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Ta již dříve naznačila, že by nástroje Chytré karanténě mohly fungovat dále a například i mezinárodně, při hlášení příletů z rizikových zemí.
„V létě se budou ještě dotahovat systémy, jako je příletový formulář, aby se nastavila i taková signalizace, že když se člověk nedostaví na vyšetření, tak to krajské hygieně zasvítí červeně, že tento člověk nesplnil svoji zákonnou povinnost a hygienici ho budou cíleně kontrolovat,“ uvedla pro iDNES.cz.
Problémy v továrně a červená kontrolka
Pracuje se podle ní nyní také na zlepšení signalizace klastrů. Pokud se například během týdne objeví více případů, systém na ně upozorní. „Když to bude mít souvislost třeba s příletem ze zahraničí, upozorní systém, aby se vzorek podrobil diskriminačnímu PCR. To samé, když najednou třeba v nějaké továrně onemocní dělníci, začne svítit signál, že tam může být problém,“ popsala Svrčinová.
Že by měla Chytrá karanténa pokračovat i po koronaviru, potvrdil také vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla. „Děláme to tak, aby to byl trvalý systém pro zvládání epidemiologických hrozeb. Všechno, co se vybudovalo, se rozšíří,“ uvedl s tím, že by systém mohl zaznamenávat například všechna očkování, nejen to proti koronaviru. „Cílem je udělat systém pro zvládání epidemiologických hrozeb,“ dodal.
Podle něj není problém ani nějaké mezinárodní sjednocení. „Když bude potřeba, systémy jsou připravené. Rozhraní na nemocnice, na kraje, na očkovací místa a vyhodnocování dat, to všechno zůstává a bude k dispozici dál,“ uvedl.
Imunolog Zdeněk Hel působící ve Spojených státech, který se angažuje v iniciativě vědců Sníh, uvedl, že Chytrá karanténa je velmi efektivní způsob, jak bojovat proti šíření infekční nemoci. Připomenul, že například v jiných zemích – například východní Asie – dosáhla výborných výsledků.
Osobně si dokáže představit, že by mohly být nástroje Chytré karantény v budoucnu využívány i na jiné infekční choroby. „Kmeny ptačí chřipky, jako například H5N1 nebo H7N9, představují pro lidstvo jedno z největších současných epidemických rizik,“ poznamenal.
Podle něj je ovšem nutné zvýšit důvěru občanů v Chytrou karanténu a v bezpečnost sbíraných dat. „V Česku lidé, kteří byli diagnostikováni s nákazou koronavirem, udávali v průměru pouze 0,7 kontaktu. Hlavními důvody byla nedůvěra v systém a absence ekonomické motivace. Nakažení lidé se zdráhali poskytovat své kontakty, neboť je nechtěli vystavit ztrátě příjmu v době karantény,“ dodal imunolog s tím, že Chytrá karanténa má velký potenciál jako účinný prostředek boje proti dalším epidemiím.
Mezinárodní eRouška
Ministerstvo zdravotnictví připomnělo, že již nyní se Chytrá karanténa zapojila do mezinárodního projektu Digitální COVID certifikát.
„Od 1.6. vydává MZ na certifikáty s QR kódem kompatibilním s EU standardem a je napojena na EU systém výměny podpisových klíčů pro elektronické podepisování certifikátů,“ uvedl za resort Kryštof Berka. Od poloviny června budou podle něj k dispozici mobilní aplikace čTečka, která bude ověřovat QR kódy z certifikátů ČR a dalších zemí EU.
Součástí Chytré karantény měly být i moderní elektronické nástroje, například mobilní aplikace na sledování kontaktů s nakaženými nebo možnost pro hygienické stanice využít data od mobilních operátorů nebo z plateb kartou pro vytvoření takzvané vzpomínkové mapy. Aplikaci eRouška má aktuálně nainstalováno asi 1,6 milionu lidí. Uživatele upozorňuje na setkání s nakaženým člověkem na menší vzdálenost než dva metry.
Podle ministerstva již nyní eRouška funguje mezinárodně. „Do spolupráce aplikací typu eRouška je zapojeno například Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Finsko, Německo, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Slovinsko a Španělsko,“ uvedl Berka. Na dotazy, které se týkaly případného dalšího mezinárodního využívání Chytré karantény a jiných nemocí, resort neodpověděl.
Zdroj: https://www.idnes.cz
