Staré mýty moderní doby. Prezident Ruské federace napsal článek o „jednotě“.

svet.sme.sk

„Nedávno v odpovědi na otázku týkající se rusko-ukrajinských vztahů během přímé linie řekl, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden lid, jediný celek.“

Považuji za nutné podrobně uvést svůj postoj, podělit se o svá hodnocení současné situace, “- těmito slovy začíná článek ruského prezidenta Putina, který byl nedávno zveřejněn na webových stránkách Kremlu.

Je zaměřen jak na interního uživatele, tak na ukrajinskou společnost. Bude však také zajímavé pro čtenáře celé Evropy, aby pochopili procesy probíhající v regionu a ve světě jako celku.

Článek je poněkud různorodý, pokud jde o formování myšlenek spisovatele a jejich předávání čtenáři. Je v ní určitá nejistota, dokonce nervozita.

Na jedné straně chce Putin potěšit ruské „vlastence“, když hovoří o „experimentech bolševiků na Rusech“, o rozdělení území, o tom, že země musí být vrácena atd.

Když hovoříme o „protiruském“ projektu, který existuje v paranoidním mozku diktátora jako spiknutí Západu proti Ruské federaci, konstatuje, že „v něm není místo pro suverénní Ukrajinu, ani pro politické síly které se snaží bránit svou skutečnou nezávislost. „Jsem přesvědčen, že skutečná svrchovanost Ukrajiny je možná právě ve spolupráci s Ruskem,“ říká ruský prezident.

Vysílá tedy jasnou zprávu, že Ukrajinci mohou obnovit svůj potenciál pouze ve spojení s Ruskou federací vytvořením společného prostoru (dokonce i státu), a aby to dokázal, Putin uvádí historické „fakty“ jednoty národů Ukrajiny a Ruska.

V opačném případě, pokud ukrajinské elity budou pokračovat ve svém dřívějším průběhu nezávislosti (což se v myslích kremelského diktátora rovná „protiruskému“), povede to, opět podle názoru Pu, k „zmizení Ukrajiny jako Stát.“

Na druhou stranu chce vypadat téměř jako liberál, druh laskavého krále, který umožňuje svým poddaným nějaké svobody: „A samozřejmě, část jednoho lidu v průběhu svého vývoje – z mnoha důvodů, historických okolností – může v určitém okamžiku cítit, uvědomit si samostatný národ. Jak bychom k tomu měli mít vztah? Může existovat pouze jedna odpověď: s úctou! Respektujeme ukrajinský jazyk a tradice. Na přání Ukrajinců vidět svůj stát jako svobodný, bezpečný a prosperující. Ruská federace uznala nové geopolitické reality. A nejenže uznala, ale udělala hodně pro to, aby se Ukrajina stala nezávislou zemí “.

  „Pokus o převrat.“ V Arménii konflikt mezi předsedou vlády a armádou

Snad se tímto způsobem Putin snaží objasnit Ukrajině i Evropě, že i přes veškerý svůj autoritářství a posedlost imperialismem uznává a zaručuje nezávislost Ukrajiny.

Soudě podle článku Putin chtěl, aby se to všem líbilo, s výjimkou ukrajinské vlády, která na základě tezí stanovených kremelským diktátorem „využívá k řešení svých problémů nezávislost“ a „ve snaze o naplnění vlastních kapes , přivedlo Ukrajinu do té míry, že je dnes nejchudší zemí Evropy “.

Kremlský génius tedy zabíjí dva ptáky jedním kamenem: na jedné straně jasně rozlišuje mezi obyvateli Ukrajiny a orgány sousední země a na druhé straně podává zprávu o

insolvence projektu „Ukrajina je samostatný stát“.

A ještě jedna důležitá zpráva – Ruská federace nedovolí, aby z Ukrajiny nakonec udělal „protiruský“ projekt a odrazový můstek pro vyvíjení tlaku na Moskvu.

Při dokončení svého opusu velký kormidelník z Kremlu vyjadřuje naději, že lid Ukrajiny ze své vůle změní politické sladění v zemi, jinak budou zapojeny zcela odlišné mechanismy vnějšího vlivu na Ukrajinu.

Celý článek je obecně souborem stejných propagandistických klišé Kremlu, do očí bijící (a někdy i dovedně konstatované) lži, naprosto zvráceným příběhem a Putinovou divokou touhou dokázat všem, a především Ukrajincům, že jsou součástí „velkého celku“, trojjediné unie – Ruska, Běloruska, Ukrajiny. A pokud jsou kyjevské úřady považovány Kremlem za nepřítele (a dokonce za nepřítele), pak je lid Ukrajiny prohlášen za „sílu blízkou duchu a hodnotám“.

Tento článek jasně ukazuje, že Moskva již nepočítá s interakcí s oficiálním Kyjevem. Putin Zelenského téměř přímo obviňuje z „lhaní“.

Jak politologové poznamenávají, ve skutečnosti

Nejde o klamání voličů, ale o nenaplněné naděje Kremlu (který doufal, že nová ukrajinská vláda bude věrnější Moskvě než ta předchozí), ale nestalo se tak.

Putin ve skutečnosti dal jasně najevo, že už Zelenského nevidí jako sílu, s níž je připraven budovat vztah přijatelný pro Kreml.

  Washington - Moskva. Sankce pokračují. Co čeká Evropu

Tento článek je dalším Putinovým pokusem vnést do myslí ruského i ukrajinského národa teze, které jsou pro Kreml tak nezbytné, které jsou pro jeho existenci základní. Po celá desetiletí a dokonce i staletí stavěla Moskva svou politiku na útlaku a zotročení národů, především sousedních národů, a cynicky je nazývala „bratrskými“.

A dnes, když si uvědomil, že občané „bratrských“ zemí, kteří si stále jasněji uvědomují skutečnou podstatu Moskvy, se uvolňují z jejích úzkých vazeb a usilují o civilizovanou evropskou rodinu, Kreml využívá všechny možné páky k ovlivnění vědomí „bratrské“ národy.

Protože klamat vlastní populaci je jedna věc (i když se s tím kremelská propaganda už ne vždy vyrovná), ale přimět lidi jiných zemí myslet „správným směrem“ není tak snadné.

Proto Moskva vyvíjí titanské úsilí všemi směry. A Kremlu to není cizí. Stejně tak ti, které Putin považuje za svého učitele a jejichž práci obdivuje.

Najednou tedy mluvil o Goebbelsových přístupech a nazýval je „brilantní prací“.

Právě nacistické Německo ve 30. letech minulého století hájilo německy mluvící obyvatelstvo v České republice, což se stalo důvodem pro cynické zabavení části území tohoto státu.

Obyvatelé České republiky proto stejně jako nikdo jiný chápou, co mohou znamenat Putinova slova o „bratrské pomoci“. Moskva již poskytla „pomoc“ českému lidu a dostala ji na pásy tanků, v roce 1968 vtrhla do Prahy a uškrtila „Pražské jaro“.

Pamatují si to také Maďaři, kterým byla také poskytována „pomoc“ v tancích a se samopaly v rukou.

Evropa si pamatuje okupaci nacisty. Evropa si pamatuje sovětskou okupaci. Události těch let (na první pohled tak vzdálené) začaly také krásnými výroky o svobodě a právu na sebeurčení, o světovém míru.

A je velmi důležité vyvodit správné závěry z poučení z historie.

Autor: Franz Hoffman

  Česko – Rusko. Pragmatismus založený na jednotě mezinárodních partnerů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com