novinky.cz
- Rus Alexandr Franchetti zadržený minulý týden v Praze se pohyboval mezi špičkami separatistů na Donbasu.
- Z videí dostupných na internetu vyplývá, že měl přístup do neoficiální základny samozvaného prezidenta Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka.
- Podle expertů na rusko-ukrajinský konflikt to vypovídá o Franchettiho privilegovaném postavení.
- Radiožurnál už dříve informoval, že Franchetti se aktivně podílel na anexi Krymu v roce 2014. V Sevastopolu vedl speciální rozvědnou skupinu Severní vítr.
- Kvůli jeho zatčení a možnému vydání na Ukrajinu ostře protestuje Moskva a hrozí odvetou.
Nikoli přátelské jednání, které bude mít důsledky. Právě tak označila Moskva možnost, že by Česko vydalo Ukrajině ruského občana Alexandra Franchettiho. Ten byl na žádost ukrajinských úřadů minulý týden zatčen v Praze kvůli účasti na anexi Krymu v roce 2014.
Radiožurnál na muže upozornil už před dvěma lety s tím, že na Krymu zformoval speciální rozvědnou skupinu Severní vítr, která měla chránit okolí Sevastopolu.
Za Franchettiho, který žil od devadesátých let v České republice, se nyní osobně postavil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a jím vedené ministerstvo zahraničních věcí pak v ostré reakci komentovalo jeho zadržení jako „destruktivní“ s tím, že se „neobejde bez další reakce“.
Na pozadí Franchettiho případu se tak schyluje k dalšímu z řady vážných česko-ruských sporů.
Čím přesně je pro Rusko důležitý, není zcela jasné. Radiožurnál nicméně detailním pátráním v otevřených zdrojích zjistil, že postavení Franchettiho bylo podle všeho významnější, než se dosud vědělo. Kromě působení na Krymu měl totiž také velmi úzké vazby na špičky separatistické válečné scény na východní Ukrajině.
Dokládá to například Franchettiho vlastní video z roku 2018, na kterém přátelsky rozmlouvá v restauraci mimo jiné s elitními odstřelovači proruských oddílů – Rusem Albertem Andievem a Srbem Dejanem Bericem zvaným Deki. Ten dříve působil i ve Franchettim vedené skupině Severní vítr.
Kavárna jen pro elitu
Oba byli s ohledem na své zapojení do bojů na Donbasu hvězdami moskevské propagandy, ostatně na videu je s nimi i ruský válečný reportér Alexandr Sladkov, který je obsadil do oslavného filmu Právo střílet.
Klíčový detail ovšem spočívá v místě, kde bylo Franchettiho video natáčené. V popisku příspěvku je uvedený pouze Doněck, nicméně Radiožurnál detailní analýzou dostupných videí a fotografií zjistil a ověřil, že jde o interiér kavárny Separ v centru této donbaské metropole. Například podle experta na rusko-ukrajinský konflikt Romana Mácy to ukazuje na významné postavení Franchettiho.
„Kafé Separ byla restaurace, kde se scházela elita takzvaných separatistů a jejich ruských kurátorů. Nebylo to úplně místo pro běžnou veřejnost a Franchetti tak musel patřit k privilegovaným,“ vysvětlil Máca.
Lokál, který se dříve jmenoval Separatist, byl mimo jiné neoficiální základnou nejvyššího představitele neuznané Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka. A právě v tomto podniku byl na konci srpna 2018 Zacharčenko zavražděn při bombovém atentátu.
Například podle dřívějších informací televizní stanice Rossija 1 měl přitom Zacharčenko v Separu svůj vlastní stůl, ostatně kavárna se nachází v Puškinově ulici jen asi 200 metrů od jeho tehdejší rezidence. Podle Mácy je podnik od atentátu zavřený, Franchetti tak musel své video pořídit ještě v době častých návštěv Zacharčenka.
I to je důvod, proč musel Franchetti požívat zvláštní důvěru. Řekl to například David Stulík z organizace Evropské hodnoty, který se konfliktu na Ukrajině rovněž dlouhodobě věnuje.„Měli tam přístup jen prověření lidé, ke kterým byla naprostá důvěra,“ řekl.
Zametání stop
Že by na Krymu dělal cokoliv z pohledu mezinárodního práva nelegálního, to Franchetti v rozhovoru s Radiožurnálem před dvěma lety důrazně popřel: „V žádném případě cokoliv nezákonného.“ Za teroristy naopak označil Ukrajince, kteří podle něj chtěli pomocí výbušnin zabíjet civilisty.
Video je přitom zajímavé ještě z dalšího důvodu. Franchetti ho totiž zveřejnil na serveru YouTube v roce 2019 na profilu s názvem Aleksandr Dzalati. A pod stejným jménem je dohledatelný i jeho profil na sociální síti Facebook, který používal v době pobytu v Praze, tedy ještě před vypuknutím konfliktu na Krymu.
Jde tak už o čtvrtou známou Franchettiho identitu. Radiožurnál už dříve informoval, že Franchetti se narodil v ruské Voroněži jako Aleksandr Oleněv, například na ruských sociálních sítích ale vystupoval také jako Aleksandr Kramarenko.
Podle Stulíka je střídání identit mezi účastníky událostí na Krymu a později i na Donbasu běžné. „Používání různých identit samozřejmě sloužilo k zametání stop a ztížení možnosti identifikace těchto lidí, především když cestovali po světě,“ vysvětlil Stulík.
Vozil humanitární pomoc
Franchetti se každopádně po Donbasu pohyboval i několik let před pořízením samotného videa, tedy i během nejostřejších ozbrojených střetů. Vyplývá to z dalších veřejně dostupných informací na internetu. Franchetti podle nich zajišťoval v oblasti humanitární pomoc.
Zmínil to například v rozhovoru pro server sevnews.info z roku 2015 tehdejší místopředseda organizace Sevastopolská obrana Alexandr Maleev. „V současnosti se cílené dodávky humanitárních dodávek do Doněcku a Luganska zabývají tři skupiny zástupců naší organizace. Velkou měrou k tomu přispěl člen naší veřejné organizace Alexander Franchetti,“ sdělil.
Maleev v rozhovoru zmínil, že Franchetti v rámci poslední cesty na jihovýchodní Ukrajinu odvezl dvě tuny humanitární pomoci a zpátky na Krym naopak přivezl ostatky jednoho z padlých bojovníků z Donbasu.
Co přesně na východní Ukrajinu Franchetti vozil a co tam dělal, ale jasné není. Stulík v této souvislosti připomněl, že o Ruskem organizované humanitární pomoci pro Donbas panují dodnes vážné pochybnosti. „Rusko nikdy nedovolilo humanitární konvoje komukoliv zkontrolovat. Ukrajinská média i tajné služby tvrdily, že pod jejich pláštíkem se na okupovaný Donbas dostávaly i zbraně a munice,“ konstatoval Stulík.
Franchetti za svou účast v ukrajinském konfliktu obdržel vysoké ruské vyznamenání Za návrat Krymu. A podle velmi ostré reakce Moskvy na jeho zatčení má pro tamní úřady značnou hodnotu. Sám přitom v několik veřejně dohledatelných rozhovorech v posledních letech ostře kritizoval jak prezidenta Vladimira Putina, tak jeho stranu Jednotné Rusko.
Například odborník na Ukrajinu a kriminolog Petr Pojman už před dvěma lety v této souvislosti upozornil na to, že velká část veteránů z bojů na Ukrajině se cítí být ruským vedením zrazená.
„Byli to lidé, kteří byli opravdu v roce 2014 ochotni investovat svůj čas, peníze a dost často i dost riskovat, aby se Krym, nebo ideálně i část Ukrajiny, kterou nazvali Novorossija (Nové Rusko), stal součástí ruského impéria. V současnosti se cítí ruskou vládou podvedeni a jsou, dá se říci, vůči ní v opozici,“ řekl tehdy Pojman, který aktuálně působí na Ukrajině jako pozorovatel v rámci mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Citlivé informace
Právě zklamání Franchettiho ze směřování Ruska v posledních letech přitom může být paradoxně jedním z hlavních důvodů, proč se Rusko tolik brání jeho vydání na Ukrajinu. Při případných výsleších by totiž mohl vyzradit Ukrajincům velmi cenné informace.
„On samozřejmě velmi dobře ví, jak byla celá ta operace na Krymu zpočátku organizovaná a kdo konkrétně za ní stál. Ví, kdo vydával rozkazy a jaké. To jsou nesmírně zajímavé informace,“ vysvětlil Radiožurnálu jeden z vysoko postavených důstojníků českých tajných služeb.
A podobně se vyjádřil i Stulík. „Tito lidé mají jisté cenné informace, u nichž Rusko nechce, aby se dostaly druhé straně. Pokud by se jednalo o bezvýznamné ruské občany, tak reakce Moskvy nebude tak razantní,“ doplnil Stulík.
Podle něj se dá předpokládat, že Franchetti musel být na Krymu tzv. „nablízko“ nejen velení ruské armády, ale také jeho tajným službám, zejména vojenské rozvědce GRU. „Různé skupiny domobrany, které na Krymu od ledna až února 2014 vznikaly, měly své kurátory právě z těchto ruských silových struktur. Ty je řídily a dávaly instrukce,“ řekl Stulík.
Ostatně Radiožurnál už před dvěma lety upozornil, že Franchetti sám na zveřejněných videích mluví o tom, že jeho skupina Severní vítr úzce spolupracovala s velením ruského námořnictva. „Navázali jsme velmi dobrý kontakt,“ komentuje to v jednom z rozhovorů.
Ruský prezident Putin už dříve připustil, že obsazení Krymu na samém počátku bylo přímo v režii příslušníků GRU. „Byli zapotřebí odborníci, kteří to dokážou. Proto jsem přikázal ministerstvu obrany, proč to skrývat, aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty,“ uvedl Putin v roce 2015 k identitě neoznačených vojáků, kteří byli označováni jako „zelení mužíčci“.
Stulík v této souvislosti poznamenal, že Franchetti přijel na Krym v době, kdy tam ještě žádní ruští dobrovolníci nejezdili. „Je prakticky vyloučeno, že by jakákoliv proruská skupina na Krymu v té dob neměla kontakt s ruskou armádou nebo tajnými službami,“ konstatoval Stulík.
Právník od Fajáda
V souvislosti s možnými vazbami Franchettiho na ruské tajné služby je zajímavý ještě jeden detail. Po svém zatčení v Praze si totiž vybral pro zastupování advokáta Jana Švarce, který v minulosti hájil libanonského obchodníka se zbraněmi s ukrajinským pasem Alího Fajáda.
Ten byl v Česku zadržen v roce 2014 na základě amerického zatykače. Nakonec ho ale český stát vydal o dva roky později do Libanonu a to výměnou za propuštění pětice Čechů unesených předtím v tomto blízkovýchodním státě. Mezi nimi byl i Švarc, který pro Fajáda pracoval jako advokát.
Americký server OpsLens přitom letos informoval, že Fajád měl být spolupracovníkem právě GRU. Autorka textu Shelly Mateerová, které je podle vlastních slov bývalou pracovnicí americké tajné služby CIA, v této souvislosti napsala, že únos pětice Čechů zorganizovala GRU s tím cílem, aby se Fajád nedostal do rukou USA a nemohl jim vyzradit cenné informace.
V Česku se únos pětice Čechů, mezi kterými byl i důstojník vojenské tajné služby, nikdy nepodařilo zcela objasnit. Podle závěrů policie únos s Fajádem souvisel, kvůli nedostatku důkazů ale vyšetřovatelé případ uložili k ledu.
Švarc zpětně médiím připustil, že cestu celé pětice platil on sám, a to z peněz, které mu na to dal Fajád. Že by účastníky cesty úmyslně vlákal do pasti ve prospěch Fajáda, ale tehdy Švarc důrazně odmítl.
Proč si ho aktuálně najal jako právníka i Franchetti, Švarc nevysvětlil: „Abych řekl pravdu, tak to vlastně nevím.“ Podle něj ale hrálo roli doporučení od „kamarádů“. Konkrétnější Švarc nebyl, podle svých slov byl totiž Franchettim z obhajoby po necelém týdnu odvolán. „Důvodem není, že bych něco pokazil. Ale rodinní známí najali mezinárodní právnický tým,“ uvedl pro Radiožurnál Švarc.
Franchetti je od minulého úterý ve vazbě, o jeho případném vydání na Ukrajinu budou rozhodovat soudy a v konečné instanci ministr spravedlnosti. Za nedovolené formování ozbrojené skupiny mu na Ukrajině hrozí až osmiletý trest vězení.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz
