Vztahy s Ruskem jsou na bodě mrazu, řekl Babiš. Summit EU bude řešit i migraci

seznamzpravy.cz

Opatrné otevírání Evropy v době slábnoucí pandemie či poskytování vakcín proti covidu-19 chudším zemím budou patřit k tématům jednání lídrů států Evropské unie v Bruselu. Během prvního dne dvoudenního summitu budou hovořit také o opětovném nárůstu počtu běženců mířících do unijních zemí či o tom, kam nasměrovat velmi napjaté vztahy s Ruskem.

„Dnes brzy odpoledne začneme jednáním s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, já budu mluvit o roli EU v řešení globálních problémů, tedy zejména zmíním Afganistán, kde si myslíme, že rozhodnutí stáhnout naše vojáky a samozřejmě vojáky NATO obnáší rizika, že Afganistán by se vydal možná špatnou cestou a s tím souvisí taky riziko další vlny migrace, takže je to o bezpečnosti,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Covid zabírá podstatnou část unijní agendy již více než rok a i ve čtvrtek by debatou o něm měl summit začít. Podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky by její účastníci měli podpořit pokračování obezřetného otevírání hranic, ovšem s důrazem na vývoj kolem rychle se šířící indické mutace, kvůli níž v několika zemích registrují nový nárůst případů covidu-19.

Premiér Andrej Babiš před jednáním uvedl, že v souvislosti s deltou bude dobré si vyměnit informace s dalšími zeměmi. „Musíme to pečlivě pozorovat,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že je nutné dělat světu v souvislosti s očkováním.

Jednat se bude i o tom, kolik proticovidových vakcín a za jakých podmínek poskytovat chudším zemím, které jsou v očkování výrazně za EU.

„Vrátíme se k solidaritě s třetími zeměmi, kde EU se rozhodla darovat v průběhu tohoto roku až 100 milionů vakcín. Já bych to chtěl řešit nejenom v rámci tohoto množství, ale možná bychom si mohli promyslet přímo nějaké dary do zemí, kde máme nějaký zvýšený zájem,“ řekl Babiš k tomuto tématu.

  Očkování vakcínou AstraZeneky pozastavilo Švédsko či Lotyšsko

Na stole bude i téma migrace

Po delší době se na stůl dostane migrace, zejména kvůli nárůstu počtu žadatelů o azyl proti loňskému roku zásadně poznamenanému pandemií.

„Musíme se soustředit hlavně na boj proti pašerákům, proti zneužívání uprchlíků a na návratovou politiku. A co se týká převaděčů, tak to se týká i nás, protože i když přes naši zemi nesměřují nějaké obrovské množství ilegální migrantů, ale se ty množství navyšují a v porovnání s minulým rokem to navýšení je více než 100 procent,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Nejspornější otázka možného přerozdělování migrantů či zařizování jejich návratů ovšem zůstane spíše stranou, ačkoli by o ní rádi hovořili představitelé jihoevropských zemí. Debatu ve čtvrtek političtí lídři povedou zejména o spolupráci se zeměmi původu migrantů a tranzitními státy, jimž chtějí poskytovat více peněz a oslabit tím proud migrace do Evropy.

Pracovní večeře má být věnována zahraniční politice, zejména vztahům s Ruskem a Tureckem. S ohledem na Turecko Babiš uvedl, že je to spojenec v rámci NATO, ale že je u něj „prostor na vylepšení vztahů“.

Vztahy s Ruskem na bodě mrazu

Na programu bude také návrh šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který doporučil členským zemím systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím a připravit se na nové útoky, zároveň si však nezavírat dveře ke spolupráci v oblastech společného zájmu.

Tuto část doporučení chce rozvinout Německo a Francie, které den před summitem navrhly rozpracovat v závěrech jednání možné oblasti spolupráce a začít plánovat setkání lídrů EU s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Část zemí se však podle diplomatů k tomuto návrhu zatím postavila skepticky s odkazem na to, že Rusko dosud nevyšlo vstříc žádným unijním požadavkům v zásadních otázkách.

Francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá nápad prosazovat. „Musíme se bavit, a to i o našich neshodách. Jen to je způsob, jak je vyřešit,“ řekl novinářům při příchodu na jednání Macron. Zároveň zdůraznil, že dialog musí být podmíněn plněním požadavků EU například v otázce suverenity Ukrajiny, v níž unie Rusko dlouhodobě vyzývá k naplňování mírových dohod z Minsku.

  Polsko pomohlo evakuovat českého diplomata z Indie. V zemi se nakazil koronavirem

Myšlenku na uspořádání schůzky s Putinem podpořil například rakouský kancléř Sebastian Kurz, pro jsou podle diplomatů i zástupci některých dalších zemí západní či jižní Evropy.

Proti se naopak postavil předseda nizozemské vlády Mark Rutte, který prohlásil, že si dovede představit jen jednání šéfů unijních institucí s ruským vůdcem. „Já sám bych se schůzky s Vladimirem Putinem nezúčastnil,“ řekl při příchodu na summit. Nizozemsko má s Ruskem velmi špatné vztahy od sestřelení letu MH17 v roce 2014. Velká část západních zemí činí za útok, při němž zemřely téměř dvě stovky Nizozemců, odpovědnými ruské a proruské síly na Ukrajině.

Podle Babiše je Rusko málo předvídatelný partner.

„I když s Ruskem jsou naše vztahy na bodě mrazu po Vrběticích, tak musíme komunikovat,“ uvedl premiér. Podle něj by to nebylo správné.

Dodal, že bude záležet na tom, zda plán Berlína s Paříží podpoří všichni lídři. Jak se k otázce při večerní debatě postaví on sám, premiér neřekl. Dodal však, že věc hodlá konzultovat s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem.

Vztahy mezi Ruskem a Českem jsou špatné kvůli kaze Vrbětice. Kabinet kvůli informacím orgánů činných v trestním řízení a tajných služeb o zapojení agentů GRU do explozí muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 letos v dubnu oznámil, že ČR vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády v ČR. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Kontroverzní maďarský zákon

Tématem na summitu Evropské unie bude i kritizovaný maďarský zákon, který zakazuje na školách osvětu o sexuálních menšinách. Česko se zatím nepřidalo ani k jedné výzvě řady unijních zemí. Ta první odsuzuje krok maďarské vlády. Nejnovější výzva je obecnější a podporuje práva komunity LGBT. Babiš prohlásil, že si chce vyslechnout maďarské vysvětlení.

  Síly donucovacích orgánů v Bělorusku rozptýlily protesty, mnoho zadržených

„Česká republika je samozřejmě velmi liberální a otevřená. Nemáme žádný problém. Je nicméně potřeba si vyslechnout stanovisko maďarské strany,“ uvedl Babiš s tím, že takový zákon by v Česku nebyl předložen. „Jestli je to v souladu s Evropou, to se dozvíme. Čekám diskuzi a vysvětlení.“

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová označila normu za ostudnou a oznámila, že komise vůči ní podnikne konkrétní kroky a pokusí se přimět Maďarsko k jejímu zrušení. Orbán i další maďarští vládní politici zákon kritizovaný i řadou europoslanců hájí. Zákon je podle nich namířen proti sexuálnímu zneužívání dětí a s diskriminací nemá nic společného.

Zdroj: https://www.idnes.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *