irozhlas.czZdravotnické školy hlásí zvýšený zájem o studium. Například na Univerzitu Pardubice se letos přihlásilo o 50 procent víc uchazečů než v minulých letech. Vliv na to zřejmě měla i pandemie koronaviru. Školy ale nemají dost peněz, aby na to reagovaly a navýšily kapacitu. Česko by to přitom potřebovalo. A ministerstva v tomto směru zatím žádný krok nechystají.
„Ono to asi zní jako klišé, ale opravdu jsem cítila, že chci jít tímhle směrem a dělat něco, co pro mě má smysl, což tohle rozhodně bylo,” vypráví Veronika z Břeclavi, proč se kdysi rozhodla pro práci všeobecné sestry. Po studiu střední školy získala i bakalářský titul a šla na praxi na jednotku intenzivní péče.
„Kde byla práce víc odborná a pro absolventa náročná, spoustu našich činností na tomto oddělení nezvládne střední škola ani bakalářské studium pojmout.” Rozhodla se proto ve studiu ještě pokračovat.
Vysokou zdravotnickou školu ročně absolvuje zhruba 1600 lidí, pokračuje děkanka Fakulty zdravotnických studií na Univerzitě Pardubice Jana Holá.
„Naše produkce počtu sester na 100 tisíc obyvatel je kolem 14 ročně, což jsme na úrovni Mexika, zbylé země jako Kanada, Švýcarsko, tak mají 42 sester na 100 tisíc obyvatel,” vysvětluje Holá.
Podle metodiky, kterou Univerzita vypracovala s Vysokou školou ekonomickou v Praze, by se ale měl počet absolventů zdvojnásobit, upozorňuje pedagog Petr Mazouch.
„Populace stárne a náročnost péče v tom s postupem věku roste. Teď máme hospitalizací pětaosmdesátiletých a starších asi 140 tisíc, ale za 10 let jich bude přes 200 tisíc a o dalších 10 let jich bude 330 tisíc,” konstatuje Mazouch.
Problém podle děkanky Holé přitom není v tom, že by o studium nebyl zájem. Ten se dokonce i vlivem pandemie meziročně zvýšil.
„My jsme pár let zpátky měli kolem 800 uchazečů a letos jsme zaznamenali téměř 1200. Navýšili jsme kapacitu o 30 studentů hlavně u sester, kde je největší nedostatek a po kterých je největší poptávka jak z praxe, tak i tam byl největší převis.”
Analýza ale ukázala, že současné množství absolventů už za 10 let nemusí stačit k tomu, aby nové sestry nahrazovaly ty starší, které budou odcházet do důchodu, pokračuje Mazouch.
„V tom delším horizontu to směřuje k deficitům na úrovni 10, 15, 20 tisíc sester, které nám budou chybět.”
Důležitá role ministerstva zdravotnictví
Na navýšení kapacit ale školy nemají peníze. Zajistit by je mělo ministerstvo zdravotnictví, říká mluvčí resortu školství Aneta Lednová.
„Takové podpoře však předchází podrobná analýza současného stavu, budoucích potřeb a podobně. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy však dosud žádnou takovou analýzu a návrh konkrétních nezbytných počtů studentů pro zajištění budoucích potřeb zdravotnických zařízení v ČR neobdrželo,” líčí Lednová.
Ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch přiznává, že podklady opravdu chybí.
„Potřebujeme analýzu, kolika lidí by se to týkalo, jaké by byly náklady. To jsme udělali u lékařské fakulty. Měli jsme propočítáno peníze na konkrétního studenta a podobné. Tam se to podařilo, a pokud by se to stejně podařilo u nelékařských oborů, tak je to správný krok, ale zatím analýzu nemáme.”
Lékařské fakulty mají dostávat do roku 2029 až 700 milionů ročně, aby mohly přijímat o 15 procent studentů víc.
Podobnou podporu potřebují i zdravotnické obory, říká děkanka z Pardubic Jana Holá.
„Jejich produkce je větší než sester, což je při stávajícím poměru 2 sestry k jednomu lékaři je neudržitelné, tvrdí Holá.
Jeden rok studia sestry na pardubické univerzitě vyjde podle Holé na zhruba 100 tisíc korun. Na problém budoucího nedostatku sester loni upozornila i Světová zdravotnická organizace. Státy by podle ní počty absolventů měly ročně navyšovat alespoň o 8 procent.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/
